3 otázky pro… Lenku Dřímalovou, uměleckou vedoucí baletu Národního divadla v Brně

14. 10. 2012 rozhovory

Autor Lucie Burešová

Sezona 2011/2012 je již minulostí, jak byste ji z pozice umělecké vedoucí brněnského baletu zhodnotila? Co při ohlédnutí zpět vnímáte jako největší úspěch a naopak, je něco, co z vašeho pohledu mohlo dopadnout lépe?
Máme za sebou náročnou premiéru složeného večera Six & Pták Ohnivák. První část večera tvoří choreografie s názvem Six progresivního izraelského choreografa Iztika Galiliho, který jako autor a zralý choreograf má za sebou již na šedesát choreografií; spolupracoval a vytvářel své práce pro soubory stálých scén jako například Stuttgarter Ballett, Les Ballets de Monte Carlo, Les Grands Ballets Canadiens, Staatsoper München, Rambert Dance Company, Dutch National Ballet, Nederlands Dans Theater II nebo Batsheva Dance Copany.
Brněnský soubor zvládl nastudování Six na jedničku! V druhé části večera Nataša Novotná vdechla scénický život Ptáku Ohnivákovi na hudbu Igora Stravinského. Její kreace pro celý brněnský soubor přinesla své ovoce. Poslední představení v září 2012 mělo „standing ovation“.
Co mohlo dopadnout lépe a mé velké zklamání? Hudebním doprovodem k choreografii Six je skladba Steva Reicha Six Marimbas, která je transkripcí jeho dřívějšího díla Six Pianos. Přestože v Brně jsou vynikající hráči na marimbu, z finančních důvodů se nám nepodařilo toto dílo zahrát živě.
V přímém protikladu k modernímu večeru byl klasický titul balet Giselle. S dramaturgem Karlem Litterou jsme tak trochu váhali, zda balet vrátit na repertoár. V minulých letech měla Giselle v Brně nízkou návštěvnost a v současné ekonomické situaci je potřeba se s klasickým titulem trefit do černého. To byl také i důvod, proč jsme nakonec balet uvedli v historické budově Mahenova divadla, kde má skvělou atmosféru. Návštěvnost je výborná, udělali jsme správně.
Velkou radost mám také z Příběhů s démony a čerty, představení pro děti, které vytvořili choreografové z řad souboru – Japonka Aki Nishio a bývalý sólista Marek Svobodník. Oba získávali své první zkušenosti ve třech ročnících tvůrčích dílen uváděných Baletem NDB pod názvem Debut – Choreografický ateliér. Vnímám to jako velkou příležitost pro členy souboru a zároveň mne moc těší, když se jim práce daří a mají úspěch. Co pro vás osobně bylo nejdůležitější událostí minulé sezony ve světě tance obecně (ať již u nás nebo v zahraničí) a proč?
Přes nelehkou finanční situaci jsme udrželi projekty jako Taneční most / Tanzbrücke a mezinárodní Festival současného tance a pohybového divadla Tanec Brno. V rámci festivalu Ruská kultura v České republice se konal Balet gala s předními ruskými, slovenskými a českými sólisty a ve spolupráci s Izraelským velvyslanectvím večer s názvem Izraelský tanec v Brně – BLACK & WHITE.
Jsme rádi, že se nám to povedlo, přestože na tyto projekty nemáme peníze v rozpočtu, musíme si je shánět sami prostřednictvím grantů, sponzorů a dotací. Všechny zmíněné aktivity jsou pro Balet ND a taneční klima v Brně i v celé ČR velmi důležité, pomáhají nám získávat diváky a stále nové (mladší) příznivce…. Můžete nám prozradit, jaké premiéry váš soubor chystá svým divákům v nové sezoně a proč by si je divák neměl nechat ujít?
Na jaře chystá soubor premiéru choreografie Mária Radačovského, kterou bude stavět přímo pro nás. Soubor při této práci zúročí zkušenosti z tvůrčí práce z uplynulých sezon. Součástí složeného večera bude také uvedení dvou dalších choreografií – jednou z nich je Zjasněná noc Ralfa Dörnena, která bude mít premiéru na Festivalu Janáček Brno 2012 a dalším dílem je choreografický klenot z dílny Rami Be´era.
Těším se také na říjnovou premiéru baletu Lucidor a Arabella. Inscenaci jsem si vybrala po návštěvě představení ve Würzburgu. Je to balet dramatický o nenaplněné lásce na krásnou hudbu Alexandera Glazunova. Mám radost z toho, že se nám daří udržovat v Brně tak velký soubor a můžeme proto divákům nabízet i velké balety. Foto: Alexandr Špunda