420people: Češi Čechům
reportáže
Večer v Divadle Archa měl velice příjemnou atmosféru, plnou očekávání z obou stran. Václav Kuneš a Nataša Novotná vsadili na osobní kontakt s publikem a tím snad rozlomili i ty poslední ledy v srdcích diváků (pokud tam vůbec nějaké byly). První choreografie večera Paedocypris Progenetica byla starší práce Václava Kuneše inspirovaná románem George Orwella „1984“. Hranaté pohyby neforemných postav interpretované Natašou Novotnou, Tomášem Rychetským a samotným autorem choreografie působily záměrně těžce a ubíjejícně. Snad jeden jediný pouhý skok v sobě nesl tolik naděje a touhy, byl však jen okamžikem (i když velice zdařile vysokým na jednoduché sauté). Naštěstí druhá čtvrtina večera přinesla to, co české publikum miluje. Neen – Ya je prací dá se říci až „kyliánovskou“ (což ovšem může znít jako klišé). Je plná vtipu, příjemného tanečního slovníku, jehož pohyby inspiruje především hudba. Je muzikální, a to se cení. Tady se autor (opět Václav Kuneš) výborně strefil do vkusu svých diváků. Jeho tanečnice (Zuzana Kvačková-Heréniyová, Nataša Novotná, R. Watanabe) byly lehounké a zároveň energické. Měnily se před očima dle charakteru písně i kostýmu. Nezápasily o muže (Tomáš Rychetský), ale procházely etapami svého ženství, přestože jednou ženou dohromady určitě nebyly. Hudba Niny Simone byla výbornou inspirací. Tanec pro hudbu a podle hudby, tanec pro zábavu, tanec pro Čechy. Třetí část byla vyhrazena hostu večera, francouzskému tanečníku, choreografu a pedagogu Abau Lagraa a jeho Oú transe. Neskutečná dokonalost ovládání těla, jaká byla vidět při jeho tanci na jevišti Archy, je typickým příznakem právě francouzských tanečníků. Perfektně zvládnuté pohyby svalstva, fascinující proměny vnitřních elementů procházející jako had tanečníkovým tělem do výrazu a zpět. Uzavřenost kontrastující s euforií z pohybu, tance a možnosti metamorfózy. Muž a žena v jednom těle. Dlouhý program večera uzavřela nová choreografie Václava Kuneše Small hour. Duet dvou lidí, již se střetli na malou chvíli, která se pak na dlouho otiskne v jejich myslích. Co to musí být za chvíli? A proč je tak silná, proč jako by se vryla a snaha zapomenout na ni je pouhým utrpením? Okamžik, který se zdá pouhým snem, byl oběma interprety dokonale vystižen. Každičký pohyb i gesto dávalo tušit blížící se chvíli rozloučení a zároveň tu okamžitou bezstarostnost. Protikladem lyrickému pojetí byla věcnost gest i výrazu, ovšem bez problému zapadající do kontextu. Přesto čerstvé je čerstvé a potřebuje dozrát. Dle toho, co bylo řečeno na závěrečné diskuzi, k tomu bude příležitost při práci na pokračování tohoto kusu. Máme se na co těšit. Psáno z večera 23. ledna 2008
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 15 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 16 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 17 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 31 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 33 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
před 52 dny
Josef Bartoš
Reakce Úřadu vlády České republiky na naši výzvu:Vážený pane doktore,
z pověření Kabinetu předsedy vlády reaguji na…
Taneční aktuality iniciují otevřenou výzvu za manželství pro všechny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí