Balet Národního divadla uvede premiéru baletu Marná opatrnost
zprávy
Marná opatrnost je vskutku jedinečný titul, patří k nejstarším baletům, které se dochovaly až do současnosti. Děj se odehrává ve venkovském prostředí, inspirovaném Ashtonovou láskou k anglickému kraji Suffolk. Výprava připomínající kreslený film, zahrnující pestrobarevné máje a tančící slepice, navozuje úžasnou jarní prosluněnou atmosféru. Marná opatrnost představuje jednu z nejvirtuóznějších Ashtonových choreografií, náročnou pro tanečníky v sérii energetických pas de deux a sólových výkonů, které vyjadřují mladistvou vášeň dívky Lisy a jejího milého Colase.
Prvně se tento titul objevil na scéně Grand Théâtre v Bordeaux dva týdny před vypuknutím Velké francouzské revoluce 1. července 1789 pod názvem Il n‘est qu’un pas du mal au bien (Je jen malý krůček od zla k dobru). Jeho autorem byl Jean Dauberval (1742–1806), žák slavného reformátora umění tance Jeana-Georgese Noverra, hlavní roli tančila Mlle Theodore, choreografova manželka.
Dauberval inscenoval dějový balet – ballet d’action – podle vzoru svého učitele. Heroická témata své doby rozšířil o žánr baletní komedie. Na scéně vystupují prostí lidé, již ne šlechtici, králové a bozi jako dosud, ale ještě ne nadpozemské bytosti jako v baletním romantismu první poloviny 19. století.
Zápletka se odehrává na vesnici, kde vdova Mama Simona brání lásce své sličné dcery Lisy k chytrému, ale ne příliš majetnému chasníkovi, protože ji chce provdat za bohatého, ale přihlouplého syna velkostatkáře. Baletní příběh je obdobou naší Prodané nevěsty s humornými i lyrickými scénami. Podle staré tradice je role Matky Simony komická a tančí ji vždycky muž.
Daubervalova choreografie se stala velmi populární, již v roce 1791 byl balet uveden v Londýně a poté se rozšířil po celé Evropě, někdy pod názvem Le Ballet de la paille (Balet o slámě) nebo La Fille mal gardée. V Rusku zdomácněl jako Marná opatrnost v choreografii Maria Petipy a Lva Ivanova (1885).
Choreograf Královského baletu, Frederick Ashton, vdechl tomuto baletu nový scénický život. Od své premiéry v roce 1960 se Ashtonova verze La Fille mal gardée s hudbou Johna Lanchberyho stala ve světě nejoblíbenějším baletem anglického stylu. Nyní tato verze vstupuje i na scénu Národního divadla v Praze.
Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 14 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 15 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 16 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 30 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 32 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
před 51 dny
Josef Bartoš
Reakce Úřadu vlády České republiky na naši výzvu:Vážený pane doktore,
z pověření Kabinetu předsedy vlády reaguji na…
Taneční aktuality iniciují otevřenou výzvu za manželství pro všechny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí