Baletní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni uvede Smrt v Benátkách

1. 4. 2015 zprávy

Po Obrazu Doriana Graye na Malé scéně a Spartakovi ve Velkém divadle chystá plzeňský balet 4. dubna 2015 premiéru v Novém divadle. Tanečně ztvární slavnou novelu Thomase Manna z roku 1912, Smrt v Benátkách. Mannův filozoficky laděný příběh stárnoucího umělce dal v r. 1971 vzniknout vrcholnému filmu Luchina Viscontiho, v téže době pracoval na stejnojmenné opeře Benjamin Britten. V novém tisíciletí inspirovala tato předloha světoznámého choreografa Johna Neumeiera k vytvoření baletu pro jeho hamburský soubor.
Choreograf a režisér Ondrej Šoth, který zpracoval před rokem Smrt v Benátkách ve Státním divadle Košice, připravuje nyní se svým týmem i plzeňskou inscenaci. Hlavní postava Smrti v Benátkách, spisovatel Gustav von Aschenbach, v Mannově novele vykazuje některé autobiografické rysy svého tvůrce a nepopírá ani inspiraci smrtí Gustava Mahlera. Libreto, které vytvořil Šoth spolu s dramaturgyní Zuzanou Mistríkovou, zachovává věrnost literární předloze a sleduje osud spisovatele, který se na sklonku života pokusí zbořit všechny svazující konvence. Šothem vytvořená hudební koláž zahrnuje vedle děl Gustava Mahlera mj. také skladby Phillipa Glasse, Wima Martense a Arva Pärta.
„Smrt v Benátkách pro mne byla vždy neuvěřitelným příběhem o pravdě, o symbolech, o lásce,“ vyznává se Ondrej Šoth. Ve snaze vyhnout se přílišné ilustrativnosti zvolil jako východisko prolínání vnějších okolností s nejniternějšími pocity a hnutími: „S dramaturgyní Zuzanou Mistríkovou a výtvarníkem Andriem Sukhanovem jsme vytvořili příběh, který je třetím rozměrem Mannovy knihy s její tajemností a záhadností – nic se neděje náhodou, všechno je osud a člověk před ním nemůže utéci.“
V atmosféře epidemií ohrožených Benátek, osamělý a na marném útěku sám před sebou, je spisovatel nečekaně zasažen krásou – efébským zjevem chlapce Tadzia. Křehký, těžko postižitelný vztah poskytuje zajímavou látku právě pro taneční zpracování. „Uchopit neuchopitelné a povýšit prostřednictvím symbolů, to je úkol, který mě fascinoval,“ říká Ondrej Šoth.
S plzeňským divadlem spolupracuje poprvé, přestože své umělecké i pedagogické působení dělí rovnoměrně mezi české a slovenské scény a školy. „Vyrostl jsem v Čechách na obrovských osobnostech, jsem velmi vděčný, že jsem měl možnost jako choreograf pracovat s lidmi, jako byl Josef Svoboda, Evald Schorm, Jaroslav Kučera, Jan Grossman, Boris Hybner a Ctibor Turba. Stále se cítím jako československý občan a pozváním do Plzně jsem byl velmi poctěný. A jsem velmi zvědavý, zda se mi i tady podaří oslovit diváky stejně jako v Košicích.“
V ústřední roli spisovatele Gustava von Aschenbacha alternují Miroslav Hradil a Martin Šinták, osudového Tadzia ztvární studenti Taneční konzervatoř Praha David Lampart a Kristián Pokorný. Aschenbachovu ztracenou rodinu představují Jarmila Dycková a Zuzana Hradilová v roli Manželky, postava dcery je úkolem pro žákyně Baletní školy DJKT Emu Landovou a Lucii Obytovou. Dále tančí Martina Diblíková, Nela Mrázová, Kristýna Peštová, Kateřina Ševčíková, Nataliia Shchegliuk, Kristýna Piechaczková, Monika Mašterová, Michal Kováč, Petr Laštovka, Richard Ševčík, Aleš Lindovský, Grzegorz Mołoniewicz a Pavel Tručka.

Zdroj: DJKT Plzeň