Dozvuky Dance Life Expo 2015

V Classic & Modern Dance Studio se závěrečný den festivalu střídaly workshopy klasického a moderního tance zakončené jazzem. Ranní lekci contemporary a neoklasického tance uvedl Alexej Yurakov z Divadla F. X. Šaldy v Liberci. S master class klasického tance pokračovala primabalerína Národního divadla Praha Nikola Márová. Většinu tanečnic tvořily její pražské obdivovatelky do 15 let. Uvolnění pokračovalo lekcí contemporary Jitky Tůmové z Pražského komorního baletu. Druhý master class vyučoval bývalý tanečník Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána a současný šéf brněnského baletu Mário Radačovský. Závěr patřil uvolněné lekci contemporary jazzu Tomáše Kuťáka. Přestože si neděle nezadala s páteční návštěvností, celková účast na lekcích master class nebyla nijak extrémní, jako tomu bylo v prvních dvou ročnících veletrhu. Komorní atmosféra mnoha lekcí nicméně na oplátku přinesla individuální kontakt a přístup lektorů. V Couples & Thematic Studio proběhl ráno druhý pokus o workshop flamenca pro začátečníky Petry Pšenicové, zakladatelky a členky flamencové skupiny Aires del Sur (v pátek musel být pro nedostatek zájemců zrušen).

Theatre Stage ovládly v neděli dětské soubory. Bylo zajímavé srovnat výsledky žáků brněnské taneční konzervatoře s vystoupeními základních uměleckých škol. V úvodu zatančili studenti konzervatoře variaci z baletu Paquita, variaci Amorka z Dona Quijota v nastudování Ivy Musilové, Labutí jezero – Španělský tanec v choreografii Hany Litterové nebo Spící krasavici v choreografii Jany Lepoldové. Klasika se střídala se sólovými čísly moderního tance jako například studenta třetího ročníku s názvem My dance a skupinovými v choreografii Markéty Habalové s názvem Po cestě a Mezi světy. Tance z baletu Louskáček byly choreograficky zpracovány hned dvakrát, a to Ruský tanec od Hany Litterové a Španělský tanec Simony Fišerové. Z klasického repertoáru zazněly ukázky z Koníčka hrbáčka a neoklasická variace na Balanchina. V závěru vyzněla díla na hudbu Apocalypticy My life – my way a sólo studenta osmého ročníku s názvem Ruleta života v choreografii Vlaďky Kartouzové. Zajímavým zpracováním bylo dílo v samotném závěru vystoupení s názvem Pavoučí tanec.

V představení mladých umělců škol překvapila vyspělou technickou i interpretační úrovní svých žáků Soukromá ZUŠ Radmily Chmelové a baletní školy Filiánek. V dobře provedených klasických variacích překvapily děti nejen svými dispozicemi a liniemi, ale svěžestí a radostí z tance pro diváky. Není divu, že škola sbírá jedno ocenění za druhým a představuje dobrou přípravu pro profesionální dráhu. Klasické variace předvedly také děti baletní školičky Olgy Kyndlové – i zde je patrné kvalitní systematické vedení dětí již od útlého věku. ZUŠ Voborského naopak kladla důraz na tvůrčí originalitu a rozvoj dětské pohybové emoce hravou formou. ZUŠ Bordovská představila své talentované žáky v choreografii klasického i moderního tance a flamenca. ZUŠ Brno Veveří představila skupinové i komornější choreografie moderního tance. V představení ZUŠ Alfréda Radoka vynikl především všestranný tanečník v doprovodu neméně nadaných kolegyň, a to v choreografiích moderních, klasických, čardášových i streetových – všechna čísla byla nevšední a nápaditá. Pásmo ZUŠ zakončila přípravka TD Bralen, poloprofesionálního slovenského tělesa.

Oproti sobotnímu programu, kde vystupovaly převážně taneční konzervatoře, zde ale především vládla úplně jiná atmosféra – děti se navzájem sledovaly, podporovaly a povzbuzovaly, užívaly si možnost účastnit se i jako diváci a interpreti. Radost z pohybu byla hybným momentem příjemné nálady. 

Bilancovat letošní Dance Life Expo není snadné, jako jistě není snadné udržet z pouhého nadšení fungující festival takových rozměrů. Čtvrtý ročník festivalu již předpokládá jeho určitou samostatnost a existenceschopnost do dalších let – lze uznat, že toho DLE ve své podstatě dosáhlo. Především si vytvořilo pevné jádro svých přívrženců, kteří poznali jedinečnost této výjimečné události a rádi se vracejí mezi „své“, mezi další tancem posedlé. Ve vzduchu v jednotlivých pavilonech se hromadí endorfin, který vás zaplaví, jakmile projdete dveřmi. Škoda, že většina hlavního programu láká návštěvníky na sobotu, kdy je naprosto nemožné účastnit se najednou všech zajímavých akcí a ještě zaplnit i cvičební sály. Vzhledem k množství přespolních účastníků je jasné, že páteční rozjezd lze jen těžko více zahustit, možná by ale stálo za to, popřemýšlet o plynulejším využití neděle pro některé populární body programu, a pomoci tak vyrovnanějšímu rozvrstvení. Nezbývá než se těšit na pátý ročník a věřit, že jistě trhne rekord nejen v počtu návštěvníků, ale především účastníků, kteří se podělí s ostatními o svůj pot a úsměv.