Festival Za dveřmi – s úsměvem navzdory počasí

Circo Frico. Foto: Karel Fořt.

Autor Alexej Byček

Hned několikrát se svou „orlojovou“ inscenací Carilló vystoupila španělská Companyia La Tal. Herci našli stylizaci v loutkovém pohybu postaviček, jež běžně vídáme na orloji, a sympatickým plynulým pohybem se dostávali z dvířek na jedné straně do druhých na straně opačné. Při tom rozehrávali scénky soubojů, ať už o boxerskou trofej, anebo o srdce Carmen. Zápletka byla vždy táž – láska a boj – a na krátké představení by spolu s estetikou loutkového pohybu stačila. Pro delší kus, jaký jsme mohli zhlédnout, by to však chtělo propracovanější dramaturgii.

Milým zpestřením bylo vystoupení Frico take away česko-italské dvojice Circo Frico, v němž Klára Hajdinová hrála usměvavou moderátorku šířící filozofii italského pokrmu Frica (jak nám bylo řečeno: „…něco mezi smažákem a bramborákem.“). 

Asi dvacetiminutový výstup měl velmi jednoduchou koncepci – dvě reminiscence do momentu prvního setkání protagonistů (velmi nadsazené a zlehčené jednoduchou žongláží a párovou akrobacií) a především závěrečný výstup, kdy jeden z diváků prováděl menší choreografii s pánví na vaření, další divačka četla recept na frico a Hajdinová s partnerem Mattiou Comissem předvedli už náročnější akrobatický výstup. Nutno ocenit výraz interpretky, kterou ani v krkolomných pozicích neopustil nestrojený úsměv.

Závěr festivalu patřil kontemplaci o smyslu divadla a fire-show. Divadlo Continuo netřeba představovat a inscenaci Now…? hrají už několik let. Určitě se však nevyčerpalo a fyzické i slovní hledání čehosi originálního, co překoná faleš divadla, podalo nevšedním způsobem na vysoké pohybové i verbální úrovni. Bylo zároveň zajímavé hádat, co si z představení odnesl divák, který se o divadelní alternativu nezajímá nebo ji nezná, neb takoví diváci museli být mezi přítomnými turisty, kolemjdoucími či rodinami s dětmi. Zda se jim místy bizarní tělesný slovník herců zdál něčím přitažlivý nebo prostě jen „divný“ a zda vnímali potřebu a palčivost této umělecké sebereflexe tak intenzivně jako autoři. Tyto otázky by nebyly tak důležité v uzavřeném divadle plném odborníků a zájemců o fyzické divadlo, ale právě prezentace na pouličním festivalu přístupném zdarma každému je určitě dobrý krok k zpřístupnění jinak spíš umělecky zaměřených forem. Je to vlastně dobrý postup, jak vzdělávat širší veřejnost a přitáhnout k těmto formám její větší zájem.

Změna nastala u závěrečné show festivalu, protože bagry Bobcat, s nimiž měl celý výstup proběhnout, firma nebyla schopná přivézt, a závěrečného programu se tak zhostila skupina Amanitas spolu s kolegy ze sdružení V.O.S.A.  

Jejich ohnivá show určitě sklidila úspěch, doufejme ale, že výstup s bobcaty budeme moci vidět třeba na jiném ročníku festivalu, neboť slibuje opravdu nevšední podívanou.  

Psáno z festivalového dění 13. a 14. července 2016, Výstaviště Holešovice, Praha.  

Za dveřmi – mezinárodní festival pouličního divadla

Carilló
Koncepce: Companyia La Tal

Frico take away
Koncepce: Circo Frico / Klára Hajdinová a Mattia Comisse

Now…?
Koncepce: Divadlo Continuo
Režie: Pavel Štourač
Hudba: Alessandro La Rocca a Continuo