Nové představení tanečního seskupení VerTeDance se v Ponci uskutečnilo 12. prosince 2011. Inscenace nazvaná Kolik váží vaše touha? řeší primárně genderovou otázku, na niž se snaží odpovědět čtveřice skvělých tanečnic (kromě Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové ještě Helena Arenbergerová a Lucia Kašiárová) a klučičí kladenská kapela Zrní.
Spojením těchto dvou uměleckých složek – tance a hudby na jevišti – vzniká velmi živý koncert s neopakovatelnou atmosférou. Představení sice nemá žádnou viditelnou a uchopitelnou dějovou linku, ale jak hudebníci, tak tanečnice pracují s dynamikou a intenzitou sdělení, a tak možná divák ani nehledá sdělení v ději, ale v jednotlivých kolážovitých výpovědích. Představení zpracovává téma ženy a její potřeby odhalení ve věcech intimně fyzických i intimně psychických. Každá z interpretek ztvárňuje jednu výpověď – jednu ženu. Charaktery jednotlivých postav se vyvíjí a vzájemně ovlivňují. Přebírají pohybový slovník té druhé, aby se z něj vzápětí vymanily. Hudba šitá na míru a velice intenzívní pocit touhy propojený s civilním pohybem i divadelními projevy tak z tohoto představení dělá komplexní inscenaci nesoucí niterní sdělení, které se však schovává za humorem, kostýmem a hranou erotickou náladou.
Čistě tanečních pasáží není v celé choreografii mnoho, ale zato jsou opravdu kvalitní! Každá z tanečnic si zachovává to svoje, to, co je charakterizuje. Tanec je fyzicky náročný, zahrnuje neustále pády a znovupostavení, skoky a běh. Do toho taneční variace s čitelným rukopisem VerTeDance. Horizontály i vertikály jsou zaplněny. Prostor je střídavě využit do poslední možné plochy. Velkou roli v tomto představení hrají světla, která nejen signalizují přehoupnutí jednotlivých obrazů, ale také vytváří vhodnou atmosféru dolaďující přenos sdělení. Výrazově i pohybově opět v této top skupině profesionálních tanečnic chvilkami vynikala Helena Arenbergerová, která svým přirozeným projevem a šmrncovním pohybem dokázala přitáhnout nejedno oko diváka. Ostatní tanečnice však ve svých rolích nejsou ani o zrnko soli méně zajímavější. Střídá se naléhavá výpověď o ženách jako obětích mužského násilí a chtíče, zkoumá se pravý význam nahoty – je zapotřebí k odkrytí vlastního já a odhození pokrytectví a přetvářky? Je oblečení jen zbytečná obálka lidského těla nebo nutnost pro svobodné fungování ve společnosti? S interpretkami se to pere, kalhoty si sundají do půl zadku, aby si je za chvíli zase oblékly a vysvlékl si je někdo jiný. Jednotlivé motivy si přehazují jako horký brambor, který v každé zanechá jinou zkušenost.  Bojují spolu i proti sobě. Jsou samy se sebou i samy za sebe v kolektivu. Kde se nechávají unášet na vlnách orgasmu. Ztrapňují se, aby se z té potupy oklepaly, posílilo je to a šly hrdě dál. Nebo jen skrývají ženskou rivalitu a žárlivost? Ublížení a něžnost jsou staveny do kontrastu. Kolik váží vaše touha? chce vlastně trochu provokovat, trochu pobavit, trochu upozornit na otázky autoerotiky a s ní spojené sešněrovanosti, trochu snít a trochu se prát.
Propojení Zrní a VerTeDance vyznívá v tomto podání jako skvělý nápad. Škoda jen, že pánové z kapely jsou schováni za jakýmsi těžko průhledným černým závěsem. Spolupráce je tam evidentní, tak proč jedno těleso upozaďovat. Zvlášť když je hudební složka místy silnější než pohyb a dění na jevišti.
Kolik váží vaše touha? je koláží všeho, co by mělo dobré představení obsahovat.
Psáno z premiéry představení 12. 12. 2011, divadlo Ponec.

Foto: Vojtěch Brtnický