Jordi Galí přiváží do Česka Pavillon Fuller


V úterý 18. září a v neděli 23. září 2018 uvede Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy závěrečnou fázi stavby Pavillonu Fuller ve formě performance. Pavillon Fuller představuje interakci tance, prostoru a architektury. Zkoumá jejich vztah skrze jednoduchou instalaci sestávající ze dřeva a lehkého lanového systému, která v zahradách zůstává jako součást expozice, zve k setkání, k dialogu a stává se součástí veřejného prostoru. Pavillon Fuller odkazuje na dílo Richarda Buckminstera Fullera, architekta a otce zakladatele tensegrity, principu aplikovaného v konstrukční logice Pavillonu. V úterý začíná program v 19 hodin, v neděli v 15 hodin a vstup bude zdarma.

Na šest metrů vysoké instalaci pracuje sám autor, katalánský tanečník a choreograf Jordi Galí, společně s dvanácti dobrovolníky z řad umělců i široké veřejnosti několik dní. Vyvrcholení celého projektu se stane součástí komponovaného programu Pavillon Fuller, který zahrnuje kurátorský úvod do principů Pavillonu, finální část jeho stavby jako performance a na závěr i možnost si pod vedením samotného Jordiho Galí některé jeho přístupy vyzkoušet, to vše v zahradách Trojského zámku, kde instalace také na nějakou dobu zůstane.

A co říká nejen o Pavillonu Fuller sám Jordi Galí? Ptala se Zuzana Žabková z Centra choreografického rozvoje SE.S.TA:

Co je hlavním záměrem projektu Pavillon Fuller?
Při mojí práci interpreta i autora se dlouhodobě věnuji také pedagogické činnosti. A právě poslední léta se propojení mezi zkušeností a výzkumem, propojení tvorby umělecké a pedagogické, pro mě stalo nejzajímavějším. Práce, kterou děláme, je pomalá, trvá to totiž dlouho, něco vybudovat, vystavit, zkrotit. Tenhle styl práce si vyžaduje automatizmus. Je proto celkem náročné ji přenést na skupinu, která s ní ještě nemá zkušenost. V rámci projektu Pavillon Fuller chci v první řadě lidem přiblížit otázky praxe, které se už dlouho věnuji. Vytváříme sdílený čas mezi týmem a účastníky, kteří se soustřeďují okolo konkrétních a poetických zadání.

Proč je komunita důležitou součástí v procesu tvorby?
Chtěl jsem vytvořit jednoduchou strukturu, která by pracovala s dostupnými materiály, lehkými na zpracování. Cílem bylo sestavit skupinu lidí a dovolit jí projít etapami procesu tvorby, během kterého společně vytváříme monumentální efemérní konstrukci. V rámci takového procesu podněcujeme soudržnost, schopnost poslouchat a spolupracovat ve skupině. Idea asambláže je tak přítomná ve všech vrstvách procesu práce. Jak můžeme z jednoduchých unifikovaných materiálů jejich vzájemným propojením vytvořit komplexitu, která vytváří další nový význam? Jak můžeme podnítit ducha skupiny a komunity v prostředí individualit? Bylo by jednoduché tvrdit, že kapacita přemýšlení skupiny překračuje růst jejích kompetencí.

Jak vnímáš problém času v tomto projektu a čas, který vy umělci a zapojení účastníci strávíte spolu během projektu?
Po dobu tvorby komplexní asambláže Pavillon Fuller zapojuji skupinu lidí do komunitního projektu v reálném čase jejího budování a za přítomnosti publika. V tomto projektu existuje paralelně několik časů. V první řadě jde o čas, kdy se skupina formuje, tedy setkání s účastníky a začátek budování komunity. Jde o dva dny, během kterých se skupina setkává a prochází tanečním choreografickým procesem založeným na konceptu používání pracovních gest. Na závěr, na základě tohoto procesu, vzniká představení – proces práce, který je sdílený s publikem. A jsou to právě tyto komplementarity, čas – čas těla, gesta a přítomnosti – které zvou diváka ke kontemplaci a setkání okolo vytvořeného společného díla. Samotný Pavillon Fuller zůstává na místě jako efemérní konstrukce, která budí zvědavost a zve kolemjdoucí blíž a zároveň je stopou zkušenosti ze setkání a formování skupiny.

Co si myslíš o pozici umělce v dnešní společnosti?
Zdá se mi, že je těžké přesně definovat, co dnes znamená být umělcem. Umělecká tvorba může vyvěrat z mnoha oborů a z jejich propojování, stejně tak z různorodosti kontextů, ve kterých se umění formuje. To ovlivňuje prostředky, s jakými umělci pracují, a podněcuje to jejich zvědavost, která může vyzdvihnout, anebo zpochybnit, co jejich aktivita a přítomnost ve společnosti znamená. Moje představa je, že každý umělec přispívá svému prostředí a své komunitě novou vizí o lidstvu a o světě.

Myslíš si, že jsou umělci ze svojí pozice schopní ovlivnit politickou situaci?
Vlády jsou ve svojí podstatě zodpovědné za organizaci naší společnosti. Když je umění schopné měnit pohled na sebe sama i na svět, stává se tím pádem politickým svou kapacitou transformovat společnosti, a tedy kapacitou reorganizace, kterou společnost potřebuje.

Zdroj: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: