Když hvězdičky vládnou všem


Když se bilancuje a hodnotí, rádo se používá procent a hvězdiček. Je to rychlé, je to přímé, pro orientaci s tématem nepříliš obeznámených diváků nejsnazší.

I to je jeden z důvodů popularity mnoha serverů, od Alzy přes ČSFD až po Známého lékaře, a tak návrhy na zavedení procentuálního hodnocení přijdou jednou za čas na přetřes i na našich redakčních schůzích. Bod to bývá krátký, „ne“ přichází záhy. A já jsem za to opravdu ráda.

Hodnotit tímto způsobem není tak snadné, jak se zdá. Pokud se mě někdo zeptá, kolika procenty bych danou inscenaci ocenila, s největší pravděpodobností se za dlouhého, předlouhého „Éééééé“ dostanu k obligátní spáčilovské pětasedmdesátce. Ta neurazí, nenadchne, ale pokud inscenace kdovíjak nevyčnívá, lze se tím snadno vylhat. Jenže od recenzenta požaduji něco krapet víc.

Ale pro koho takové hodnocení vlastně je a o čem vypovídá? Pokud soubor, který finančně živoří, vytvoří svou životní inscenaci, jako kritik to ocením. Ale podívá-li se na hodnocení divák a srovná to s nepříliš povedeným kusem divadla, jehož rozpočet a celkové možnosti jsou několikanásobně vyšší, řekne si: „Ale vždyť tamto bylo mnohem lepší!“ A dost možná bude mít pravdu.

Jako kritik považuji za slušnost zohlednit podmínky, za nichž seskupení pracuje. Jako divákovi je mi to ale jedno. Pokud bych přešla k hodnocení procentuálnímu, musela bych vytvořit funkční metodologii, rozdělit inscenaci do plus mínus šestatřiceti složek k hodnocení, navíc s variabilní váhou hodnot, odvislé od toho, co je právě pro daný kus příznačné. Mechanicky, asi jako při hodnocení krasobruslařských soutěží, by vyšla nějaká cifra. Mě by to nepochybně bavilo. Ale stejně jako v onom krasobruslení, i zde by se najednou zdálo, že se z těch čísel jaksi vytratilo umění. Grafy, tabulky a statistiky mám ráda, jako zajímavost pro nás posedlé jsou vždycky fajn, ale hvězdičky a procenta si raději ponechám na hodnocení nové kulmy na vlasy.

Další sloupky naleznete ZDE

Autor: Barbora Truksová
 
 

Nahoru

Jakub Krčka, 21-12-17 02:37:
Hezky jsi to shrnula. Mám v tomto ohledu vůči hodnocení, které vytváří mezi jednotlivými díly určitou dělící čáru, poměrně velkou averzi. Navzdory snaze a cituplnosti, již si k danému uměleckému výtvoru můžeš vytvořit, nakonec při ohodnocení stejně skončíš u reduktivního škatulkování. To ve výsledku zbytečně zavazuje v přístupu k umění jak recenzenta, tak čtenáře, kteří se podle toho chtějí orientovat (a musí se toho systému do budoucna přidržovat). Kritika ano, ale pokud se dovede zbavit čísel a stupnic, bude jí to podle mě pouze ku prospěchu. Určitě to chce méně hrubé libovůle, kdy svůj zážitek v divadle, v kině nebo u knihy vtěsnám do nějakého čísla.

Komunitní stránky jsou už úkaz sám o sobě: tam jde v první řadě jen o fci, jež má v uživatelích primárně vyvolat dojem pohodlí. Hrubost je tam ale samozřejmě povýšena na úplně novou úroveň.

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: