Linda Kapetanea a její práce s hmotou

Linda Kapetanea. Foto: Archiv Festivalu Spectaculare.

Autor Kristina Soukupová

Pohledem na jeviště se ocitáme ve skutečné laboratoři nebo spíše dílně, plné nejrůznějších materiálů a tvarů. V tomto chaosu se dává do výzkumu šlachovitá postava řecké tanečnice a choreografky, oděná do montérek. Hrou na obří strunný nástroj nejdříve sama vytvoří hudební smyčku a poté za jejího zvuku pokračuje v další činnosti. Dlouhými černými tahy pomaluje samostatnou zeď, ovládá i světlo, které dopadá na její práci – jevišti dominuje velká pohyblivá stěna plná zářících reflektorů, kterou performerka podle potřeby přesouvá a naklání. Je zcela pohroužená ve svém světě. Až si dílnu kolem sebe uzpůsobí své představě, začíná pracovat s hmotou, která tvoří její vlastní tělo. Velmi fyzický, rituálně pulzující a přímočarý ve své nekompromisnosti, takový je tanec Lindy Kapetaney, Phaedry či Medey, chcete-li, symbolika je zde jasná. Postupně se vysvléká z oděvu, který ji halí, čímž konkretizuje svůj pohyb. Využívá expresivitu svých paží a spolu s hudbou zcela samozřejmě „vládne“ jevišti.

V paměti zůstane několik obrazů, mezi ty silné patří prach, sypající se jakoby z jednotlivých částí těla tanečnice. Hodinové sólo neztrácí dech, k čemuž přispívá souhra všech složek, a to zejména výpravy, scény, hudebního doprovodu a performance zkušené aktérky, do jejíž dílny jsme směli nahlédnout. Snad ne naposledy.

Psáno z představení 21. ledna 2015, Palác Akropolis.

W Memorabilia (Phaedra’s Laboratory)
Režie: Jozef Fruček a Linda Kapetanea
Scéna: Jozef Fruček a Vasilis Mantzoukis
Hudba: Vasilis Mantzoukis
Kostýmy: Isabelle Lhoas
Světelný design: Sofia Alexiadou
Dramaturgie: Martin Kubran
Premiéra: 2014