Není se co divit, že choreograf sáhl po tomto námětu. Maje již zkušenosti s choreografií pro inscenaci opery Rusalka, přirozeně zatoužil věnovat celovečerní balet Rusalčině vzdálené příbuzné, Malé mořské víle. Tvůrci se chvályhodně drží původního Andersenova příběhu s nešťastným vyústěním a nevycházejí vstříc povědomí dětského diváka o známé disneyovské adaptaci, která s příběhem dánského pohádkáře mnoho společného nemá.
Od prvních tónů předehry jsme umně vtáhnuti do magického prostředí moře a jeho obyvatel, v kontrastu se světem lidí na mořském břehu. Malá mořská víla je zasněná mladá dívka, která s pohledem upřeným na hladinu přemítá o tom, jak asi vypadá svět nad ní. Není nutné známý příběh zde převyprávět, je však důležité podtrhnout povedenou scénu a výpravu, kterým vévodí světelný design (Daniel Tesař) a projekce (Lunchmeat, Jakub Kopecký). Všechny tyto složky, včetně kostýmů Alexandry Gruskové, výborně, avšak střídmě zprostředkovávají iluzi pohádkového světa, a to bez přehnaného třpytu či bublinek. I atmosférická hudba velmi evokuje vodní svět, s důrazem na nejrůznější druhy cinkání a glissand.
