MFF Strážnice 2015: Svátek lidového tance
Letošní 70. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2015 byl spojen s pořádáním 33. ročníku folklorního festivalu Dětská Strážnice a zahrnul již tradiční Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.
Ve dnech 25. až 28. června 2015 uvedl ve festivalovém maratonu téměř čtyřicet komponovaných scénických pořadů a několik repríz. V provedení souborů, skupin a sólistů z různých regionů Čech, Moravy a Slovenska nabídl širokou škálu rozmanitých přístupů ke scénické interpretaci folkloru a prezentaci tradic naší lidové duchovní, materiální a umělecké kultury.
Různorodost kultur Evropy, Latinské Ameriky, Asie a Afriky představili v pořadu Z krajin za obzorem zahraniční tanečníci, muzikanti a zpěváci: Vysokoškolský umelecký súbor Technik ze Slovenska, srbský KUD Mladost, argentinský Estudio de Danzas Nativas Abriendo Surcos, čínský soubor Hechi Guangxi a Ensemble Towara z Beninu. V posledním dnu festivalu se početné davy diváků mohly pod vedením hostujících souborů naučit typické tance příslušných zemí a regionů v rámci pořadu Tance s přáteli.
Ve třech amfiteátrech (Bludník, Zámek, Zahrada) a na četných pódiích v zámeckém parku, na strážnickém náměstí a ve skanzenu – Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy – se uváděly pořady současně od rána do pozdních nočních hodin. Ve strážnickém zámku, sídle Národního ústavu lidové kultury (známého pod zkratkou NÚLK), se pořádaly doprovodné programy MFF Strážnice 2015, mimo jiné výstavy 70 let folklorního festivalu ve Strážnici, Lidový oděv na Moravě nebo literárně-hudební pořad Vzpomínka na Slávka Volavého, prvního ředitele a budovatele NÚLK a legendárního strážnického primáše. Vlastními programy přispěla Česká televize, TV Noe, Český rozhlas a Radio Proglas.
Nebylo možné zhlédnout celou programovou nabídku, která zahrnovala také speciální interaktivní hudební a taneční akce určené jak dětem, tak návštěvníkům festivalu všech věkových kategorií. Není ani možné v rámci jedné recenze zmínit všechny festivalové aktivity a přiblížit atmosféru, v níž jubilejní ročník strážnického festivalu probíhal za účasti třiceti tisíc diváků, kteří se tísnili v hledištích amfiteátrů a zaplňovali festivalový areál zámeckého parku i skanzenu.
Z přehlídky scénické interpretace folkloru
Příznivcům folklorního dědictví bylo věnováno slavnostní zahájení festivalu s názvem Úprkův kraj (autoři Magdalena Múčková a Jana Polášková). Úvodní program prezentoval Moravské Slovácko jako region, v němž lidový tanec, hudba a zpěv patří k současnému životu dětí i jejich rodičů a prarodičů. Překvapil enormním počtem účinkujících schopných krásně zpívat a tančit v každém věku, předvedl krásu, vznešenost a rozmanitost slováckých tradičních oděvů. Ve spolupráci s Klubem sportu a kultury Vlčnov neopomenul ani legendární Jízdu králů, zapsanou na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Hlavní festivalový program Kde domov mů(ô)j, připravený speciálně k významnému jubileu, vznikl ve spolupráci s Centrom pre tradičnú ľudovú kultúru pri Slovenskom ľudovom umeleckom kolektíve v Bratislavě. Reflektoval skutečnost, že město Strážnice bylo zakladatelem kdysi jediného celostátního, tedy československého, mezinárodně respektovaného folklorního festivalu. Podtitul Scénická freska o podobách tradiční lidové kultury našich národů, o jejich životě a práci, svátcích a víře, radosti a veselosti vyjádřil umělecký záměr autorů Juraje Hamara, Vladimíra Kyseľa, Lucie Uhlíkové, Stanislava Marišlera a dalších členů rozsáhlého tvůrčího kolektivu: „V našem programu přinášíme strážnickým divákům fragmenty tradiční lidové kultury řady etnografických regionů Čech, Moravy a Slovenska. Jde o reprezentativní výběr obrázků z rodinného a kalendářního zvykosloví doplněný o mimořádné projevy tradiční lidové kultury, zapsané ve světovém Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Náš program tak v symbolické podobě – na scéně – prezentuje pestrost tradiční lidové duchovní, materiální a umělecké kultury ‚našich‘ národů.“
Realizace živého sledu tanečních scén Zima, Masopust – Fašiangy, Jaro, Letnice (Královničky, Jízda králů), Chléb a práce, Slovácký verbuňk, Fujara, Pastýři a zbojníci, Terchovská muzika, Na poslední cestě, Svatba, Kde domov mů(ô)j se účastnilo třicet souborů a skupin z Čech, Moravy a Slovenska, včetně profesionálního folklorního tělesa – Slovenského ľudového umeleckého kolektívu z Bratislavy. Výsledná scénická folklorní freska lidového tance, zpěvu hudby a lidových zvyků svou jevištní účinností a dokonalou prezentací potvrdila odbornou erudici a profesionální uměleckou zkušenost autorů v oboru scénické interpretace folkloru. V rámci působivého uměleckého ztvárnění přinášela též poznání o životním způsobu, tradicích a přítomnosti četných regionů současného Česka a Slovenska. Ozřejmila působivost různých stupňů jevištního zpracování folklorního materiálu, od prosté jevištní úpravy k stylizovaným tanečním obrazům.
Doc. Mgr. Juraj Hamar, CSc., je generálním ředitelem Slovenského ľudového umeleckého kolektívu (známého jako SĽUK), Mgr. art. Vladimír Kyseľ ředitelem Centra pre tradičnú ľudovú kulturu pri SĽUK, Mgr. art. Stanislav Marišler uměleckým vedoucím SĽUK, etnoložka PhDr. Lucie Uhlíková, Ph. D., z Etnologického ústavu Akademie věd ČR uměleckou vedoucí valašského souboru Kašava. Vysokoškolské tituly nezajišťují uměleckou působivost jevištních akcí, dokládají však, že pěstování uměleckého odkazu folkloru ve scénické formě přešlo do oblasti kulturních elit, které pojem národ nepovažují za „zcela vyprázdněný“.
K mimořádným událostem festivalu se přiřadilo Lidové taneční divadlo vojenského uměleckého souboru Ondráš, jehož pořad Příběh zbojníka upoutal tisíce diváků i v pozdní noci. Poloprofesionální armádní soubor, populární v odborné veřejnosti zejména urputnou snahou ministryně obrany Vlasty Parkanové o jeho likvidaci, stále působí pod Damoklovým mečem svého rozpuštění. Příběh zbojníka uvedl na folklorní festival originální scénický tvar celovečerního tanečního dramatu s vojenskou tematikou, komponovaný vyjadřovacími prostředky lidového tance, zpěvu a hudby – jakýsi lidový muzikál, neboť všichni na jevišti nejen tančí, ale i zpívají stejně tak, jak je tomu v tanečním folkloru za doprovodu lidové muziky.
Scénář, režii a části choreografie Příběhu zbojníka vytvořil na námět Čestmíra Komárka a Hany Maděrové pedagog DAMU, zakladatel tanečního divadla BUFO (1991) a Originálního pohybového divadla Veselé skoky (2004) Martin Pacek. V inscenaci uplatnil nejen svou neutuchající tvůrčí invenci a obrazivou fantazii, spjatou s důvěrnou znalostí principů lidového divadla a lidových tanců různých regionů, ale také smysl pro humor, když tragickou smrt zběhlého vojáka-zbojníka završil rozvernou scénou jeho přijetí do zbojnického nebe.
Oficiální uznání folklorního odkazu
Během festivalu a v jeho závěru byla udělena řada cen a ocenění. V úvodu Slavnostního zahájení 70. ročníku MFF Strážnice 2015 ministr kultury Daniel Herman nazval strážnický festival příkladným svátkem přátelství v kulturní rozmanitosti světa a osobně předal Cenu ministerstva kultury ČR za celoživotní, jedinečné propojení vědecké, popularizační a umělecké práce v oblasti tradiční lidové kultury a folkloru PhDr. Jiřímu Traxlerovi.
Více informací o udělených festivalových cenách včetně fotodokumentace MFF Strážnice 2015 je uvedeno na webu: http://festivalstraznice.cz./ 70.ročník MFF Strážnice -Vítězové a ocenění.
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?