Michal Štípa: „Lákalo by mě vytvořit Labutí jezero v novém světle.“
rozhovory
První sólista při našem setkání prozradil nejen zajímavosti o chystaném představení, ale také o svých plánech do budoucna. Dosud jsme vás znali především jako prvního sólistu Baletu Národního divadla v Praze. Jak se vám naskytla příležitost vytvořit choreografii hned tak velkého dějového baletu?
Minulou sezónu mě oslovila Lenka Dřímalová, umělecká šéfka baletu Národního divadla moravskoslezského s myšlenkou vytvořit pro její soubor nějaký klasický balet, jako je například Bajadéra nebo Don Quijote. Rozhodli jsme se pro Dona Quijota, protože počtem tanečníků je pro tento soubor vhodnější. Využiji úplně celý ansámbl, dokonce jsem zapojil činoherce, kteří ztvárňují otce Kitri a nápadníka Camache. Naopak role Sancho Panzy je výrazně taneční a obsahuje i náročnou variaci. Uvažoval jste již dříve o tom, že se začnete věnovat choreografii?
Ne. Domníval jsem se, že bude lepší, když se budu věnovat pedagogické činnosti. Když ale přišla nabídka z Ostravy, řekl jsem si, proč to nezkusit. Jsem rád, že tvořím balet právě pro Národní divadlo moravskoslezské, tento soubor velice dobře znám, protože zde řadu let hostuji. Měl jsem velké štěstí, že mi šéf Baletu Národního divadla v Praze Filip Barankiewicz vyšel vstříc, a proto bych mu chtěl moc poděkovat. Jak jste si vybíral svůj inscenační tým?
Měl jsem naprosto volnou ruku a zároveň jsem šel cestou nejmenšího odporu. Vybral jsem si výtvarníka, light designéra a scénografa. Kostýmy navrhl Roman Šolc, který naplnil mou představu o civilnějším oděvu. Váhal jsem, koho oslovit pro scénografii. Hledal jsem někoho, kdo by měl zkušenost s inscenacemi v divadle, ale nebyl úplně zaběhlý v klasice, aby bylo mé pojetí Dona Quijota nevšední a zajímavé. S Alešem Valáškem spolupráce klapla a scéna je nádherná. Klobouk dolů před týmem výtvarných umělců z NDM, jak náš návrh zrealizovali.
Martin Špetlík vytvořil nasvícení a projekce. Je to jeho první zkušenost s klasickým baletem, ale divák se nemusí bát, že by bylo celkové pojetí příliš moderní, není to nic násilného. Jak probíhají přípravy baletu?
Jsme v závěrečné fázi, zkouší se na jevišti a začínají zkoušky s orchestrem. Ze začátku jsem měl z hraní orchestru obavy, neboť hudba je v baletu velmi důležitá. První dirigent Adam Sedlický a druhý dirigent Jiří Habart celý orchestr řídí velice dobře. Která z verzí Dona Quijota se vám líbila nejvíc?
Znám řadu světových i domácích verzí Dona Quijota, na každé se mi něco líbilo, ale i něco vadilo. Jaké bude vaše nastudování Dona Quijota?
Po taneční stránce vycházím z čisté klasiky, Maria Petipy a Alexandra Gorského. Příběh je zaměřen na vztah Kitri a Basila. Důležitý je symbol lilie, čistoty, lásky a nevinnosti, ten představuje Kitri. Mercedes naopak symbolizuje růži a vášeň.
Naopak v hudbě je několik úprav. Některé scény jsem upravil tak, aby představení mělo větší spád, ale zároveň příběh zůstal čitelný. Bude to představení pro celou rodinu?
Představení je rozmanité, každý si tam přijde na své. Scéna v zahradě je snová, působí romanticky, pohádkově. Pobaví se ale i děti, neboť dílo obsahuje plno komických prvků. Bude to vaše choreografická premiéra, z čeho máte největší obavy?
Mám strach, aby všechno klaplo, tak jak má. Aby technický personál stihl veškeré přestavby, aby orchestr hrál výborně a tanečníkům se dobře tančilo. A přeji si především, aby se představení líbilo divákům. Pokud všechno dopadne dobře, jaký titul by vás lákalo inscenovat?
Lákalo by mě vytvořit Labutí jezero v novém světle. Představoval bych si hodně svěží choreografii, takovou současnou klasiku. Ale nejsem choreograf, který by předělal klasický balet do moderního tance. Jen málokdo dokáže přetvořit klasiku do moderní formy, tak aby to bylo zajímavé, jako například Mats Ek. Třeba jeho inscenace Giselle je úžasná. Michal Štípa je český tanečník a choreograf, první sólista Baletu Národního divadla v Praze. V letech 1990–1998 studoval Taneční konzervatoř v Brně. Roku 1998 nastoupil do Národního divadla v Brně, kde byl v roce 2000 jmenován sólistou. Od sezóny 2004/2005 je sólistou Baletu Národního divadla v Praze. Exceluje hlavně v klasickém repertoáru: Princ (Labutí jezero), Albert (Giselle), Romeo (Romeo a Julie), Princ (Louskáček) a další. Vystupuje také v moderních baletech. V roce 2008 mu byla udělena Cena Thálie 2007 za představení Sólo pro tři. Ušlechtilý zjev, ideální linie a graciézní port de bras řadí Štípu do kategorie danseur noble. Tyto fyzické předpoklady společně se spolehlivou technikou a přirozeným hereckým projevem dominují jeho Solorovi v baletu La Bayadère.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Labutí jezero – Čím víc motivů, tím víc nezdarů
kritiky -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 38 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 40 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 41 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 42 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 56 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 58 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?