Mimická a taneční komička Lotte Goslarová jubilejní

Kritiky oceňovaly její schopnost vystihnout pohybem to, co bylo na zobrazované postavě, charakteru typické, i umění srozumitelné zkratky. Používala často masky a různé rekvizity, mimo jiné jablko, andělská křídla, panenku. – Tanečnice a choreografka Lotte Goslarová se narodila 27. února 1907 v Drážďanech a zemřela 16. října 1997 v Great Barringtonu ve státě Massachusetts. Od jejího narození uplynulo 110 let.

Lotte Goslarová

Lotte Goslarová

Goslarová patřila mezi představitelky výrazového tance, které ve své tvorbě spojovaly tanec a pantomimu. Byla žačkou Mary Wigmanové a Gret Paluccaové, ovlivnila ji groteskní tvorba Valesky Gertové, která jí byla blízká i formátem svých krátkých, trefných tanečně-pantomimických čísel naplněných černým humorem. Od roku 1933 Lotte Goslarová působila v emigrantském kabaretu Pfeffermühle (Mlýnek na pepř) sourozenců Eriky a Klause Mannových, který ve svých inscenacích vystupoval proti fašismu. S ním během turné po Evropě přijela i do Prahy (řada vystoupení mezi lednem 1935 a únorem 1936). V české metropoli nakonec strávila rok jako členka Osvobozeného divadla, vystupovala v jeho inscenaci Balada z hadrů, pořádala vlastní vystoupení a podílela se na akcích protifašistické fronty. Celý kabaret emigroval na podzim 1936 do USA, kde dál působil. Lotte Goslarová v Americe vystupovala v nočních klubech, od roku 1943 se usadila v Hollywoodu, založila vlastní taneční skupinu, s níž podnikala turné po USA a později i do Evropy, a působila jako pedagožka (mezi její slavné žačky patřila Marilyn Monroeová). Údajně na její pozvání mohl Jan Werich vycestovat do USA před fašistickou okupací ČSR.

V inscenacích kabaretu Pfeffermühle, které měly podobu krátkých revue s vloženými samostatnými výstupy, hrály taneční pasáže významnou roli. Goslarová vystřídala jako tanečnice v souboru Cilli Wangovou a její výstupy byly karikaturami vlastností a chování jejích současníků: Vamp, Dítě ulice, Nevlídný apod. Její účinkování v souboru Voskovce a Wericha vypadalo zřejmě podobně, Emanuel Siblík o ní v této souvislosti v publikaci Tanec mimo nás i v nás napsal: „Působnost tanečního clowna Lotty Goslarové ohraničovala jednotlivé scény děje, aniž s nimi ideově spojena. Nicméně zaujala nás svou pantomimou šeredna, k níž si přinášela dokonalou techniku ve službách překypující groteskní fantazie.“ Dojem z jejích vystoupení oživuje i úryvek znepodepsaného referátu uveřejněného v novinách Prager Tagblatt 19. února 1935 po jednom z jejích pražských matiné: „Výraz taneční matiné nestačí k tomu, abychom charakterizovali tento podnik, neboť vedle tanečních schopností ukázala Lotte Goslar také[,] co dovede na poli pantomimy, rytmicko-pohybového hereckého umění, které nepotřebuje žádnou jinou řeč než gesto a výraz. Jak ona umí předvést v zrcadle svého obličeje duševní nuance, to by jí mohla závidět leckterá síla zaměstnaná na úředně podporovaných divadlech. Groteska, karikatura a tragika se prudce střídají. Probouzí z tajných zásuvek lidského nitra zasuté, oživuje to, co je v nás ubito, jednou do komické, jindy do strašidelné podoby[,] a diváci se smáli, posmívali, rozpomínali se na polovědomé a rozpoznávali.“    


Zdroje
Archiv hlavního města Prahy: Fotografie z programu uloženého ve fondu NDT.
Gremlicová, Dorota: Taneční umění na scénách Nového německého divadla v Praze / Die Tanzkunst am Neuen deutschen Theater Prag 1888–1938. Praha, Státní opera – Taneční listy 2002, s. 154–155 [převzaty některé pasáže].
Siblík, Emanuel: Tanec mimo nás i v nás: historické poznatky a estetické soudy. Praha, Václav Petr 1937, s. 263.
 

Témata článku

Lotte Goslarová

Nonverbální divadloTanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: