Miřenka Čechová: „Tentokráte jsem měla potřebu vytvořit něco, co zůstane.“


Tanečnice, performerka, režisérka a choreografka Miřenka Čechová opět rozšířila portfolio svých profesních dovedností. Tentokráte zakusila dráhu spisovatelky. V červenci vychází její kniha Miss Amerika, v níž zpracovává zážitky z opětovného pobytu ve Spojených státech. Aby toho nebylo málo, přetavila motivy z knihy do stejnojmenného autorského představení, které se odehraje 7.–9. května 2018 v Paláci Akropolis. O čem bude? Dozvíte se z následujícího rozhovoru.

 

Miřenko, jak vás vůbec napadlo začít psát knihu? Je to vaše prvotina?
Už za studií nonverbálního divadla na HAMU jsem vydala malou knížečku povídek, které se vázaly k představení Sbohem Turnier. Není to tedy poprvé, co jsem sedla za počítač. Vždycky jsem psala nějaké blogy, články a píšu si i deník. Ambice napsat rovnou knihu je nová, popud byl však zcela přirozený. Jedná se o určité uzavření jedné mé životní epizody. Chtěla jsem ji nějak uchopit a zanechat na papíře. Jakékoli performativní umění je hrozně efemérní, umírá v momentě, kdy se rodí. Tentokráte jsem měla potřebu vytvořit něco, co zůstane. 

Předpokládám tedy, že titul s názvem Miss Amerika se váže k vašim četným pobytům ve Spojených státech.
Ano, impulsem bylo mé poslední americké období a určité vystřízlivění z amerického snu. Ačkoliv pocit lásky k městu nemizí. Když jsem do Spojených států přijela poprvé, byla jsem touto zemí velmi fascinována, její velikostí, otevřeností, vírou, idejemi, entusiasmem i kulturností. K té zamilovanosti samozřejmě přispěl fakt, že jsem se pohybovala v univerzitním, uměleckém prostředí Washingtonu. Časem jsem pronikla i do jiných oblastí a pozic a objevila v New Yorku úplně jiný svět. Svět šedé zóny na pomezí legálnosti, ilegálnosti. K rozčarování přispěla i politická situace, která se v Americe v poslední době výrazně proměnila.

Jakou literární formu jste pro knihu zvolila?
Jedná se o šedesát mikropovídek psaných s nádechem velmi specifické české ironie. Touto optikou se dívám na aktuální newyorská témata – gender, rasa, status –, která hýbou městem. Leitmotivem knihy jsou rovněž mé ryze osobní pocity, fascinace New Yorkem a jeho výjimečnou energií, ale také ztráta kulturní identity a osamělost jedince uprostřed společnosti, kterou jsem zde poměrně zásadně zakoušela. Ústřední postavou je Mckenzie Tomski, dívka, která prožívá svůj americký sen v oné šedé zóně a kvůli svému evropskému myšlení a stereotypům naráží v Americe na určité nepochopení, pocity nepatřičnosti, nekorektnosti, ale i nekompromisnosti.

Miss Amerika není jen knihou, ale také vaším novým sólovým představením, které bude mít brzy premiéru v Paláci Akropolis. Jak bude kniha zpracována v tomto případě?
Asi by se očekávalo, že půjde o pohybové představení. Tentokráte se však pohyb a experiment objeví spíše než v těle v textu, v hudbě, v určitém vizuálu a silném příběhu, který nebude vyprávěn tradičně narativním způsobem, ale spíše fragmentárně. Povídky z knihy jsou přebásněné a zrytmizované. Některé texty vznikly dokonce později speciálně pro představení. Zatímco kniha má v sobě lehkost, hodně ironie a humoru, jevištní dílo bude o dost temnější a političtější. Na představení spolupracuji s geniálním hudebníkem a rapperem Martinem Tvrdým. Díky němu bude výsledek něco mezi rappem, slam poetry, stand-upem a koncertem. Ale na tanec nakonec dojde také, trochu se to přiblíží fyzickému jazyku z mého předešlého sóla S/He is Nancy Joe. 

Kdysi jste prohlásila, že „New York je jako puzzle, kterému k dokonalosti chybí jedno políčko, a tím jste vy…“ Z rozhovoru ale nemám dojem, že byste to tvrdila i dnes.
Knížka je tím posledním chybějícím dílkem. Já ho do té skládanky vložím a už tam nemusím být. Je to určitá stopa, kterou chci zanechat sama v sobě právě tím, že ji zhmotním v knize. Neznamená to však, že se do Ameriky nevrátím.

 

Miřenka Čechová (1982) je všestranná umělkyně – tanečnice, mimka, herečka, režisérka. Vystudovala Taneční konzervatoř hl. m. Prahy a dále pak obory alternativní divadlo (na DAMU) a nonverbální divadlo (HAMU). Spoluzaložila dva progresivní umělecké soubory – Spitfire CompanyTantehorse. Jako performerka má na svém kontě řadu celovečerních autorských inscenací, z nichž mnohé získaly prestižní zahraniční ocenění, např. S/He is Nancy Joe (The Best of Contemporary Dance 2012 by Washington Post, Herald Angel Award na Fringe festivalu v Edinburghu), The Voice of Anne Frank (Best of Overseas Production na International Arts Festival v Jižní Africe, Outstanding Performance Award na pražském Fringe festivalu, Best of Fringe na amsterodamském Fringe festivalu), Antiwords (ocenění Divadelních novin, festivalu Next Wave, Skupovy Plzně), Faith. Jako režisérka a choreografka se podílela na vzniku dalších inscenací, např. Krevety a la Indigo, Sniper’s Lake, Lessons of Touch, Vivisectic, Fragmenty milostných obrazů, Konec --- člověka, doba z druhé ruky.    

 

Autor: Daniela Machová
 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: