Moving Orchestra, O Crivo, Hello? – Tanec jako otisk místa

Společnými jmenovateli nedělního programu festivalu Tanec Praha v divadle Ponec byla 11. června 2017 inspirace daným místem a prostorem. Večer zahájila improvizační seance Moving Orchestra, která se však z důvodu rekonstrukce Negrelliho viaduktu přesunula do prostor Skautského institutu na Staroměstském náměstí. Pět muzikantů a šest tanečníků, tedy jedenáct umělců, jimž byla ponechána volná ruka v tvorbě jedinečného okamžiku, postupně provedli diváky z podloubí Malého náměstí opravdu inspirativními zákoutími institutu. 

Hello? (L. S. Byeolová, L. Hongová). Foto: Hanfilm

Hello? (L. S. Byeolová, L. Hongová). Foto: Hanfilm

Na celém projektu překvapila především naprostá profesionalita všech účinkujících, jejich zkušenost, nasazení i tolerance. Spíše než na kontaktní improvizaci, která bývá mnohdy v podobných setkáních primárním jazykem (jenž často fascinuje performery, ale ne tak diváky), se jednalo o kontakt s prostorem, třemi patry ochozu vnitrobloku historické budovy, a některé kreace doslova ježily chlupy strachem o zdraví interpretů. Roztančený úvod čtveřice Martiny Hajdyly Lacové, Báry Látalové a muzikantů Mira Tótha a Václava Kalivody, jejichž dechovo-taneční kreace přilákaly i mnoho obdivovatelů zpod orloje, doplnil Radim Klásek a jeho nezkrotná energie, která okamžitě strhla pozornost i inspiraci ostatních. Jeho nápaditost a pohybovou flexibilitu, násobené odvahou šplhat po zábradlích i kolezích, skvěle vyvažoval poklidnější charakter Romana Zotova, zkoumajícího prostor z pozice myslitele. Na ochozu čekala diváky uhrančivá a určující Inga Mikshina i s hudbou dokonale plynoucí Kateřina Dietzová, zvuk jejich tělům propůjčovali mystici a skvělí hudební tvůrci Petr Vrba, Jan Mikyska a Zdeněk Závodný. I ve chvíli přítomnosti všech umělců v jednom prostoru se nikdy nestalo, že by byl kdokoli z interpretů přehlušen nebo nevyslyšen, všichni na sebe navzájem pečlivě reagovali a souhra, která mezi pohybem a hudbou přirozeně vznikla, byla opravdovým aplausem improvizačního umění a skvělým oživením historických prostor. Vzhledem k tomu, že se v případě projektu Moving Orchestra jedná pokaždé o originální sestavu lidí v originálním prostoru, lze říci, že tato konstelace se vpravdě zdařila.

Dvě choreografie zahraničních umělců, kteří se následně představili v divadle Ponec, spojovala opět inspirace určitým kulturním prostředím a forma tanečního duetu jako prostředek jeho přetavení do scénického tvaru. Tématem práce Joãa Paula Grosse se stala chudá oblast v srdci Brazílie. Svou choreografii O Crivo předvedl spolu s tanečníkem Danielem Calvetem již 28. května 2017 v Ostravě. Druhý duet Hello? Jihokorejky Lim Set Byeolové reagoval na úslužnost a sebeovládání Asijců a jejich vnitřního zápasu se z této poslušnosti vymanit. Po boku choreografky dále vystoupila tanečnice Lee Hongová, přičemž dohromady tvořily fyziognomicky velmi vyrovnanou dvojici.

V inscenace Hello? se dále objevilo téma možnosti existence jedinečnosti ve světě vyžadujícím unifikaci. Na počátku diváci pozorovali tanečnici na pozadí směsi předehraných hlasů. V kontrastu k mluvenému slovu působila zásluhou vysoce stylizovaného pohybu více dojmem objektu, přesně zformovaného obrazu, než jako živoucí bytost. Za okamžik se objevila druhá tanečnice a téma originality se přesunulo do práce se zrcadlením pohybů. Původně perfektní stylizace byla vystavena srovnání s vlastní kopií. Téma nemožnosti existence dokonalosti bylo obsaženo v místech, kde se pohyby záměrně rozcházely, ale snad ještě více v momentech, kdy interpretky tančily unisono. Právě díky snaze o dokonalou stylizaci se dostala na povrch jejich živost. Téma originality bylo rámováno zvukovou složkou, kdy v druhé polovině zněl z reproduktorů spolu s hudbou mikrofony živě snímaný dech tanečnic. Místo cizího hlasu zaujal bazální projev života, předehranou stopu zastínil zvuk snímaný živě.

Ze sehraných sekvencí dívky často vystupovaly, aby daly větší prostor expresivnějšímu vyjádření. Opakujícím se pohybovým motivem byly sklopené hlavy s nataženými pažemi, jejich tanec se vyznačoval přesností zastavených póz nebo smyslem pro pohybový detail. Tento čistě ženský duet zaujal oproti brazilskému O Crivo znatelnější koncentrovaností i jasností svého sdělení.  

Psáno z představení 11. června 2017, divadlo Ponec.    

Tanec Praha 2017 / Tancem proti předsudkům
Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla

28. května–28. června 2017

Moving Orchestra
Hudba: Václav Kalivoda, Miro Tóth, Petr Vrba a Zdeněk Závodný

O Crivo
Režie, choreografie a hudební výzkum: João Paulo Gross
Pohybový výzkum: João Paulo Gross a Carolina Ribeiro
Kostýmy: Flora Maria a Anunciação
Světla: Henrique Rodovalho 
Produkce: Giselle Carvalho
Foto: Lu Barcelos
Video: Semáforo Audiovisual 

Hello?
Choreografie: Lim Set Byeol
Hudba: Kim Hyeong Min

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Joao Paulo GrossLim Set Byeol

Divadlo PonecSkautský institut

Tanec

Tanec Praha

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: