Infantčiny narozeniny aneb Odvrácená strana zrcadla

Infantčiny narozeniny aneb Odvrácená strana zrcadla

Infantčiny narozeniny aneb Odvrácená strana zrcadla

Romantické pohádky je název 2. abonentního koncertu Filharmonie Brno. Její dramaturgie přišla s nápadem propojit čistě koncertní vystoupení zahrnující předehru k opeře Čarostřelec od Carla Marii von Webera a Klarinetový koncert č. 3 B dur od Antonia Cartellieriho s taneční pantomimou podle pohádky Oscara Wilda Infantčiny narozeniny od Franze Schrekera. Její první provedení se stalo jednou ze zahajovacích akcí velké vídeňské umělecké výstavy Kunstschau 1908 organizované výtvarnou skupinou Gustava Klimta a Josepha Hoffmanna. Infantčiny narozeniny vznikly na objednávku sester Elsy a Grety Wiesenthalových, které ve Vídni založily nezávislou tanečně choreografickou skupinu „neklasického“ tance Kabarett Fledermaus.

Taneční mládí kontra profesionální zralost

Infantčiny narozeniny jsou tragickou pohádkou. Wildův příběh je napsán v duchu dobového symbolismu, programní a symbolické náznaky obsahuje i Schrekerova hudba. Shodně s oběma předlohami pojímá toto představení i choreograf a režisér Martin Dvořák se svým tanečně-divadelním souborem proART Company. Pro potřeby tanečního ztvárnění Wildův příběh ku prospěchu věci značně minimalizuje a doplňuje ho dvěma „abstraktními jin-jangovými“ postavami Zrcadla/Smrti a Růže/Lásky.

První část choreografie patří tanečnímu mládí. Infantka v podání Kristýny Křemenákové je dětsky hravá, něžná, dychtivá, plná života a souznění s mladými přáteli, kteří se baví při oslavě jejích narozenin. Tady Martin Dvořák sáhl záměrně po náctileté generaci mladých studentů brněnské konzervatoře, kteří zaujmou svou autentičností, radostí a energií i přes určité technické rezervy v tanečním projevu. Choreograf pro ně připravil pohybové hrátky, které spojuje vzájemný řetěz paží, stužek a atmosféra bezstarostnosti. Ve svém rozsahu působí ovšem tato pasáž zdlouhavě.

Se změnou hudebního tématu přichází na jeviště protipól dětského narozeninového veselí. Z velké krabice se vykulí Trpaslík (v podání Lukáše Lepolda), hrbem na zádech připomínající Quasimoda, a rázem změní dosud panující náladu. Svým dokonalým živočišným pohybem zaujme veškerou pozornost. Jeho part se odvíjí při zemi, ve snížených polohách s notnou dávkou akrobacie.

Vrchol představení však přichází s nástupem Růže/Lásky a Zrcadla/Smrti. Nejvíce se zdařily dva velké duety. První symbolizuje jednotu Lásky a Smrti v podání křehké a přece dominující Irene Bauer a démonického Martina Dvořáka. Je patrné, že tito dva tanečníci na sebe opravdu „slyší“. Další výraznou a čitelnou částí je setkání Trpaslíka se svým odrazem v Zrcadle, které se mění ve Smrt a nastavuje ohyzdnému tvorovi s krásnou duší trpký obraz jeho životního údělu. Jde o velký taneční duet dvou osobností. Závěru představení, kdy mladá Infantka bezstarostně odkopne Trpaslíka z jeviště a odchází, dominuje memento Smrti.

Martin Dvořák neměl při inscenování baletu úplně jednoduché podmínky. Brněnský Besední dům poskytuje hráčům Filharmonie malý prostor (konečně se pro Brno staví nový koncertní sál). Přímo na pódiu s hudebníky je vytvořeno „jeviště“ z pruhu bílého baletizolu o hloubce pouhých tří metrů. Nejsou to tedy regulérní divadelní podmínky se světelným parkem, tanečníci musí nastupovat z hlediště. Ale ani toto omezení nevadí v přímém kontaktu diváků s aktéry.

Kostýmy Jindry Rychlé jsou též minimalistické a současně výstižné. Růže má květ umístěn na bílé blůze, Zrcadlo se mění v Smrt pouze natažením kapuce, pastelové šaty dívek a jednoduchá šeď chlapců spolu konvenují. Choreograf spojuje neoklasiku, čistě výrazové a charakterizační prvky s akrobacií a moderním tancem. Za použití minima rekvizit uvádí Martin Dvořák taneční pantomimu, dějovou, veselou, dramatickou i morbidní současně.

Psáno z premiéry 24. ledna 2018 v Brně v Besedním domě.

  Romantické pohádky

Filharmonie doma I, 2. abonentní koncert
Hudba: Carl Maria von Weber – Čarostřelec, předehra k opeře; Antonio Cartellieri – Klarinetový koncert č. 3 B dur
Předloha: Franz Schreker – Infantčiny narozeniny
Režie a choreografie: Martin Dvořák
Kostýmy: Jindra Rychlá
Rekvizity: Jana Jano
Dirigent: Robert Kružík


Premiéra: 24. ledna 2018

Témata článku

Martin Dvořák

ProART Company

Nonverbální divadloTanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: