One man showbusiness

One man showbusiness

One man showbusiness

„Ti choreografové ale musí být bohatí!“ rýpnul si nedávno do naší branže jeden zpěvák. „Jak jsi na to přišel?“ divila jsem se i ušima a čekala opravdu originální logickou argumentaci. „No vždyť si to dělají všechno sami. Se pak s nikým nemusí dělit o ZISKY…“

Zůstává pravdou, že pro některé klasické žánry, třeba operu, je svět tance stále ještě mimozemským zázrakem. Pro obyčejného tanečníka je pohled do zákulisí opery naopak jako výlet do říše divů. Jen stěží uvěříte, kolik se kolem přípravy jedné operní inscenace motá lidí.

Nemyslím provoz při představení (zástupy garderobiérek, rekvizitářů, inspicientů, techniků, osvětlovačů, zvukařů apod.), ale vlastní tvorbu nové inscenace. Režisér, dramaturg, choreograf, výtvarník scény, kostýmů, light designu a technologií, dirigent, sbormistr – všichni (!) s vlastními asistenty – a k tomu nejméně deset sólistů, jejich alternace a přibližně tři kolektivní tělesa (orchestr, sbor, balet). Zdlouhavý a bolestivý proces, při němž je největším zázrakem fungující komunikace celého týmu. Ale co vytvářejí? Většinou uvádějí na scénu díla, která již prošla sítem kritických očí v průběhu desítek let! Díla, jejichž koncept, myšlenka, obsah, scénář i každá nota již byly napsány a osvědčeny, a tudíž režisérům nejen poskytují určitý návod a vodítko, ale při průměrném zinscenování se snad prostě nedají pokazit!

Zato „v našem malém rybníčku“ (stále trefné klišé pro český tanec) ale mnohdy vidíme pravý extrém. Choreograf, jakožto všestranný umělec, hotová renesanční bytost, je podepsán pod konceptem, režií, dramaturgií, libretem, výběrem hudby, light designem, výtvarným řešením, … a v neposlední (?) řadě choreografií. Stane se, že jej vidíme i na jevišti, když ne jako interpreta, tak zaručeně po skončení jako kulisáka. Bohužel je choreograf sám sobě i produkčním a manažerem, fundraiserem a PR manažerem nebo tiskovým mluvčím. Nakonec i sponzorem. Vždyť proč taky ne, když shrábne všechny ZISKY, že?

Dělbu práce vymysleli už v pravěku a docela se jim to vyplatilo. Co takhle zkusit trochu pokroku i v tanci? A sedmý den odpočívat? One man show se totiž docela rychle omrzí. Chraň bůh pak pochybovat o něčí všestranné genialitě.

Autorka pracuje jako asistentka režie Opery ND. 

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: