Ostravský balet chystá romantickou La Sylphide
Národním divadle moravskoslezském ožije zanedlouho romantický balet La Syphide – Sylfida rekonstruovaný podle předlohy Augusta Bournonvilla. Premiéra se uskuteční 24. dubna v 18.30 hodin v Divadle Antinína Dvořáka. Typický bournonvillovský styl dánské školy si budou moci diváci vychutnat ve spojení s příběhem o nenaplněné lásce skotského mladíka Jamese k víle, která pozemského chlapce miluje, ale živá lidská ruka se jí nesmí dotknout.Uvedením baletu La Sylphide v pařížské Opeře roku 1832 vstoupil balet do romantického období. Dva roky po premiéře viděl tento balet dánský tanečník, choreograf a taneční mistr August Bournonville (1805–1879), který na základě partitury Hermana Severina Løvenskiolda vytvořil svou vlastní choreografii. Bournonvillova choreografie La Sylphide byla poprvé uvedena v Královském dánském baletu 28. listopadu 1836. Zatímco francouzská verze choreografa Philippa Taglioniho po několika desetiletích zmizela ze scény, Královský dánský balet nadále uvádí Bournonvillovu choreografii v nepřerušené tradici. Odkaz Augusta Bournonvilla prožívá v poslední době skutečnou renezanci – s jeho díly se lze setkat kdekoliv v celém světě a nyní i v Ostravě. S baletním souborem NDM nastudovala choreografii dánská taneční pedagožka a choreografka Karina Elver: „Bournonvillova verze je podle mého názoru nejlepší! Myslím, že tento balet je stále živý a hraje se po celém světě, protože v příběhu nacházíme – z psychologického pohledu – momenty, které nás i dnes přivádějí k otázce: Kam směřujeme a co děláme se svými životy?“ Obsah baletu plného skotských tanců je téměř pohádkový. Mladík James sní svůj sen o krásné víle a jeho sen se mu stane skutečností. James je však zasnoubený a lásce nepřeje ani zlá čarodějnice Madge: „Svou melancholií a tragickým koncem je La Sylphide naprosto netypickým dílem jinak optimistického Bournonvilla. Jednou z jedinečných předností baletu La Sylphide je to, že ačkoli jde o typické dílo romantického období, zásluhou svého stále závažného tématu – nemožnosti volby v životě – má také nadčasovou přitažlivost,“ dodává taneční pedagog Václav Janeček.
V hlavních rolích se na scéně a v kostýmech Josefa Jelínka představí v roli Sylfidy – Olga Borisová-Pračiková / Chiara Lo Piparo / Eriko Wakizono, v roli Jamese – Giordano Bozza / Macbeth Konstantin Kaněra / Po-Ju Lin, v roli Effy – Barbora Kaufmannová / Brígida Pereira Neves, v roli Gurna Jan Krejčíř / Filip Staněk / Patrick Ulman a v roli čarodějnice Madge Jana Kopecká / Igor Vejsada. Løvenskioldovu partituru s operním orchestrem NDM nastudoval dirigent Jakub Klecker. Choreografkou ostravské inscenace je uznávaná umělkyně Karina Elver. Její specializací je dánská klasická baletní škola podle Augusta Bournonvilla, kterou vyučuje po celém světě. Dánská tanečnice, taneční pedagožka a choreografka Karina Elver se narodila v roce 1962 v Kodani. Jako devítiletá byla přijata do baletní školy Královského dánského divadla (Det Kongelige Teaters Balletskole). O sedm let později se stala elévkou Královského dánského baletu (Den Kongelige Ballet), kde v roce 1980 získala stálou smlouvu. Zúčastnila se mnoha stipendijních studijních pobytů, mj. v Německu, Itálii, USA a Portugalsku. Tančila hlavní role v řadě inscenací Královského dánského baletu, především v choreografiích Augusta Bournonvilla (Napoli, Wilhelm Tell, Abdallah, La Ventanaad.), George Balanchina (např. Symphony in C, The Four Temperaments, Divertimento no. 15), Alvina Aileyho (mj. Memoria, River, Caverna Magica), Johna Neumeiera (mj. Odyseen, Romeo&Julie) a mnohých dalších. Po třiadvaceti letech v angažmá kodaňského baletu se stala choreografkou a taneční pedagožkou ve svobodném povolání. Kromě toho, že vyučuje jako specialistka na dánskou klasickou baletní školu podle A. Bournonvilla, vytváří inscenace nejen podle klasických Bournonvillových choreografií, ale i díla autorská. Působí také jako herečka. Spolupracovala a spolupracuje s mnoha světovými baletními soubory, v České republice působila jako taneční pedagožka, choreografka a asistentka choreografie v Národním divadle v Brně i pražském Národním divadle. S Národním divadle moravskoslezským spolupracuje poprvé. Zdroj: NDM
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?