
Miroslav Kasprzyk, slovenský mim, herec, moderátor, otec festivalu PAN patří v současné době mezi významné mimy na Slovensku i v Čechách, hraje v tuzemsku i zahraničí. Učí na soukromé konzervatoři v Bratislavě a dělá workshopy pantomimy pro začátečníky i pokročilé. V říjnu 2014 byl přijat za člena evropské umělecké federace FEM, v lednu 2014 odmítl cenu primátora za dlouhodobou činnost v oblasti kultury v Liptovském Mikuláši. Proč jste v lednu odmítl cenu primátora v oblasti kultury?
Vzhledem k neveselé a málo usměvavé situaci ve městě, co se týká kultury, jsem se rozhodl, že cenu nepřevezmu. Nechal jsem ji v úschově města a zdůvodnil jsem to tím, že když se budou lidé v městě, kteří dělají kulturu, na sebe usmívat a když bude na kulturu více peněz a kulturní obec bude radostná, tak cenu přijmu. Zatím musím konstatovat, že příspěvek od města je doopravdy symbolický, ale v té situaci, ve které festival už 21 let je, je velmi nápomocný a pomůže, aby festival opět byl. Jaký je aktuální stav festivalu?
Aktuální stav je na jednu stranu velmi potěšitelný, na druhou stranu kritický. Místo toho, aby po dvacátém slavnostním ročníku zájem trošku klesl, jak jsme předpokládali, stal se pravý opak. V této chvíli je do dílen přihlášených více než 350 lidí. Když k tomu připočteme hosty, kteří přijedou ze zahraničí, a účinkující, dostaneme se na více než 430 účastníků, což minimálně vyrovnalo dvacátý ročník, ale obávám se, tedy těším se, že ještě nějací přibudou, a tím asi překonáme slavnostní dvacátý ročník.
Letos bude učit více než patnáct lektorů. Tyto počty pro nás přináší i radostné události, to znamená shánět další a další prostory, kde se dá vyučovat, ať už pantomima, žonglování, klauniády, improvizování. Měli jsme co dělat, ale je to ta radostná část festivalu shánět další prostory, aby člověk, který chce zažít něco zajímavého, nezůstal sedět doma. Bohužel došlo ke zrušení dílny, kterou mají dostat za odměnu nejlepší mimové minulého roku, kvůli zdravotní indispozici profesora Sládka. Samozřejmě nás to mrzí, ale účastníci o nic nepřijdou. Mohou lidé ještě přijít?
Vzhledem k rostoucímu zájmu nejen ze Slovenska, ale i z blízkého zahraničí přivítáme každého člověka, který se přijde podívat. Budeme se těšit z každého diváka. Jediný problém je, že nemáme už ani jediné místečko v dílnách, takže co se týká výuky, nedokážeme už nikoho umístit. Doopravdy ale umíme potěšit lidi, kteří chtějí vidět dobrá pantomimická představení i soutěže, ať už souborů, jednotlivců, dvojic, trojic, nebo improvizátorů. Je jen třeba se obrnit trpělivostí, protože máme krásný, ale náročný program, který si potom člověk odnese v zážitcích domů spolu s rodinnou atmosférou, která je pro festival typická. Ti, co se chtějí i něco naučit, musí plánovat účast na rok 2015. Jednak budeme oslavovat padesát pět let slovenské pantomimy a jednak je šance, že se dostanou i ke kvalitním lektorům, kteří na PAN už dlouhá léta učí.

Už ve středu se uskuteční představení MIMshow, sice tradiční, ale letos obohacené o vystoupení žonglérů, kteří předvedou to, co se naučili i na PAN, protože jsou to odchovanci festivalu, a samozřejmě nebude nouze o další překvapení, která MIMshow skrývá. Čtvrtek je velmi zajímavý díky dlouhodobé spolupráci s pražskou HAMU. Uvidíte perfektní vystoupení, některá nahlédnou i do cirkusového prostředí a do pantomimy, která se na HAMU učí. Poslední roky to bývá opravdu jeden z nejzajímavějších večerů. V pátek se představí Serena Balivo z Piccola Compagnia Dammacco až z Itálie. Pro tento ročník máme tedy specialitu a velmi se na ni těšíme. Vrcholem festivalu, v sobotu hned po vyhlášení výsledků, bude představení varšavského studia pantomimy pod vedením Bartłomieje Ostapczuka a podle toho, co jsem zažil na festivalech v Poličce a ve Varšavě, se nám doopravdy představí výkvět polské pantomimy, aby se lidé inspirovali a viděli, jakým způsobem v Polsku pracují s tímto uměním. Ještě je třeba dodat, že nezapomínáme ani na děti. V pátek dopoledne, jako každý rok, je dětské představení Sally a Max divadla Actores z Rožňavy, kteří uvedou grotesku s maskami v duchu Laurela a Hardyho. Velmi se na to těšíme, protože to bude zase další ukázka, jak může vypadat pohybové divadlo. Jaká je hlavní náplň PAN?
Základem festivalu kromě dílen a těchto inspirativních představení je soutěž jednotlivců, dvojic, trojic a v sobotu souborů, které nám ukážou, co se budoucí mimové naučili, v čem se zlepšili za uplynulý rok a samozřejmě jaké zajímavé myšlenky, nápady a představení všem na jevišti předvedou. Letos se koná již 21. ročník festivalu, který organizujete. Vyplatí se to ještě stále dělat?
Dokud bude na Slovensku a v blízkém okolí alespoň pět lidí, kteří budou mít chuť dělat pantomimu a pohyb na jevišti, a dokud bude minimálně pět diváků v sále, tak se to vyplatí dělat. Umění se vyplatí dělat vždy, protože i kdyby nebylo publikum, umění s člověkem dělá pozitivní divy – vím, o čem mluvím. Psáno z festivalu PAN, Slovensko, 24. listopadu 2014.