Patricie Vázquez Iruretagoyena o Rain Dogs Johana Ingera: „Tu hudbu miluji!“


V ostravském Národním divadle moravskoslezském se chystá premiéra představení Rain Dogs švédského choreografa Johana Ingera jako součásti komponovaného večera s názvem All That Jazz, Rock and Blues. Tato choreografie využívá odvážného pohybového slovníku současného tance, tanečního divadla a všech nuancí osobitého autorova stylu. Je v dokonalém souladu s hudbou Toma Waita, která „v sobě snoubí prvky blues, jazzu, rocku, šansonu a urban folku a rovněž poetické texty“ (Ondřej Hricka pro musicserver.cz). Ostravský baletní soubor neúnavně piluje každý detail pod dohledem a za podpory Ingerovy asistentky Patricie Vázquez Iruretagoyeny, která přijela pracovat se souborem na více než čtyři týdny. Požádala jsem ji, zda by se mohla podělit o svůj názor na představení Rain Dogs a na průběh příprav s tanečníky ostravského baletu.

 

S Johanem Ingerem pracujete od roku 2009 – co vám tato spolupráce přináší? Čím vás obohacuje a v čem je pro vás výzvou?
Je to práce obohacující a náročná zároveň. Vždy je pro mne výzvou setkat se s novými tanečníky, zjistit, co potřebují, aby se sžili s novým stylem a pochopili, co choreografie obnáší. Zároveň mne to však obohacuje, protože sama potřebuji přijít pohybům na kloub a porozumět tomu, jak v těle fungují. Pak to musím předat tanečníkům, ale zároveň pozorovat, jak mé vysvětlení přijímají, nechat je přebrat si to po svém. A nejen kroky, ale také pocity v těle a vztahy, které si budují se svými kolegy – to je pro mne velmi důležité a pro Johanovu práci také.

Jaký je váš vztah k choreografii Rain Dogs? Co na ní máte ráda?
Ach, tu hudbu! Hudba je fantastická. Tu miluji. Když dáváte dobrý pozor, cítíte, jak atmosféra, kterou hudba vytváří, dokonale ladí s pohyby – myslím, že to dodává choreografii velkou sílu, a to mě baví. Johan vybral různé písně, které v rámci představení přináší různé nálady, takže na začátku je to skoro show, která přechází do klidnějších okamžiků, později se objeví skupinová scéna, která je opravdu niterná a má správné provedení; a závěrečný duet – je nádherný, skoro vám při něm puká srdce. To všechno mě po celou dobu představení strhává.
 

S ostravským baletním souborem pracujete už déle než čtyři týdny – postřehla jste některé části nebo prvky tanečního jazyka Rain Dogs, se kterými měli tanečníci obzvlášť problém?
Soubor je celkem mladý a práce, kterou obvykle dělá, zahrnuje klasické baletní kusy. Takže tanečníci mají problém pracovat s chodidly, uvědomit si kontakt těla se zemí a být na jevišti přirození a sami sebou. Musí porozumět svým tělům rovněž ve vztahu k ostatním. Měli by je poslouchat a ztvárnit pocit ne skrze formu, ale skrze vlastní zkušenost.
 

V Rain Dogs jsou zpochybněny tradiční genderové role – muži nosí ženské kostýmy a naopak. V jednom z interview Johan Inger řekl: „Idea cross-dressingu vznikla při pozorování mužských a ženských mocenských poměrů v rámci vztahu. Jak jsou dnes zpochybňovány a diskutovány staré mužské a ženské identity a role, tak právě z této debaty jednoduše vzešla i tato poznámka, resp. toto pozorování.“ Jak se tato idea odráží v pohybu?
V pohybu se vlastně neodráží. Tanečníci si vymění kostýmy ve skupinové scéně a nezáleží, kdo je do nich oblečen – jestli muž, nebo žena; je to stále lidská bytost. Mělo by jít především o určitý výraz, pohybový jazyk, bez ohledu na pohlaví.

Každý baletní soubor je jiný – čím je pro vás jedinečný ten ostravský?
Je mladý a svěží a to mám ráda – tanečníci chtějí nasát všechny informace a jsou skutečně soustředění a „přítomní“. Nechtějí zůstat ve své komfortní zóně a dychtí po tom se něco naučit, naplnit choreografii. Někdy bývají starší tanečníci pohodlní, ale to není případ ostravského baletního souboru.

Patricia Vázquez Iruretagoyena

Patricia Vázquez Iruretagoyena, původem ze Španělska, započala své taneční vzdělání v Alicante a pokračovala na Instituto del Teatro Barcelona, kde v roce 2002 absolvovala v oboru současný tanec. Její profesionální taneční kariéra začala v mladém souboru IT Dansa v Barceloně, a poté v Stadsteatern Bern pod vedením Stijn Celis. Později byla šest let, až do jara 2015, členkou Cullberg Ballet. Tančila v choreografiích Stijn Celis, Johana Ingera, Matse Eka, Tilmana O’Donella, Jefty Van Dinthera, Margrét Sáry Gudjonsdottir, Benoît Lachambra a mnoha dalších. Vedle své taneční kariéry, od roku 2009 až do současnosti pracovala Patricia jako asistentka choreografa. Nastudovala díla Matse Eka a Johana Ingera pro Ballett am Rhein (Düsseldorf), Les Ballets de Monte-Carlo, Basel Ballet, Ballet de l’Opéra du Rhin (Mulhouse), Aterbaletto (Itálie) a NDT II (Holandsko). V roce 2015 se stala asistentkou produkce a zájezdovou manažerkou Nordberg Movement spolu se švédským choreografem Björnem Säfstenem a od roku 2016 je projektovou koordinátorkou a uměleckou asistentkou Mirka Guida, italského choreografa tvořícího ve Stockholmu.

V červnu 2017 získala magisterský titul v oboru choreografie na Taneční a cirkusové univerzitě ve Stockholmu. V současnosti spojuje profesionální kariéru s programem Somatic Movement Educator na Body-Mind Centering School a producentskou stáží na SITE, produkční společnosti a umělecké platformě ve Stockholmu. 

 

Autor: Tereza Cigánková
 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: