Před sto lety se narodila balerína Miroslava Figarová
Miroslava, též Mira, Figarová se narodila 14. srpna 1917 v Brně. Zde začala navštěvovat rytmickou školu Ludmily Hyprové, posléze baletní školu předního českého tanečníka, pedagoga, choreografa a jejího budoucího tanečního partnera Ivo Váni-Psoty. Na krátkou dobu se stala také žačkou primabaleríny Národního divadla v Praze Jelizavety Nikolské, s jejímž souborem absolvovala v roce 1933 významné turné po Spojených státech amerických. Následující dva roky strávila v Národním divadle v Praze a roku 1936, po návratu Ivo Váni-Psoty z ciziny, ho následovala zpět do rodného Brna, kde se po dvou letech stala primabalerínou. Během války Figarová působila na německé olomoucké scéně a do brněnského divadla se opět vrátila mezi lety 1945–1961. Tato „balerína obdarovaná mimořádným talentem a půvabem“, jak říká Český taneční slovník, se stala jednou z nejvýznamnějších představitelek a opor zdejšího baletu třicátých až padesátých let.
Mezi role, které Mira Figarová ztvárnila, patřila například Kolombina v Karnevalu, Panenka ve Vzpouře hraček (1937), sólo ve Slovanských tancích, postava Prologu v Romeovi a Julii (1938), Dívka v České svatbě (1939), Panenka v Petruškovi, titulní role v Šeherezádě (1940) či Odetta/Odilie v Labutím jezeře (1941, 1955). V poválečné době ztvárnila kupříkladu Princeznu v Lastuře (1945), Svanildu v Coppélii (1947), Ženu v Symfonii života (1949), Dobrou vílu v Popelce (1953), Terezu a Hraběnku v Plamenech Paříže (1956), Dívku v Podivuhodném mandarínovi (1960) či Fiettu v Cestě hromu (1961).
Choreograficky nastudovala kupříkladu Italské capriccio, tance v operách Piková dáma, Prodaná nevěsta nebo Rusalka. Věnovala se také pedagogické činnosti, mezi lety 1946–1976 vychovávala na Státní konzervatoři v Brně nové generace umělců. Od roku 1953 zde rovněž působila na postu vedoucí tanečního oddělení.
Během svého života obdržela řadu ocenění, jmenujme Cenu Divadelní žatvy 1949 či Cenu Osvobození města Brna 1959. V roce 1967 se stala zasloužilou umělkyní a roku 1996 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Publicistka Eugenie Dufková napsala o jejím životě knihu Primabalerína Mira Figarová: révérence (2009).
Miroslava Figarová zemřela 13. ledna 2013.
Zdroje
Holeňová, Jana: Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001, s. 73–74.
Stulírová, Markéta: Zemřela Mira Figarová, první dáma československého baletu. Brněnský deník, 14. ledna 2013. Dostupné [on-line] na: http://brnensky.denik.cz/kultura_region/v-petadevadesati-letech-zemrela-slavna-brnenska-baletka-mira-figarova-20130114.html [cit. 11. srpna 2017].
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?