Příběh zbojníka – Neočekávaný umělecký zážitek

Příběh zbojníka - Zbojnická družina. Foto: Jan Dvořák.

Příběh zbojníka - Zbojnická družina. Foto: Jan Dvořák.

Lidové taneční divadlo Příběh zbojníka, uvedené Vojenským uměleckým souborem Ondráš v pražském Hudebním divadle Karlín 15. června 2016, překvapilo mnohé diváky svou neočekávaností. Nejen proto, že bylo první pražskou uměleckou prezentací tělesa v jeho dvaašedesátileté existenci, ale zejména proto, že přineslo nevšední umělecké zážitky. Ty byly natolik spontánní, že v závěru večera zvedly diváky ze sedadel k ovacím vestoje.

Příběh zbojníka měl premiéru již před rokem v Janáčkově divadle v Brně, kde je soubor doma. Pražské představení uspořádala Československá obec legionářů s Folklorním sdružením Jánošík Brno za přítomnosti četných představitelů armády a předsedy Parlamentu ČR Jana Hamáčka u příležitosti výročí 25 let od návratu prvních válečných veteránů z mise v Perském zálivu.  

Syntetické divadlo v žánru folkloru

S Příběhem zbojníka v provedení Vojenského uměleckého souboru Ondráš jsem se poprvé setkala v nočním pořadu jubilejního sedmdesátého ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2015. Do třídenního programového maratonu desítek folklorních souborů z Česka a zahraničí přinesl osobitě pojednané tradiční zbojnické téma o lásce, vzdoru, zradě a smrti, rozšířené o epilog zbojnického nebe. Zaujal originalitou jevištního zpracování třistaleté lidové tradice, podle níž legendární hrdinové bojovali proti vrchnosti, která utiskovala venkovský lid a rušila jeho odvěká práva.

Festivalové představení na pódiu amfiteátru Zahrada v parku Strážnického zámku zachovávalo tradiční sepětí hudebního a pěveckého projevu, neboť všichni aktéři vystupovali na scéně. Umělecký účin zvyšovala přírodní scenérie letitých stromů a tmavá obloha se zářícími hvězdami. Iluze zbojnického nebe v Epilogu divadelního příběhu s anděly, tančícími se všemi zbojníky světa, byla dokonalá.

V divadelním prostředí Hudebního divadla Karlín vzájemný kontakt tančících s muzikanty zůstal skryt, neboť orchestr v hlubokém orchestřišti nebyl vidět. Nicméně díky interpretační specifice Ondráše, v němž tanečníci také zpívají a zpěváci tančí, múzická ojedinělost inscenace Příběhu zbojníka zůstala nedotčena. V důvtipné dějové osnově šesti obrazů – Prolog a Masopust, V Uhrách, Zbojnická družina, Na pouti, Svatba, Epilog – a výběrem tematicky vhodných lidových písní a tanců propojuje taneční a hudební folklor regionů Lašska, Valašska, jižních Čech a Maďarska. Divadelní výpověď umocňuje vysoká úroveň scénické interpretace členů souboru.

Autor scénáře, režie a částí choreografie Příběhu zbojníka Martin Pacek v průběhu let již mnohokrát upoutal pozornost svými autorskými koncepcemi v duchu folklorních tradic.

S vojenskou tematikou se seznámil během aktivní prezenční služby v letech 1983–1985 jako tanečník ve Vojenském uměleckém souboru Tábor, kde již choreografoval. Působil také mimo jiné v Československém státním souboru písní a tanců a poté v tanečním divadle Bufo a Veselé skoky, které sám založil. Jeho režijní a choreografický rukopis dokládá znalost autentického tvarosloví tanečního folkloru a lidové divadelnosti, vyznačuje se originalitou uměleckých postupů, úsporností výrazových prostředků, stylovou čistotou, smyslem pro humor a citem pro detail. Z jeho tvůrčí spolupráce s Ondrášem a uměleckým vedoucím Čestmírem Komárkem vznikl již celovečerní pořad Čertovinky (2004) a výchovný pořad pro děti a mládež Rande naslepo (2006).  

Význam souboru Ondráš pro český tanec

Ondráš navazuje na odkaz dvou postav lidové tradice – slovenského Jánošíka a slezského Ondráše. Pod názvem Jánošík vznikl jako amatérský soubor roku 1954 v Olomouci, kde v něm působili vojáci základní služby ze středoslovenského Horehroní. Od roku 1957 sídlí v Brně, po rozdělení Československa v roce 1993 přijal jméno slezského zbojníka Ondráše a stal se vojenským uměleckým souborem poloprofesionálním (do roku 2004 za účasti vojáků základní služby), jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky.

Snad jen díky své zbojnické tradici Ondráš unikl „posametové“ smršti direktivních rozhodnutí, kterými byly zrušeny české profesionální umělecké soubory (včetně Armádního uměleckého souboru VN, Baletu AUS VN a Československého státního souboru písní a tanců) jako přežitek minulosti. Nezájem o oblast živé jevištní interpretace tanečního folkloru – odkazu našeho nehmotného kulturního dědictví – na profesionální interpretační úrovni vedl také k ukončení činnosti specializovaného studia tanečního folkloru na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy, kde základy své specifické taneční odbornosti, původně pro působení v Československém státním souboru písní a tanců (1982–1990), získal Martin Pacek (absolvent TKP v roce 1982 a choreografie na TK HAMU v roce 1994, od roku 1996 pedagog DAMU).

 Příběh zbojníka - Epilog ve zbojnickém nebi. Foto: Jan Dvořák.

Na likvidaci Vojenského uměleckého souboru Ondráš došlo až v roce 2008, kdy ministryně obrany Vlasta Parkanová vydala rozkaz k jeho zrušení. Tehdy však z iniciativy Folklorního sdružení ČR vznikla petice občanů Zachraňte Ondráš. Podepsalo ji dvacet tisíc občanů Česka, zabývaly se jí na veřejných slyšeních obě komory Parlamentu ČR a byla projednána na schůzi Senátu Parlamentu ČR. Po pádu vlády nový ministr obrany Martin Barták v roce 2009 rozhodl, aby VUS Ondráš pokračoval ve své činnosti. Díky prozíravosti ministerstva obrany tak zůstal zachován jediný profesionální reprezentant tanečního žánru, který spojením tradičního folklorního odkazu s uměleckým jevištním projevem ozvláštňuje specifické rysy naší národní identity a reprezentuje naši zemi v zahraničí. V průběhu šedesáti dvou let existence Ondráše zhlédly jeho vystoupení statisíce diváků v České republice, Izraeli, Japonsku, USA, Německu, Velké Británii, Francii, Nizozemsku, Litvě a dalších zemích.  

Psáno z představení 15. června 2016, Hudební divadlo Karlín, Praha.  

Příběh zbojníka – Lidové taneční divadlo
Námět: Čestmír Komárek a Hana Maděrová
Scénář a režie: Martin Pacek
Hudební dramaturg: Jiří Gužík
Scénografie: Jaroslav Milfajt
Návrhy kostýmů a rekvizit: Eliška Lupačová-Ondráčková
Choreografie: Hana Achilles, Rudolf Danajovič, Jan Malík, Martin Pacek a Ervín Varga
Hudební úpravy a kompozice: Jiří Gužík, Róbert Lacko, Jiří Mottl, Milan Puklický a Zdeněk Vejvoda
Produkce: Čestmír Komárek
Premiéra: 2. května 2015, Janáčkovo divadlo v Brně

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Martin Pacek

Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ

Hudební divadlo Karlín

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: