ProART Company uvede Motion Scores také v Praze

27. 11. 2014 zprávy

Irene Bauer, Martin Dvořák, foto: Josef Černý

Umělecké sdružení ProART připravilo k deseti letům své existence a také u příležitosti Roku české hudby choreografický projekt Motion Scores. Umělecký vedoucí souboru, choreograf a tanečník Martin Dvořák oslovil dalších devět tvůrců, aby vytvořili na hudbu českých skladatelů minulého století deset krátkých kusů. Projekt měl premiéru 8. a 9. listopadu v Moravské galerii v Brně, v Praze se představí 12. prosince v Ponci – divadle pro tanec a vzápětí 13. 12. v divadle Elledanse v Bratislavě. V novém roce bude pokračovat jeho mezinárodní uvádění. Reflexi premiéry již najdete na našem portálu ZDE.
Mezi deset skladatelů projektu Motion Scores se zařadila pochopitelně jména tří „prominentů“ – Antonína Dvořáka, byť se 20. století dotkl jen čtyřmi roky svého života, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Následují tři představitelé oficiální starší autorské generace - Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Suk – a celou sestavu završují představitelé mladých, avšak předčasně zesnulých tvůrců – Hans Krása, Pavel Haas, Jaroslav Ježek a jediná žena Vítězslava Kaprálová.
Samotní choreografové byli přizváni na základě zkušeností z předešlých projektů či jiných spoluprací s ProART. Pro soubor v minulosti tvořil choreografii Malajsijec Gabriel Wong, který nyní pracoval s hudbou Jaroslava Ježka. Dvořáka zpracovala německá choreografka Baerbel Stenzenberger, Martinů Jan Březina, současně jeden z interpretů projektu, stejně jako Irene Bauer s hudbou Josefa Suka. Martin Dvořák si vybral sobě blízkého modernistu Janáčka, Slovák Vladislav Šoltýs Vítězslava Nováka, Švýcarka Leonie Wahl pak Bohuslava Foerstera. Trojici skladatelských benjamínů – Hans Krása, Pavel Haas a Vítězslava Kaprálová – uchopili choreografové Eran Gisin z Izraele, Neil Paris z Velké Británie a Slovenka Eva Klimáčková, působící převážně v Paříži a Bruselu.
Jde o rozmanitou směsici kulturních tradic, tanečních a pohybových estetik, choreografických postupů a metod. Jednotlivé skladby se pohybují v rozmezí 6–10 minut. Ve výběru se objevily skladby především komorního charakteru a každému z choreografů byly nabídnuty pouze dvě, ze kterých mohli zvolit. „Je pochopitelné, že pro každého z choreografů není přirozené tvořit a pracovat s tímto druhem hudby, mnozí to proto berou jako výzvu a osobní zkušenost, někteří po poslechu skladeb dokonce s díkem odmítli, nicméně mě osobně nejvíce zajímá ta rozmanitost tvůrčích přístupů a vizí, jak choreograficky uchopit naši vážnou hudbu. Ostatně je to i dramaturgická linie našeho souboru, který tak tvoří i mimo české hudební jubilejní roky končící čtyřkou,“ vysvětloval již před premiérou Martin Dvořák.
Těžištěm práce ProART Company je snaha o hledání společných cest pro tanec a činohru, respektive zpěv. Soubor má za několikaletou historii na svém kontě více než 20 celovečerních projektů či komponovaných večerů kratších choreografií. Kromě stěžejní tvorby Martina Dvořáka má soubor zkušenosti ze spoluprací se 17 zahraničními choreografy (mj. Adler, Dumeril, Makuloluwe, Wong, Guillard, Ben Gal). Jejich dosavadní projekty dosáhly dohromady více než 250 repríz. Soubor hostuje v Německu, Rakousku, Slovensku, Polsku, Švýcarsku, Izraeli, Portugalsku, Itálii, Maďarsku, Jižní Koreji a na Maltě. Historii Company ProART můžeme datovat od května 2005, kdy byl premiérově uveden první její projekt Já už tě nemám rád podle povídky Josepha Hellera. Úplně první projekt tvůrčího týmu Dvořák – Pajasová byl Gabriel Lion 2004, který dal v Terezíně vzniknout multižánrovému workshop-festivalu Tanec Terezín, později ProART Festivalu a vůbec celé filozofii a tvůrčí činnosti ProART, o.,s. Zdroj: ProART