Půlstoletí „stuttgartského baletního zázraku“

Letos uplyne přesně padesát let od doby, kdy byl do čela zavedeného, avšak mezinárodně nepříliš známého baletního souboru v západoněmeckém Stuttgartu jmenován choreograf londýnského Sadler's Wells Ballet (dnes Royal Ballet) John Cranko. Jeho příchod znamenal začátek éry trvající dvanáct let, jež je dnes považována za nejúspěšnější kapitolu stuttgartské baletní historie vůbec; Cranko sám na ní měl lví podíl nejen jako umělecký šéf baletu, ale také jako jeden z nejvýznačnějších choreografů minulého století. Již na počátku svého působení v čele souboru se tehdy 34letý umělec obklopil řadou mimořádných osobností, jako byli Egon Madsen, Richard Cragun, Birgit Keil, Ray Barra a brazilská tanečnice Marcia Haydée, jež se záhy stala jeho múzou a primabalerínou ansámblu.
Mezi klíčové faktory, díky nimž Stuttgarter Ballett pod jeho vedením dosáhl celosvětového věhlasu patřily důraz na komplexní, různorodý repertoár a Crankova soustavná práce na rozvíjení potenciálu tanečníků ve svém souboru, v neposlední řadě pak pochopitelně i jeho výjimečné nadání pro choreografii.
To si dnes většina diváků spojuje především s třemi celovečerními dějovými balety: Romeo a Julie (1959, ve Stuttgartu 1962), Oněgin (1965, nová verze 1967) a Zkrocení zlé ženy (1969). Severoamerické turné, následující krátce po premiéře posledního zmíněného kusu bylo fenomenálním úspěchem a ústy newyorského tanečního kritika Cliva Barnese se poprvé začalo mluvit o „stuttgartském baletním zázraku“. Do té doby nepříliš známý ansámbl se pak pod značkou The Stuttgart Ballet brzy zařadil mezi přední baletní soubory své doby, což mu zajistilo cestu na jeviště věhlasných světových divadel
Na domácí scéně pak Cranko postavil i další kusy, jako jsou Jeu de Cartes, Opus 1 a Iniciály R.B.M.E, svůj podíl na utváření estetické koncepce souboru však měli i hostující choreografové, jako například Kenneth MacMillan a Peter Wright, a posléze i tanečníci, které Cranko sám k choreografii přivedl, především William Forsythe, John Neumeier a Jiří Kylián. Oslavy 50. výročí Stuttgart Balletu probíhají od 4. února v rámci festivalu pořádaného na jevištích Operního domu a Státního divadla ve Stuttgartu. Na programu jsou mimojiné ukázky současného repertoáru domácího souboru, vystoupení hostů s ním spojených, slavnostní galapředstavení, setkání absolventů a bývalých členů ansámblu, jakož i další aktivity pro širší veřejnost. Zdroj: http://www.staatstheater.stuttgart.de/start.htm ad.