Queen – The show must go on: Freddie Mercury opět ožívá v olomouckém baletu

Od smrti legendárního zpěváka Freddieho Mercuryho uplyne letos v listopadu pětadvacet let. Pomyslnou poctou frontmanovi slavné britské kapely Queen je baletní inscenace Roberta Balogha, na jejímž libretu spolupracoval i Mercuryho osobní tajemník Peter Freestone. K jejich společné práci dodává: „S Robertem si dobře rozumíme. Ví, čeho chce dosáhnout jako choreograf, a já mu poskytl některá fakta ze života Freddieho a kapely Queen, aby je mohl do inscenace zapracovat. Myslím si, že v olomouckém souboru jsou úžasní tanečníci, velmi talentovaní.“ Freestone poukazuje i na odlišné chování Mercuryho na koncertech a v soukromí: „Byl tu Freddie, gigant na pódiu, který dokázal držet celý svět na dlani, a pak Freddie, který nedokázal vejít sám do místnosti, kde byli cizí lidé. V soukromí byl Freddie tichý, plachý člověk.“  

Queen (Lukáš Cenek). Foto: Jan Procházka.

Queen (Lukáš Cenek). Foto: Jan Procházka.

Návrat k osvědčenému titulu

Režisér a choreograf Balogh se k britské hudební legendě vrací po osmi letech od uvedení úspěšného titulu The Beatles & Queen a ke svému novému baletu uvádí, že „hlavním impulzem byl obrovský zájem publika o tuto inscenaci u nás i v zahraničí“. A protože v souboru má sólistu Ivo Jambora, znalce a fanouška kapely, chtěl využít jeho potenciál. Tím nejmarkantnějším rozdílem oproti předchozí verzi je nová dramaturgická koncepce celého baletu s názvem Queen – The show must go on, v němž se Balogh snaží „o dodání větší autenticity hlavním postavám“.

Bohužel dramaturgická linka celého baletu není zcela zřetelná, jasný je začátek jako zrození a konec v podobě smrti, ale mezi těmito dvěma zřetelnými body se vyjímá jen pár duetů – to, že byl Freddie závislý na drogách a ve vztazích byl i homosexuálně orientovaný.

Děj se odvíjí od počátečního tria matky a otce a Freddieho, přes jeho narození a dětský pláč, dospívání ke zrodu kapely. Z kluka v kožené bundě se vyloupne Freddie s jeho známými oblečky, následuje sólo s mikrofonem, barevnými světly a pohyby ve stylu rock’n’rollu; pro dokreslení atmosféry se objeví i motorka. Kapela se zpěvákem začíná být dominantní a záhy se promění v mužský taneční kvartet; přichází první žena-múza, pak muž tmavé barvy pleti jako další láska – naznačení různorodosti vztahů a počátek promiskuity, od které ho prozatím zachrání kapela. Freddie tančí v typické žluté bundě, fanynky šílí a po jedné písni vynesou zpěváka na pódium. Poté Freddie přechází od jedné ženy ke druhé, až skončí u muže.  

Queen (Lukáš Cenek a pánský soubor). Foto: Jan Procházka.

Hlavně převleky a maskování

Druhá polovina večera začíná hromadným rapovo-breakovým číslem spojeným s moderním tancem, s battle ženské i mužské taneční dvojice. Následuje kvartet mužů převlečených za ženy s lehce erotickými prvky. Převleky a maskování interpretů olomoucké publikum oceňuje. Freddie se nakonec vysvléká z dámských šatů, tančí s další múzou a skončí s dávkou heroinu. V závěru se zjeví bílé mužské labutě jako andělé, které odkazují kostýmy na slavnou choreografii Labutího jezera od Matthewa Bournea, tančenou muži.

Varhanní hudba spojená s operní árií doprovází Smrt ve velké večerní róbě na špičkách. Zadní projekce snímá to, co se odehrává na scéně, a tak dochází k zdvojení efektu. Nemocniční lůžko a černošský tanečník jako zdravotní sestra v černobílém kostýmu tančí duet s umírajícím za doprovodu písně There’s no time for us. Později se objeví ženská bílá labuť. Freddie je posílá oba pryč a umírá, ale nechce zůstat v nemocnici, uniká a přichází jeho závěrečné sólo jako krále s písní The show must go on a poslední duet.  

Chybí vnitřní soudržnost

Ivo Jambor jako představitel Freddieho Mercuryho velmi dobře nastudoval gesta a pohyby zpěváka, ale to je to hlavní, co drží celý příběh pohromadě. Koncept totiž nemá vnitřní soudržnost; je bez zjevné dramaturgické linky a jde tu více méně o sled písní skupiny Queen, které jsou doplněny buď Freddieho múzami, milenkami, či milenci a náznakem užívání drog. Až z programu divák zjistí, jaký děj se za písničkami skrývá. Příběhu nepomáhá ani choreografie, která by potřebovala i více moderního tance.

Použité baletní prvky neodpovídají charakteru a dynamice hudby a současně je znát, že tanečníci se cítí lépe v klasickém baletním repertoáru. Baloghův pohybový slovník se spíše podobá směsi neoklasiky, rock’n’rollu a towenovskému jazzu, nežli by se více přiblížil k současnému tanci a přesvědčivému tanečnímu výrazu.

Je sice vidět nadšení jak tanečníků, tak i diváků, kteří již některé části znají z předchozí kratší verze, ale od profesionálního divadla by se mělo očekávat více.  

Queen (Ivo Jambor, Damani Campbell Williams). Foto: Jan Procházka.

Jen hity nestačí

Dlouholetým nadšeným fanouškem skupiny Queen je Ivo Jambor, který se znovu vrací do role Freddieho Mercuryho: „Je to pro mě splněný sen a vrchol mé taneční kariéry. A samozřejmě ohromná čest. Už jenom přiblížit se ke způsobu jeho vystupování a napodobit určité pohyby obnášelo hodiny sledovat videozáznamy.“ Alternuje s Lukášem Cenkem, pro něhož je to podle jeho slov poprvé, kdy ztělesňuje někoho, kdo skutečně žil.

Na scéně se znovu odvíjí příběh legendární rockové skupiny a jejího ikonického frontmana Freddieho Mercuryho. „Sleduji jeho život v hudebním světě od založení skupiny Queen až po vznik superstar ovládající masy. Současně však v jeho osobě vidím člověka, který je v hloubi duše osamělý. Člověka, který nemůže najít svou životní lásku. Toto hledání se pak u něj projevilo jeho promiskuitním chováním, které ho dovedlo i k jeho předčasnému odchodu,“ popsal Balogh svou inscenaci, v níž používá více než dvacet skladeb kapely včetně hitů Bohemian Rhapsody, I Want to Break Free, We Will Rock You nebo We Are the Champions. Ty však samy o sobě k přesvědčivosti nového baletu nestačí.  

Psáno z premiéry 15. dubna 2016 v Moravském divadle Olomouc.  

Queen – The show must go on Příběh o Freddiem Mercurym – rockové legendě

Libreto: Peter Freestone a Robert Balogh
Choreografie a režie: Robert Balogh
Dramaturgie: Tomáš Lehotský
Scéna: Jan Dušek
Light design: Bohuslav Kraus
Kostýmy: Oldřich Vojta
Asistentky choreografie: Dana Krajevskaja a Jelena Iliina
 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Robert Balogh

Balet Moravského divadla

Moravské divadlo Olomouc

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: