20.10.2008

Dobrodružná výprava pražských sólistů za diváckými ovacemi

Říjen je na Ukrajině svátkem baletu. Proč? Už patnáct let se tu koná mezinárodní baletní festival velkého zvuku a názvu Stars of the World Ballet. Ten by měl sám napovídat, oč tu běží – každý rok se sjedou přední umělci z různých koutů světa, letos třeba z Ruska, Japonska, Německa nebo Maďarska, a tancemilovné publikum si užívá. Mezi hosty se k závěru festivalu objevili i tanečníci Národního divadla Adéla Pollertová a Alexandre Katsapov. Přijeli na poslední dva dny festivalu, který začínal 3. a končil 11. října, a jejich zážitky nebyly nijak tuctové. Vystoupení s choreografií Petra Zusky Déjà vu se setkalo s takovým ohlasem, o jakém se nikomu z nich ani nesnilo.

Ředitelem festivalu, který rozšiřuje svoji působnost i mimo Doněck, je někdejší slavný tanečník Vadim Pisarev. A jak už to bývá, v baletu zná každý každého a nijak nepřekvapí, že prvotní impuls k hostování našich tanečníků na Ukrajině přišel z opačného konce Evropy, a sice z Finska. Ředitel festivalu současného tance z Finské Imatry, jistý Juhani Teräsvuori, se jednou vydal do Prahy vyhlížet čísla do letního gala a zhlédl balet Brel-Vysockij-Kryl / Sólo pro tři Petra Zusky s Alexandrem Katsapovem v hlavní roli. Chtěl si tohle představení zajistit na srpnové hostování, ale v době, kdy se mělo konat, byl Saša Katsapov ještě na Taiwanu. Impresário si ale z Prahy odvezl i videa dalších choreografií a Zuskovo Déjà vu doporučil příteli Vadimovi na festival. Ten aniž ukázku viděl, dal na dobrý vkus odborníka, a do Prahy putovalo pozvání.

Hra o čas

Dobrodružství ovšem začalo mnohem dřív, než tanečníci vkročili na jeviště. Hned den před odletem Adéla zjistila, že její přítel, který se chystal letět do Anglie, si omylem vzal na cestu její pas. První neplánovaná cesta na letiště byla tedy ve znamení záchrany dokladů. Další den se mělo odlétat v osm hodin, let s přestupem v Mnichově s německou aerolinkou. Pražské letiště ovšem ovládla mlha, takže stroj měl dvě hodiny zpoždění. Tanečníci znejistili, ale obsluha pražského letiště je pověstná svým klidem. V Mnichově však vládlo úplně stejné počasí, takže letadlo s pasažéry kroužilo přes půl hodiny nad letištěm, než se mu podařilo přistát. Nato se cestovatelé dozvěděli, že spěch byl vlastně zbytečný, protože letadlo do Doněcku neletí vůbec, protože mělo také zpoždění. Dostali na vybranou mezi ubytováním v Mnichově a raním letem, s rizikem, že se třeba neuskuteční vůbec, a druhou možností, která by spočívala v letu do Kyjeva a odtud místní společností do cílové stanice. Taková varianta ale nevypadala právě lákavě a vyhrál odpočinek. Další den se konal let, ale znovu se zpožděním, takže do Doněcku dorazil letoun dvě a půl hodiny před začátkem představení. A v divadle se rozehrálo druhé dějství.

„Jen co jsme dorazili do divadla, začal jsem se shánět po osvětlovači a zvukaři, bylo potřeba nazkoušet světla, protože na ně je ta choreografie těžká,“ líčí další zážitky Saša Katsapov, „V první řadě jsem se ptal, jestli mají scanner – to je světlo, které dokáže na zemi kreslit linie nebo obrazce. Osvětlovač na to že nemají. Ale přece jsme vám posílali materiály, co potřebujeme za vybavení, já na to. A on povídá: Ale to bylo v angličtině... Už jsem se začínal dopalovat, to jsme jim to snad měli napsat rusky? Tak jsem přemýšlel, čím to udělat, zeptal jsem se, jestli mají na světla klapky, že se zacloní a zkusíme to nasvítit seshora. Ale stačilo se podívat nahoru a bylo jasné, že nemají. A osvětlovač bohorovně: No něco jsme měli, ale teď už jsou pryč. Už jsem měl pocit, že se asi zblázním. A prý, že jsme jim měli poslat předem DVD. Naštěstí jsem měl v tu chvíli jedno u sebe, vytáhnu ho, a oni hned zase, že si to tam nemají na čem pustit. Tak jsem jim ještě půjčil laptop, aby se podívali. Pak jsme začali štelovat světla, strávili jsme na tom asi hodinu, dělali rozpis na vteřiny, jeden asistent tam stál se starým mobilem a spouštěl stopky... Ta choreografie má sice jen deset minut, ale je v ní osmnáct světelných změn. Na něco takového vůbec nejsou připravení, tam se dávají klasická představení, kde mají pár změn za celý večer. Ale podařilo se nám to dát dohromady, že to potom ocenil i Pisarev.“

Růže pro Petra Zusku

Výsledek práce stál i za těch pár nepříjemností kolem. Publikum bylo nadšené a tanečníci se shodli na tom, že takový ohlas ještě nikdy nezažili. Diváci tleskali během celé choreografie a největší ovace sólistům připravili na závěrečném gala. Účinkující se chodili klanět jednotlivě, ale jen Adéla se Sašou si vychutnali skandovaný potlesk vstoje. „Byl to takový zvláštní pocit, nemohli jsme ani uvěřit, co dokáže s lidmi udělat deset minut dlouhá choreografie. Nakonec se na jevišti ještě rozdávaly pozornosti, dostali jsme s Adélou dohromady křišťálovou růži. Ale protože bychom si ji těžko mohli rozdělit, a taky jako dík za to číslo, které pro nás udělal, jsme ji přivezli Petru Zuskovi. Bez jeho choreografie bychom rozhodně nikdy takový úspěch neměli,“ pokračuje Katsapov. Podle něj je divák v okruhu Ruska a jemu blízkých států přesycený klasickým repertoárem a vděčný za každou novou nebo pro něj exotickou věc. A Zuskova choreografie pro publikum v Doněcku nová a exotická byla. Toho by měl prý náš soubor víc využít a představovat se tam, kde je publikum lačné a otevřené. Podobně tomu bylo, když balet ND hostoval loni v Moskvě. Zuskova choreografie A Little Extreme, kterou ostatně bude mít ND brzy na repertoáru, vzbudila i trochu rozpaky, ale také velice kladné recenze. Zajímavé by bylo otestovat na ruském publiku také Sólo pro tři, původně se měl zájezd konat už letos, ale zřejmě se odloží až na příští sezónu.

V brzké době se balet ND vydá na cesty v početnější sestavě, čeká ho čtrnáctidenní zájezd do Athén, kde se bude hrát balet Romeo a Julie Youri Vàmose a představení Brel-Vysockij-Kryl / Sólo pro tři Petra Zusky.

A co dodat k Déjà vu? Snad jen link na videoukázku: http://www.youtube.com/watch?v=tfG3GrOSASg a připomínku, že premiéra byla minulý říjen na gala v Německu a v Praze pak na Baletu Gala v dubnu. Petr Zuska tuhle choreografii postavil víceméně na přání tanečníků jako jejich vlastní koncertní číslo a zjevně ji nestavěl nadarmo.

Lucie Kocourková

Foto (2X) Diana Zehetner

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: