22.1.2010

Spící krasavice vtančí na scénu Stání opery

Největší událostí sezóny baletu Státní opery Praha je bezpochyby uvedení klasického baletu Petra Iljiče Čajkovského Spící krasavice, avšak s výmluvným podtitulem Poslední dcera cara. Proslulý titul připravuje s baletním souborem známý choreograf Youri Vàmos, který ho divákům představí na premiéře v sobotu 23. ledna v 19 hodin. Hlavní role ztvární Andrea Kramešová a Filip Veverka, členové souboru Královského švédského baletu.

Poprvé se klenot klasického baletu objevil v tehdejším Smetanově divadle v inscenaci Národního divadla 11. 9. 1950 v choreografii a režii Saši Machova. Poslední dvě verze nastudování baletu z roku 1990 a 2000 jsou spojeny se jménem význačného pedagoga a režiséra Borise Bregvadzeho, který v Praze obnovil původní choreografii Maria Petipy, Fjodora Lopuchova a Konstantina Sergejeva. Hlavní role ztvárnili Tereza Podařilová, Daria Klimentová, Stanislav Fečo, Alexandre Katsapov a další.
Baletní soubor Státní opery uvádí balet Spící krasavice zcela v originálním pojetí choreografa Youriho Vàmose. „Jeho verze je podle mého názoru dokonalá, partitura Čajkovského je předělaná tak, že ani jedna nota není ponechána na pospas svému osudu,“ říká šéf baletu Pavel Ďumbala. Dirigent tohoto představení Pavel Šnajdr ho doplňuje: „Partituru budeme hrát v úpravě pana Vàmose, je různě přeskupená. Myslím, že se mu podařilo docílit potřebného dramatismu, aby mohl spolu
s tanečníky vyjádřit, co chce divákům sdělit
.“

Rebecca King a Alexej Afanassiev © Státní opera Praha

Romantický příběh Spící krasavice dostává ve Vámosově pojetí zcela ojedinělou podobu. Pomocí gest, vypjatých emočních situací a ojedinělého choreografického slovníku vypráví o životu a zániku poslední carské rodiny a dává ho do spojitosti s Annou Andersonovou, která si celý život myslela, že je poslední carskou dcerou Anastasií. Scény u dvora ve vzpomínkách domnělé Anastasie se prolínají s neutěšenou realitou. Zároveň v baletu nechybí slavné pasáže z Petipovy choreografie. „Opravdu se diváci nemusí bát, že se nebude na jevišti tančit. Použil jsem z klasické verze např. Adagio růží, velké pas de deux, výstup Modrého ptáka a další známé prvky. Ale celý balet je především o představivosti. O tom, co si myslíme a vidíme ve svých fantaziích. Pro mě je důležité, aby tanečníci hráli, aby pohybem dýchali. Nechci, aby byli jenom technickými stroji a byli oceňováni za to, jaké dělají kroky, jejich výkon musí být komplexní,“ vypráví o svém baletu choreograf.
Je to náročné, ale velmi mě baví vyjadřovat svoje pocity a emoce v takové dramatické roli. Není to jenom o tom, že bych běhala vyšinutá po jevišti, ale mám zároveň možnost ukázat techniku, krásně si zatancovat, jak v náročných sólech, tak v pas de deux,“ svěřuje se Andrea Kramešová.


Rebecca King a Alexej Afanassiev © Státní opera Praha

Novou Spící krasavici studuje soubor už od října, ale poslední měsíc probíhají velmi intenzivně zkoušky  s choreografem Youri Vàmosem a jeho asistenty Joyce Cuoco a Alexejem Afanassievem. Požaduje po tanečnících, aby každou pózu a gesto naplnili obsahem, aby netančili jen prázdnou klasiku na krásnou hudbu. „Youri Vámos s námi pracuje úplně jinak, než jsem zvyklá, ale každý krok má svůj smysl. Přesně ví, co od nás chce, je to génius,“ podotýká Rebecca King, sólistka baletu Státní opery. Sám choreograf si spolupráci se souborem pochvaluje: „Myslím si, že ansámbl má velmi dobré zázemí a že velmi tvrdě pracuje. Velmi rád dělám balet s lidmi, které to baví a chtějí se naučit něco nového. Zatím všechno zvládají dobře a já si to užívám.“
Hlavní roli Anastasie ztvární Andrea Kramešová a Rebecca King, tajemného „Neznámého“ zatančí Filip Veverka a Alexej Afanassiev. O své roli více prozrazuje Filip Veverka: „Jsem známý a neznámý zároveň. Provázím Anastasii dvěma světy, tím, který žije, a jejími představami. Jsem taková divadelní pomůcka, která celý příběh spojuje.“ Rebecca King dodává: „Neznámého vidím jen já. Pomáhá mi, abych nebyla sama, zavádí mě v představách k mé rodině. Jednou si představuji, že jsem s rodinou v zahradě nebo na slavnosti na carském dvoře a pak se zase ocitám v kruté skutečnosti a chci spáchat sebevraždu. Až na závěr mě vykoupí z mé samoty Neznámý.“


Pavlína Ďumbalová, Pavel Ďumbala a Veaceslav Burlac © Státní opera Praha

Oběma obsazením se věnuje stejná pozornost a zkouší se intenzivně každý den od rána do večera v obou baletních sálech Státní opery, v jednom trénuje sbor a v druhém sólisté. Jedné takové zkoušky jsem se minulý týden měla možnost zúčastnit, v té době byl zrovna Youri Vàmos s Alexejem Afanassievem v zahraničí, takže s tanečníky nacvičovala Joyce Cuoco, na kterou v roce 1992 choreograf tento balet stavěl, proto o jeho Spící krasavici ví všechno, a především je skvělá pedagožka. Zkouška měla příjemnou atmosféru. Nejdříve se tančí „kočičí duet“ v podání prvního obsazení Kokoro Unemoto a Milana Bočka, jejich vystoupení působí humorně a je již naprosto vyladěné, poté nastoupí druhé obsazení Darii Lazucové a Jevgenije Vrublevského, kde zbývá ještě zdokonalit náročné zvedačky. Po chvíli se už zkouší sborová scéna valčíku, při kterém tanečníci zaplňují celý sál. Valčík je ladný a synchronní, od Joyce Cuoco se tedy ozývá většinou pochvala: „Very nice“. Někdy také ale připomínky jako: „Little bit later … little more turning … too fast … gently“ a další. Je velmi pečlivá, počítá tanečníkům rytmus, a když je něco potřeba ukázat, sama jim to předvede. Další výstupem je „pivko tanec“, v kterém jdou studenti z hospody a vesele přitom tančí. Asistentka je stále bedlivě pozoruje, občas je zastavuje, ale s jejich výkonem je spokojená. Pak už začíná pauza a tanečníci mají chvíli času načerpat nové síly.

Další týden již přípravy baletu vrcholí a konají se zkoušky především na jevišti, a to již s kostýmy, světly a orchestrem. Tanečníci si zvykají na jevištní prostředí rychle a taneční projev je velmi jistý. Hlavní představitelé Andrea Kramešová a Filip Veverka jsou zcela dokonalí. Nejsou však hotové některé detaily scény, jeden technický prvek stále ne a ne fungovat, až si sám choreograf musí dojít na jeviště kulisu posunout na správné místo. Také světla jsou někdy změněna dříve nebo se zpožděním. Orchestr ještě piluje interpretaci, dirigent Šnajdr ho proto občas zastavuje uprostřed variace, což pro tanečníky není příjemné, ale ti vzápětí pokračují jakoby se nic nestalo a svá sóla dokončují zcela bez problémů. Zkouška uteče jako voda a následuje porada s choreografem. Premiéra se rychle blíží, zbývá doladit jen některé technické detaily scény, aby všechno bylo dokonalé.

Diváci mohou již brzy vidět na scéně Státní opery výpravný klasický balet Spící krasavice – poslední dcera cara. Neotřelé pojetí Youri Vàmose s nádhernou hudbou Petra Iljiče Čajkovského potěší nejen dospělé, ale i děti.

 

                                                                                                 Lenka Trubačová

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: