30.11.2009

aneb Jak překonala všechny překážky

První sólistka baletu Národního divadla Nikola Márová excelovala 29. října a 11. listopadu v titulní roli Odetty / Odilie v baletu Labutí jezero na scéně Finské národní opery. Hostování nabídl naší primabaleríně ředitel Finského národního baletu Kenneth Greve, který je také inscenátorem a choreografem nové verze Labutího jezera v Národním divadle. Nikola Márová ho svým výkonem na únorové premiéře tak nadchla, že ji pozval tančit do Helsinek prestižní druhou premiéru. „Pozvání mě mile překvapilo. Jediné, co mě mrzelo, že jsme nemohli jet jako pár s Michalem Štípou, který je skvělý partner a tančíme spolu Labutí jezero v Národním divadle i ve Státní opeře. Kenneth Greve už měl totiž pozvaného tanečníka z Dánska,“ podotýká Nikola.

 

Naneštěstí již před odletem nastaly Nikole Márové komplikace, prochladla při focení nového kalendáře baletu Národního divadla. „Hned druhý den jsem šla k lékařce, která zjistila, že mám angínu a nasadila mi antibiotika. Zbývaly jen dva dny do odjezdu a musela jsem se rozhodnout, jestli zůstanu doma, nebo pojedu nemocná. Vybrala jsem si druhou možnost, protože jsem věděla, že se mi taková příležitost už nemusí naskytnout,“ svěřila se naše tanečnice.
Po příjezdu do Helsinek čekalo na Nikolu nemilé překvapení. Podle plánu měla se svým novým partnerem Andrewem Bowmanem, prvním sólistou Královského dánského baletu, intenzivně zkoušet celý týden. Andrew Bowman však musel náhle zaskočit za Prince z prvního obsazení a tančit první premiéru s primabalerínou Sallou Earolou, která se konala v tomtéž týdnu. „Za celý můj první pobyt jsme proto skoro netrénovali, jen několikrát jsme si zkusili piruety a zvedačky. Na druhou stranu jsem měla čas se vyléčit z angíny,“ říká s úsměvem první sólistka ND.
Naše tanečnice pak musela odletět na krátkou dobu do Prahy a znovu se vrátila do Finska jen dva dny před očekávanou premiérou, kdy už vše probíhalo velmi hekticky. Na letiště přijela v neděli ve čtyři odpoledne a od pěti trénovala na sále s Andrewem Bowmanem. V pondělí se pak uskutečnily zkoušky na jevišti s orchestrem a v úterý byla druhá premiéra. „Dvě zkoušky na tak těžké představení s novým partnerem je hrozně málo. Oba jsme měli jiné zvyky a potřebovali jsme se ztančit, ale na to nebylo dost času. Například partner chtěl, abych jinak naskakovala na zvedačky a také mě držel odlišně při piruetách. Ale oba jsme zkušení tanečníci a pořádně jsme zabrali,“ vypráví Nikola.
Přesto nastaly hlavnímu páru svízelné situace, které však úspěšně zvládl a pro diváka byly téměř nepostřehnutelné. Partner Nikoly byl po operaci kolene, proto nemohl dělat některé technické prvky naplno. „Například nemohl jít do kleku po náročné zvedačce ve čtvrtém jednání. Držel mě při ní nad hlavou na jedné ruce a pak si měl kleknout, aby mě snesl, což Andrewovi koleno nedovolilo. Musel mě proto odhodit z výšky dolů, ale ustála jsem to. Také se nám během představení stalo, že jsem partnerovi při otočce vyklouzla, když mě držel za zápěstí, protože byl zvyklý na menší partnerky. V tu chvíli jsem myslela, že skončím na zemi, ale Andrew okamžitě zareagoval, chytil mě v pase a dotočil, takže si divák ničeho nevšiml,“ popisuje své zážitky Nikola.

Premiéra dopadla výtečně. Hlediště pro 1350 diváků bylo zcela vyprodané a obecenstvo ocenilo výkon naší primabaleríny na jejich poměry nezvykle velkým potleskem. „Publikum ve Finsku je jiné, než na jaké jsem zvyklá u nás. Po jednotlivých výstupech sice tleskalo hodně, ale najednou přestalo a do zákulisí jsme pak odcházeli v tichu. Byla jsem z toho skleslá, ale Kenneth Greve mi řekl, že se vše pozná až na konci, a to byl aplaus obrovský, diváci i křičeli a volali bravo.“ Ředitel Greve přišel po představení Nikole a Andrewovi osobně poděkovat. Byl velmi nadšený jejich výkonem a moc se mu to líbilo.

Radost z úspěchu vzápětí zastínily další peripetie. Následující repríza se nekonala kvůli zdravotním problémům partnera. Andrew Bowman byl po operaci kolene a vzhledem k nadměrné zátěži s ním začal mít velké problémy. Díky týdenní pauze se jeho stav zlepšil a mohl další představení s Nikolou odtančit. Dokonce dopadlo ještě lépe než premiéra. „Myslím, že jsme s Andrewem byli už mnohem sehranější, věděla jsem, co od něj mohu čekat a on ode mě. Také jsem si zvykla na obrovské jeviště Finské státní opery. Nejdříve to byl šok, na takovém jevišti jsem mohla dělat všechny kroky do prostoru na maximum, což mě z počátku více vyčerpávalo, ale nakonec se mi to zalíbilo. Zjistila jsem, že větší jeviště je mi příjemnější než menší,“ vzpomíná Nikola, „Orchestr, který nás doprovázel, byl po oba večery vynikající, ale při premiéře udával dirigent rychlejší tempo, než na jakém jsme se domluvili, a při fouettés, která mám raději svižnější, hrál orchestr naopak pomaleji. Při druhém představení žádný problém nebyl, vše bylo skvělé, včetně publika.“

Nikola Márová měla ve Finsku velmi nabitý program, a tak ocenila, že organizace byla na výborné úrovni. Vždy měla zařízený odvoz z divadla na letiště a naopak. V divadle se kromě zkušeben nacházela také posilovna, sauna a skvělá jídelna. Bohužel tohoto komfortu neměla čas využít. „V každé volné chvilce jsem si sama zkoušela Labutí jezero nebo Giselle, kterou jsem hned po návratu do České republiky měla premiérově tančit v Ostravě. Večer jsem byla vždy unavená a šla rovnou „domů“, což pro mě v Helsinkách byl perfektně zařízený divadelní byt včetně kuchyně, takže jsem si mohla sama vařit a nemusela jsem chodit do restaurací,“ vypráví.
Nedílnou součástí hostování bylo také časté cestování, Nikola třikrát letěla z Prahy do Helsinek a zpátky. Přímý let trvá sice jen dvě hodiny, ale častěji cestovala s přestupem sedm hodin. „Z létání mám docela strach, navíc byla v letadle silná klimatizace, což mé nedoléčené angíně příliš nepomohlo a přešla mi v nachlazení. Náročné bylo, že jsem vždy z letiště v Helsinkách jela rovnou do divadla trénovat. Stejné to bylo i po návratu do Prahy, kdy jsem hned jela na sál zkoušet připravovaný balet,“ končí své vyprávění Nikola.
A jak by Nikola Márová zhodnotila své hostování? „Byla to pro mě nová a cenná zkušenost. Jsem ráda, že jsem to dobře zvládla, že to nakonec i přes všechny překážky dopadlo výborně a mohu na to hezky vzpomínat.“ Úspěch naší primabaleríny potvrzuje pochvala Kennetha Greveho a jeho pozvání do Helsinek tančit titulní roli v jeho Labutím jezeře i příští sezónu.

Lenka Trubačová

Fotografie z představení: N. Márová s A. Bowmanem, foto Sakari Viika

Jako Odetta a Odilie
objektivem Darii Klimentové

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: