Krátce o premiéře inspirované operou Carmen

Jeho nová autorská hra („o bytostech v nás a kolem nás, o touze být milován, o touze vlastnit, o touze zabít, o touze znovu se zrodit“) je v názvu a podtitulu plná slov o „touze“ a pravděpodobně velká byla i touha autorů tato slova naplnit. Leč na premiéře každý touží být co nejdokonalejší a moc touhy někdy škodí. Jen jméno samo o sobě, Carmen, asociuje vášeň a emoce. Pod vlivem informace o inspiraci operou George Bizeta divák očekává více než jen nedobře přejatou hudbu hlavního motivu. Nevadí zjednodušený příběh pro čtyři osoby, naopak celková zápletka je připravena velice zdařile. Nesmělá dívka hledající lásku ji najde u dona Josého a jejich cit jim pro život stačí. Carmen také touží po lásce a má pocit, že jedině José je ten pravý, protože pouze on dokáže opravdu milovat. Jenže jeho vlastnické nároky jsou samozřejmě vyšší než je volnomyšlenkářství a svoboda Carmen. Ale je tu Toreádor. Samolibec, milující skutečně jen sebe. Ten nikdy nebude Carmen svazovat. To ovšem don José nedopustí. Konec je jasný.  Snad trochu frustrující pravda o lásce, s možností roztrhat své srdce na kusy před zraky diváků, vyzněla do prázdna. Všechny herecké výkony působily, snad vinou premiéry, poměrně staticky a nevěrohodně. Kampak se ztratila ta ohnivost flamenca tolikrát naznačovaná v hudbě? Zůstala absolutně nevyužita, stejně jako nápaditě dvojsmyslné kostýmy Ondřeje Adámka. A tak nakonec nejohnivějším byl Toreádor v předvádění (povedeném) sama sebe. Carmen aneb jak je ti mezi dvěma ženami mohla dát vyniknout všem osobám přítomným na jevišti. Nevyužila tuto příležitost a své aktéry Jaroslava Pížla, Olgu Lounovou, Jakuba Třasáka a Evu Elxu nechala v jejich scénáři a režii projít jevištěm divadla Nablízko bez většího pozdvižení. Recenze je psána z premiéry 29. listopadu 2006

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: