Vydejte se na výstavu Tanec! do Drážďan

Vydejte se na výstavu Tanec! do Drážďan

Vydejte se na výstavu Tanec! do Drážďan

Chcete prožít zajímavý den? Nebaví vás klasické výstavy s unifikovanými vitrínami? Zajeďte si do Drážďan na výstavu Tanec! s podtitulem Jak hýbeme sebou a světem. Výstavu pořádá Deutsches Hygiene-Museum, které se nachází poměrně blízko hlavního vlakového nádraží, ve spolupráci s několika místními organizacemi – tanečními skupinami, školami, centrem umění. Plakáty na výstavu jsou vylepeny po celých Drážďanech, jedná se tedy o velkou událost, jež stojí za vidění, a nejen o malou akci, jichž je ve městě vždy několik. Výstava je koncipována pro návštěvníka jako ochutnávka, jako možnost, jak se seznámit s tancem a pohybem na vlastní kůži, jak zapojit všechny smysly, jak tanec prožít jinak než jako pasivní divák. Už při příchodu, ještě před vstupem do sálů výstavy, je nainstalována kamera, která snímá pohyb návštěvníků a výsledný obraz deformuje, upravuje, zachovává, i když člověk nebo určitý předmět ze zorného pole oka kamery už dávno zmizeli. Návštěvníci máchají rukama, nohama, běhají sem i tam a dívají se, jak je jejich pohyb zaznamenáván a měněn. Jednoduchý trik, který hned na úvod diváka zaujme a rozpohybuje. Po kontrole lístku vstupuje návštěvník do potemnělé místnosti s obřími stříbrnými gymnastickými míči, které jsou volně umístěny na podlaze. Lze se mezi nimi jen tak procházet, ale patrně jsou více využívány při doprovodných choreografických akcích. V další místnosti už začíná výstava. Na jednom z prvních popisných panelů, které uvádějí každou sekci výstavy a jsou v němčině a angličtině, je v několika větách popsán základní smysl a přínos tance, inspirace, významy a také zároveň zmínka o možných druzích záznamů tance, ať se jedná o naše vlastní (i tělesné) vzpomínky, obrázky, záznamy partitur, náčrtků kroků a choreografií, fotografií či filmů. A právě v tomto sále můžete zhlédnout ukázky filmů či klipů, ve kterých hrají tanec a pohyb důležitou roli. Každý si může vybrat, na co se chce dívat a co chce poslouchat, nasadí si sluchátka a ocitá se ve filmu, který si zvolil. Filmy, ukázky a sluchátka jsou různými způsoby využívány během celé výstavy, prostor tak působí poměrně tichým a uspořádaným dojmem, návštěvníci nejsou rušeni zvuky, které sami nechtějí slyšet. To je poměrně chytré řešení, je příjemné, že se každý může soustředit na své téma, vybraný film, dobu a není přitom vyrušován hudbou, kterou by autoři výstavy chtěli pustit všem. Ale zpět k filmům. Můžeme se podívat na ukázky ze Zpívání v dešti, Horečky sobotní noci, Billyho Elliota, West Side Story, Tanec v temnotách, klip s Michaelem Jacksonem. V další části výstavy nazvané Transmission, což by se dalo přeložit jako Přepis, Přenos, je několik klasických vitrín s ukázkami přepisů tanečních figur spolu s dobovou hudbou, v přilehlé sekci Reverence (Úcta) jsou vystaveny fotografie a předměty spjaté s rakouskou balerínou Fanny Elsslerovou (1810–1884). Od porcelánové sošky této slavné tanečnice se přesouváme do dalšího sálu, který je nazván Mezi nebem a zemí. Na první pohled zaujmou velké prosklené vitríny s kostýmy vztahující se k tanečním rituálům v různých končinách světa. Barevný šašek z masopustu, kostým derviše, pomůcky a oblečení šamana, brazilský rituál související s kultem voodoo a condomblé. Všechny kostýmy se objevují v dokumentárních filmech o jednotlivých tancích a jejich rituálních významech pro danou komunitu. Po této expresivní části přecházíme do menší místnosti s názvem Překračování hranic, Změny ve vnímání těla. Místnost je rozdělena dlouhými závěsy z tenkých nastřihaných pruhů látek, což evokuje bar, salon, noční klub… V každé průsvitným závěsem oddělené „kóji“ jsou fotografie určitého tanečníka či tanečnice, kteří přispěli k posouvání ve vnímání hranic lidského těla, těla jako symbolu či ztělesnění jednoho pohlaví nebo určité rasy. Mezi zmiňované zástupce tanečníků a tanečnic patřili napříč dobou Xavier Le Roy, Alexander Sacharoff, Václav Nižinskij, Grace Jonesová, Josephine Bakerová. Po této části přechází návštěvník podél zdi s velkoformátovými fotografiemi do větší místnosti, kde je uprostřed postavena jakási pyramida z kostek, na kterých jsou rozmístěna sluchátka, a divák se může ze středu zaměřit na jakoukoli stranu, kde se na stěnu promítají opět ukázky filmů. Je mezi nimi mimo jiné ukázka z Anny Kareniny s Keirou Knightleyovou, dokumentární film o break dance a fascinujícím b-boyi, který má jen jednu nohu. Po filmové pohyblivé části vstupujeme do sálu plného barevných plakátů s tematikou tance z různých dob a zemí. Plakáty jsou zavěšeny kousek pod stropem, jako by lákaly k návštěvě daného představení. V této části je také možnost zkusit si podle videoprůvodce některé ze základních baletních figur. Možnost vyzkoušet si rozličné druhy pohybu a tance je ostatně přítomna na více místech výstavy. Je zábavné sledovat malé i velké, jak skáčou na čtverci na podlaze, aby se podle pohybu jejich těla pohyboval i světelný čtverec kousek před nimi. V tomto duchu je zakončena i celá výstava, kdy po vstupu do tmavé místnosti nejprve návštěvník tápe, co se právě zde bude dít. Slyší pouze radostné hlasy běhajících dětí i dospělých. Pak si všimne, že jejich pohyb je pomocí světelné čáry zaznamenán na podlaze. Čára po určité době zmizí a pohyb se zase rozvíří, každý se může přidat nebo jen pozorovat podle chuti. Tato hra se po chvíli mění v promítání kruhů a kapek na podlahu, děti se vydávají kapky zašlápnout a chytit. Jestli kruh chytí, nebo ne, není příliš podstatné, důležité je, že výstava Tanec! v Drážďanech nabízí nový pohled na neustále se vyvíjející, proměňující a zároveň opakující se pohyb, že vtahuje diváka do děje a zanechává v něm ještě dlouho trvající pocit. Tanz! Wie wir uns und die Welt bewegen
Kurátorka výstavy: Colleen M. Schmitzová
Termín: 12. října 2013–20. července 2014
Místo: Deutsches Hygiene-Museum, Drážďany

Témata článku

Zahraničí

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: