Richard Weber a jeho švýcarské hodinky - Zpráva z pobytu ve Versciu


Vysoko v horách jižního Švýcarska leží uprostřed fascinující přírody kamenná vesnička Verscio. Své synonymum má v pojmu Scuola Teatro Dimitri. Tato škola založená v roce 1975 světoznámým klaunem Dimitrim, jeho manželkou Gundou a českým mimem Richardem Weberem je živou osou zdejšího dění. Obec má zhruba tisíc obyvatel, škola kolem padesáti studentů z různých zemí a k tomu má na naše poměry neobyčejně početný pedagogický sbor. Sídlí v několika budovách, stavěných úměrně jejím stoupajícím potřebám a věhlasu. Je to evropsky proslulé učiliště, jehož program má univerzální charakter ve smyslu výuky pokrývající veškeré pohybové disciplíny pohybového divadla. Nabízí bakalářské a magisterské studium, neboť se časem vtělilo do systému Univerzity jižního Švýcarska – zkráceně SUPSI (University of Applied Sciences and Arts of Southern Switzerland). Patří do systému Erasmus. Pro zájemce připravuje vždy v květnu přijímací zkoušky, ale pořádá i letní kurzy pro dospělé a děti. Přestože má také v jedné z budov vlastní divadelní sál, kde se odehrávají rozličné události včetně menších školních představení, Dimitri dává k dispozici i vlastní divadlo s krásnou kamennou piazzetou, restaurací a muzeem klauniky. Hraje se tu pravidelně, téměř každý den, většinou před plným sálem. Ohlas scény v nitru alpských velehor je překvapivě veliký, nepochybně díky obrovské popularitě jejího zakladatele. Klaun Dimitri je tu považován takřka za národního hrdinu, sám však s humorem říká, že by chtěl být spíše „národní poklad“. Cítí a myslí jako rozený básník a klaun, stále příležitostně vystupuje s představením Dimitri clown, jehož obsah tvoří nejkrásnější čísla jeho celoživotního repertoáru.

Zbytek volných dní v divadle pokrývá svým programem Compagnia Teatro Dimitri, jejíž soubor je složen většinou z bývalých absolventů školy. Je rovněž dostatečně proslulý, koneckonců jsme jeho vystoupení mohli v průběhu let několikrát vidět i v Praze a Brně. Poprvé u nás hostoval v pražském Junior klubu Na Chmelnici v roce 1985 s Turbovou inscenací Perpetuum teatrobile. Také česká účast ve Švýcarsku není zanedbatelná, hlavně díky Richardu Weberovi, který nikdy nezapomněl na umělce své vlasti. Po Turbově pedagogické a režisérské éře navštívili a učili ve Versciu mimové Boris Hybner, Martin Sochor a nejnověji velmi úspěšně Pavel Šťourač. Jeho nedávné představení Spectacolo bylo ověnčeno několika cenami v Římě a dalších městech. Ze švýcarských umělců vzešlých z líhně Verscia projevuje stálý zájem o české divadlo herečka a Weberova asistentka Sara Bocchiniová a jako stálí hosté pražských komediálních scén klauni souboru Compagnia Due. V divadle Alfred ve dvoře se také kdysi objevila i Masha Dimitriová a další příslušníci této slavné rodiny.

Pedagogický sbor Scuola Teatro Dimitri tvoří osmnáct stálých členů pod vedením Dr. Ruth Hungerbühlerové. Vedle „otců zakladatelů“, kteří už jen zpovzdáli dohlížejí na chod školy, působí z původního pedagogického obsazení patrně již pouze Martin Roy – jeho improvizační cvičení jsou postavena hlavně pro soubor herců. Vedle něho se zde objevuje jako specifický obor velmi sofistikovaná výchova k rytmu jeho druha, skladatele Oliviera Giovannoniho. Dále vyučují někdejší absolventi, dnes už zralí mistři svého oboru. Jsou to zejména Louisa Bragaová, která dbá na přirozenou výuku základů pantomimického pohybu, Nancy Firstová, jež se specializuje na rozmanité postupy užívané v moderním pohybovém divadle. Akrobacii vyučuje ruská rodina Ivanovova. Specialitou Scuola Teatro Dimitri je také ateliér masky pod vedením Colette Royové. Studenti si zde vytvářejí návrhy pro vlastní potřebu se záměrem reálného využití oblíbenou formou divadla masek. Sami je také na vysoké technologické úrovni vyrábějí. Učí se tu i umění líčení a tvorby kostýmu. Ale to ještě není všechno, patří sem i výuka klaunerie, tance, zpěvu a hudby. Mezi stálé pedagogy se řadí též teoretici, kteří usilují o zvýšení vzdělanosti ve svém oboru i mimo školu. Například právě nyní se podílejí na přípravě mezinárodní konference na téma Kulturní genealogie a teorie klauniády, příležitostně jsou zařazovány i další moderní nebo i tradiční disciplíny, a škola proto zaměstnává navíc značný počet externistů. Pracuje se v přísném soustředění internátní školy, kde všichni „nosí švýcarské hodinky“.

Za svého pobytu ve Versciu jsem měla možnost vidět přípravu dvou představení. První nastudoval Volker Hesse ve stylu mluveného fyzického divadla na námět starého hrdinského eposu Orlando furioso. Přes svůj atraktivní obrazový šat rozehraný do velkého prostoru je dílo obžalobou lidské touhy po moci a násilí. Dalším současným režisérem je Fabrizzio Pestilli, jehož nynější opus Varieté spánku je vtipným poetickým protipólem předchozího titulu, vychází převážně z akrobatických dovedností studentů. S úspěšnými představeními pak Compagnia Teatro Dimitri hostuje na předních scénách Švýcarska, Německa a Itálie. Studijní program školy ve Versciu maně vyvolává vzpomínky na Turbův obdobný pokus v pošumavském Manětíně z raného porevolučního období. Byl to svého času velkolepý projekt, měl svůj ohlas i zájemce o studium. Škoda, že byl realizaci této myšlenky u nás vyměřen tak krátký čas.

Současný stav Scuola Teatro Dimitri je do značné míry podmíněn nezlomnou vytrvalostí Richarda Webera, který v roce 1975 s Dimitrim školu zakládal. Jako někdejší člen pantomimického souboru Divadla Na zábradlí se už v šedesátých letech 20. století vyznačoval nejen mistrovským pojetím svých četných úloh, ale i velkou oddaností divadlu, s níž se prakticky podílel na jeho fungování. Umělecké a intelektuální schopnosti využil dokonale zejména ve svém švýcarském působišti. Po dohodě s Dimitrim, který se vždy cítil aktivním umělcem, převzal zejména zpočátku na svá bedra fungování školy. Nešlo však jen o provoz, ale také o formování její pedagogické a umělecké tváře i jevištní využití vyučovaných metod. V jejím současném profilu je dodnes patrný jeho zásadní vliv. Do jisté míry je možné říci, že Weber vyšel z principů imaginární pantomimy, jak ji praktikovali členové Fialkova souboru. Ale už zafixované pohybové tvarosloví zbavil svým přístupem formalismu a jisté akademičnosti. V jeho vlastních inscenacích, jež jsou k dispozici na DVD, ale i ve vyučování jeho pokračovatelek, je zřejmá výchozí myšlenková idea, že každá pohybová situace či cvičení musí vycházet z přirozené situace, a teprve potom je umělecky estetizována. Weber je totiž vzácný typ umělce, který v sobě spojuje talent, intelekt a mistrovskou profesi. Každý z článků jeho pedagogického systému (obohaceného oproti fialkovské pantomimě o další moderní disciplíny) je promýšlen v nesčetných variacích a logicky otevírá prostor pro další výboje. Není tudíž náhodou, že rozumí i objevným autorsko-režijním přístupům šéfa divadla Continuo Pavla Šťourače. A ještě něco: Vysoká úroveň i klidná a setrvalá atmosféra školy ve Versciu jsou nepochybně podmíněny uměním a životní moudrostí obou zakladatelů. I dnes, kdy je Richard Weber upoután na lůžko, jeho dílo prosperuje a žije, rozvíjeno a obohacováno jeho žáky.

Autor: Ladislava Petišková
 
 

Nahoru

Gunnar Malmgård, 29-05-14 17:54:
Dear Richard!
Do you remember Gunnar Malmgård The swedish mime who was in "na Zabradli" in the early 70th. I also visited you in Schweitz later on. If you read this please answer.
Gunnar M

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: