25.11.2008

Český tanec letos roztančí Slovensko

Vloni proběhl první ročník festivalu „Hybaj ho!“ organizovaný občanským sdružením ALT@RT.
Praze se díky němu mohla poprvé představit plejáda slovenských tanečních hvězd. Letos se karty obrátily a tři slovenská města se v říjnu, listopadu a prosinci stávají malou Mekkou současného českého tanečního a pohybového umění…

Název festivalu „Hybaj ho!“ je stále pro Čechy takovou zvláštní magickou formulkou. Co přesně ve Slovenštině znamená?
Jde o výraz, který se v běžné řeči často nepoužívá a v podstatě má dva protichůdné významy. První je apelativní a snaží se vyprovokovat člověka k tomu, aby se někam pohnul a za něčím si šel. Druhý by se v češtině dal pochopit ve spojení „ale jdi ty…“ „ale hybaj ho... tomu neverím“.
Hodně jsme přemýšleli nad českou verzí tohoto názvu, ale nic adekvátního nás bohužel nenapadlo. Nakonec jsme se z toho myslím vtipně vylhali, protože Češi si rádi přivlastňují světové atributy (česká Amerika, české moře atd.), a tak jsme vytvořili český HYBAJ HO! s přívlastkem CZ.

Máte pocit, že slovenská taneční oblast tanec.CZ reflektuje? Hostují na Slovensku české soubory? Nebo bude pro velkou část místních milovníků tance setkání s českým tancem premiérou?
České soubory hostují na Slovensku sporadicky, ale každým rokem se to zlepšuje. Přitom Češi i Slováci mají rozdílné kontakty se zahraničím. Češi jsou lépe napojeni na Polsko a Německo, Slováci zase na Rakousko a Maďarsko. I proto je dobré navázat vzájemnou komunikaci a vytvořit tak propojený taneční network alespoň v rámci sousedních zemí.

Z jakého důvodu se český tanec objevuje na Slovensku v tak malém měřítku?
Slovenští tanečníci stále bojují o vlastní přežití, a snad proto je pro ně komplikovanější pozvat na hostování českého, tedy v podstatě zahraničního choreografa či tanečníka. V Čechách se to naopak stalo atraktivním. České skupiny si to již mohou dovolit a tanec se v Čechách již stává akceptovaným druhem umění. Na Slovensku se každá premiéra stále rodí jako prvorozeně. O to paradoxnější je fakt, že slovenští tanečníci jsou za hranicemi své země uznávanými osobnostmi, zatímco doma jsou vnímáni jako podivíni, kteří pořád o něco bojují a nikdo nechápe proč.

Festival probíhá střídavě ve třech slovenských městech – Banské Bystrici, Bratislavě a Žilině. Jsou to města tanci nejvíce nakloněná?
Nejde ani tak o města jako o organizace, které v nich působí. V Banské Bystrici je to „Štúdio tanca“, v Bratislavě „Asociácia súčasného tanca“ a v Žilině „Stanica Žilina“. Jsou to sdružení, která si již vybudovala ve světě své jméno a k tomu se každé vyprofilovalo jiným směrem. To je pro slovenský tanec a současné umění velmi dobré. Umělci tak mají možnost vybrat si k jaké formě více inklinují.

Mohla bys o těchto organizacích říci něco víc?
Štúdio tanca vybudovala Zuzana Hájková a má formu příspěvkové organizace. Jde o jediný profesionální soubor se stálým ansáblem a hrací scénou. Tanečníci zde mají možnost nerušeně intenzivně pracovat s různými slovenskými i zahraničními choreografy. Pierre Nadaud tu například vytvořil svou poslední premiéru. Štúdio tanca poskytuje nenahraditelné profesionální zázemí nejen pro interprety, ale i pro tvůrce.
AST je sdružením, které prošlo již mnoha změnami a v zásadě je nejdéle fungujícím nezávislým sdružením na Slovensku. V současnosti je jeho tvář podmíněna alternativním cítěním Petry Fornayové, která se snaží nechávat volný průchod všem, kteří inklinují k novým trendům. Takový druh aktivity samozřejmě není vždy spojen s ohromujícím úspěchem a oslněním veřejnosti. O to víc je však z mého pohledu důležitý pro další vývoj tance na Slovensku.
No a Stanica Žilina je fenomén, který mě dodnes překvapuje a který si již našel své fanoušky i v Čechách. Jde o sdružení mladých lidí, kteří se pohybují na rozmezí sociálních projektů, visual a performing art, ale v zásadě prostě podporují vše, v čem vidí smyl. Sami byste nevěřili, kolik akcí dokáže Stanica pojmout. Jde skutečně o oázu kultury. A to vám potvrdí každý, kdo kdy prošel jejím vchodem, včetně bezdomovců :). Takže máte-li odvahu udělat něco, co se ostatní bojí podpořit, neváhejte a běžte na Stanicu.

Je velmi specifické, že festival neprobíhá kompaktně v jednom týdnu či dvou. Co vás vedlo k tomu, abyste program festivalu rozkouskovali do menších dávek do tří po sobě jdoucích měsíců?
V zásadě to byly praktické důvody. Původně jsem chtěla zorganizovat festival v Bratislavě, kde však stále nebylo možné najít vhodný samostatný termín. Začala jsem přemýšlet o tom, jak nějakým nenuceným způsobem český tanec na Slovensku představit a uvědomila jsem si, že spolupráce s dalšími slovenskými partnery a festivaly je to správné řešení. Proto se první část festivalu v Bystrici konala ve spolupráci s festivalem Štyri + (1) dni tanca pre vás, v Bratislavě se zase propojí s festivalem Nu dance fest.
Rozložení festivalu do tří měst a tří měsíců nakonec ještě více podpořilo myšlenku celého projektu HYBAJ HO!, a to seznámit co největší počet diváků s českým tancem.

Program festivalu je velmi pestrý a nabízí téměř vše „nej“ z českého tanečního světa. Která představení byste osobně nejvíce doporučila?
HYBAJ HO! (CZ) má tentokrát opravdu široký záběr. Podařilo se nám totiž rozšířit festival o pohybové divadlo. Zatím se naplnil můj předpoklad, že Holdin´ fast si získá Bystricu. Spontánní standing ovations myslím překvapily i samotné tanečníky.
Žilinské mladé intelektuály určitě nezklame punk Vojty Švejdy a bratislavské části festivalu bude kralovat choreografie Miluj mě vzniklá ze spolupráce skupiny Nanohach a zakládajícího člena DV8 Nigela Charnocka. Slovenským performerům se určitě zavděčí i nekonvenční Ondřej David.

Jsou některá představení, která byste ráda do programu zapojila a z nějakých důvodů k tomu nedošlo?
Určitě. Hlavním dramaturgickým limitem festivalu bylo totiž hledání společného směru s jednotlivými partnery projektu.
Velkou roli tu hrála i specifičnost prostorů (Stanica, A4). V Čechách jsou tanečníci zvyklejší pracovat ve standardních podmínkách, které jim poskytují technicky a prostorově štědrá divadla (divadlo Ponec, Archa, Alfred ve dvoře). Proto je pro ně těžké se adaptovat na slovenské podmínky. V tom mají výhodu právě umělci z oblasti pohybového divadla, kteří jsou v těchto věcech mnohem flexibilnější.
Musím přiznat, že pro Slováky není vždy jasné, že tanec potřebuje jiné podmínky než divadlo. To je také jedna ze zásadních změn, které má už Česká republika za sebou.

V rámci festivalu budou probíhat i semináře a výstava velkoformátových tanečních fotografií občanského sdružení Tancprojekt (která byla vystavena již v Prahy). Cílem festivalu je samozřejmě vzájemná česko-slovenská inspirace. Jaké vidíte rozdíly v českých a slovenských tanečních přístupech? Plánujete nějaké společné česko-slovenské projekty?
Společné projekty jsou momentálně naší metou. Už tento rok jsem měla v plánu takový česko-slovenský projekt zorganizovat speciálně pro HYBAJ HO!. Bohužel se však ukázalo, že ještě nenastal ten správný čas. Nějaká přirozená česko-slovenská výměna ale přeci jen funguje. Vezměte si například Kozánkovy a jejich semináře po celých Čechách. A rozdíly? Každá krajina si samozřejmě nese a rozvíjí svá specifika Z mého pohledu by mohli být Češi více intuitivní a nebát se používat neověřené principy a Slováci zas dotahovat věci do konce a zkusit pracovat se standardními tanečními formami. V zásadě to ale nejde specifikovat. Nedávno jsem viděla v Bratislavě premiéru Debris company ( jejich předchozí dílo jste měli možnost vidět na HYBAJ HO! v Praze). Bylo nádherné vidět na jevišti tak inteligentní těla skutečně unášená, ale zároveň tanec podmaňující. Smysl pro invenci a pohybový detail mi často u českých tanečníků chybí.

Jaké jsou další plány Altartu?
Určitě nejdůležitější je pro nás pokračovat v projektu Studio ALT@ - Hala 30. Když jsme ho začali provozovat, vůbec jsme netušili, co takové obhospodařování prostoru obnáší. Kdybychom to ale věděli, asi bych váhala, zda se do něčeho takového pustit. Pořád totiž vedeme boj o jeho existenci. Je to však každopádně něco, v čem vidím velký smysl do budoucna.
No a samozřejmě chceme dál rozvíjet svůj původní plán – dostat slovenské performativní umění k nám a naopak. Opravdu věřím, že si tyto dva národy mají co říci a mohou se vzájemně inspirovat.
Takže srdečně zvu do Bratislavy nejen na HYBAJ HO! (CZ), ale také na Nu dance fest.

Připravila: Markéta Faustová                                                         listopad 2008

 

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: