Claire Aldaya o Klaxonu říká: „Vždy je tu někdo, kdo chytá toho, který padá…“

Téměř po celý prosinec se na Výstavišti Praha Holešovice koná festival Lední Letná, o hodně mladší sourozenec již velmi dobře zavedeného festivalu Letní Letná. V loňském roce se uskutečnil první ročník této zimní festivalové verze a zdá se, že i v zimě mají diváci chuť navštívit netradiční představení. Proto festival v letošním roce pokračuje a rovnou na něj přiváží francouzský soubor Akoreacro s představením Klaxon. Na otázky o důležitosti sounáležitosti umělců, o tempu představení, hudební složce a způsobech relaxace artistů odpovídala jediná žena vystupující v Klaxonu – Claire Aldaya.

Akoreacro, Klaxon, foto: Niels Benoist

Akoreacro, Klaxon, foto: Niels Benoist

V popisu k představení je napsáno, že Klaxon je výsledkem tělesné i duševní sounáležitosti umělců. Jak je složité udržovat tento pocit sounáležitosti? Zažíváte chvíle, kdy máte spíš opačné pocity?
Klaxon je kolektivní tvorbou a je pro nás velmi důležité, že každý z umělců obhajuje svou myšlenku každý večer na pódiu. To udržuje představení živé a skutečné. Řekla bych, že Klaxon je výsledkem dlouhodobé společné práce lidí, kteří umí dělat kompromisy a připravit nápad, vytvořit krásu a estetiku, lidí, kteří dokážou být blázniví i smutní, lidí, kteří se opravdu chtějí podělit o část sebe s publikem. Tato show je jako emocionální a smyslový výlet.

Se svým představením přijíždíte do České republiky poprvé. Nejdříve jste vystupovali v Plzni a o měsíc později budete vystupovat v Praze na festivalu Lední Letná. Jaká jsou vaše očekávání? Navštívili jste již někdy Česko soukromě?
Měli jsme to štěstí, že jsme vystupovali před několika lety v Trutnově s naším posledním představením Pfffffff a máme na Českou republiku dobré vzpomínky. V Plzni šlo vše dobře, publikum bylo s Klaxonem spokojené až nadšené, a proto doufáme, že to v Praze bude stejné, nebo dokonce lepší… Opravdu se těšíme, že strávíme nějaký čas v Praze a navštívíme centrum, protože se zdá, že je to krásné a kulturní místo. Někteří členové našeho týmu tu již byli na dovolené, ale ne všichni. Doufáme, že Klaxon přijde objevit hodně lidí a podělí se s námi o bohatství jejich kultury.

Vypadá to, že tempo představení Klaxon je velmi rychlé. A v Praze vystupujete se svou show skoro každý den patnáct dní v řadě. Jste na toto nasazení zvyklí? Co vaše těla, potřebují nějakou speciální péči? Jak odpočíváte? Jsme zvyklí hrát pět představení týdně, což je dobrý rytmus pro naše těla. Trénujeme každý den před představením tři hodiny a je také velmi důležité nezranit se. Milujeme saunu nebo turecké lázně hammam, kde někdy relaxujeme, ale nikdy před tím, než máme fyzickou aktivitu. Někdy navštívíme osteopata nebo masáž. Po představeních pijeme vodu a v České republice také pivo! A respektujeme akrobacii, jak jen to je možné, stále máme na mysli, že je to nebezpečné, a tak vždy na druhého dáváme pozor. Vždy je tu někdo, kdo chytá toho, který padá.

Akoreacro, Klaxon, foto: Niels Benoist

Hudba je velmi důležitou složkou představení. Tvoříte tyto dvě složky společně? Nebo je nejdříve nějaké hudební téma, které se vám líbí, a proto ho použijete, anebo je na prvním místě pohyb, akrobatický prvek a k tomu hledáte nejvhodnější hudbu? Můžete popsat proces vzniku akrobatické a hudební části Klaxonu?
V našem posledním představení jsme pracovali s živou hudbou, hudba byla více názorná jako ve starých filmech s Busterem Keatonem, Jacquesem Tatim, Charliem Chaplinem. U Klaxonu jsme chtěli, aby byla hudba v centru scény stejně jako akrobacie. Chtěli jsme cítit prostor se zvukem a těly, s živými nástroji, vzdušnou i pozemní akrobacií, s humorem a s lehkostí. Je poměrně složité a zdlouhavé vysvětlit proces vzniku, ale abych to zkrátila, někdy je hudba inspirací k tomu, jakým způsobem se hýbat, a někdy je způsob, jakým se pohybujeme, inspirovaný hudbou. Celkový rytmus představení je pro nás také důležitý i pro jeho rozmanitost. Některé postavy měly uvnitř sebe také vlastní hudbu… Proces spočívá v tom, jak nalézt cestu z toho obrovského zmatku!

Vaše poslední představení v rámci Lední Letné se koná na silvestra, takže předpokládám, že oslavíte konec roku 2015 v Praze. Jaké jsou vaše plány po Novém roce? A co plánujete na rok 2016? Máte nějaké zvláštní přání nebo předsevzetí?
Zatím jsme neplánovali, jak oslavíme příchod nového roku, ale je jisté, že to oslavíme! Někteří z nás zůstávají také na Vánoce, takže nejdřív budeme mít dobré jídlo a pití a potom party na silvestra! Přejeme si, aby Akoreacro pokračovalo v turné a tvorbě představení po celém světě, aby se podělilo s lidmi, kteří milují umění a kteří chtějí strávit krátký čas mimo jejich svět a stát se součástí toho našeho. Po Praze se chystáme zpět do Francie na malé turné do Bretaně a poté jedeme do Anglie. Představení Klaxon se v rámci festivalu Lední Letná hraje v Praze na holešovickém výstavišti od 10. do 31. prosince 2015.

Témata článku

Claire AldayaKlaxon

Akoreacro

Výstaviště Holešovice

Tanec

Lední Letná

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: