Směle do kostýmu!

Směle do kostýmu!

Jedním ze základních údajů, které se divák klasického tanečního repertoáru z tištěného programu dozví, je i jméno kostýmního designéra. Aby ne, je to jedna z důležitých složek celého díla, neméně důležitá jako třeba autor hudby, režisér, choreograf...

V programech současného tance tento údaj často chybí, a ne proto, že by se na něj zapomnělo, nebo aby se ušetřila barva (údaj nenaleznete ani na webu). Velkým trendem ještě na začátku desátých let tohoto tisíciletí bylo, že se interpreti oblékli do „pohodlného tréninkového“ (rozumějte do tepláků a vytahaných triček) a celé představení absolvovali v tomto jednom „kostýmu“, o pár let později přišlo období obliby nahoty... Ano, některá představení měla k těmto „kostýmům“ důvod, ale zdaleka ne všechna. Kostýmní spolupracovník v současném tanci dlouho neexistoval, anebo ho možná nikdo ani nevyhledával. Tanec tehdy chtěl zaujmout především sdělením skrze pohyb a vše ostatní se nebralo v potaz. Ale toto období snad už pominulo a dnes se i v tanci hodnotí komplexní umělecké dílo včetně výtvarného dojmu. Naštěstí do tohoto světa vstoupila Mariana Novotná (roz. Jamníková), absolventka Duncan Centre, která se místo dráhy interpretky rozhodla věnovat návrhům a realizacím kostýmů pro své kolegy. Představení, na nichž se podílela, mají šmrnc a její kostýmy mnohdy umocňují celkový dojem z prezentovaného kusu. Tepláky a vytahaná trička tak z pódií naštěstí už ustupují, ale pravda, stále ještě je a bude co zlepšovat.

Tak jako (už konečně) začínají tanečníci spolupracovat s režiséry a dramaturgy, měli by dle mého mínění začít vyhledávat i spolupráci s nějakým kostýmním návrhářem. Pokud chceme současný tanec posunout opět o stupeň výš, tak směle do správně zvoleného kostýmu! ​