Soubor Geisslers Hofcomoedianten se rozhodl prozkoumat žánr pohybového divadla
zprávy
Inscenací V borůvčí uzavírají Geisslers svoji dramaturgickou trilogii Opus Andreini, kterou přibližují českému publiku tvorbu zapomenutého divadelního rodu Andreini. Autorem předloh pro první dvě části – Dvě komedie v komedii (prem. 1. 8. 2014) a Magdaléna lascivní a kajícná (prem. 12. 12. 2015) – byl Giovan Battista Andreini. Nyní soubor vycházel z hry La Mirtilla, první dochované pastorály z pera ženské autorky, Isabelly Andreini, herečky, spisovatelky a matky G. B. Andreiniho. Její text z roku 1588 se dá řadit k prvním emancipovaným, dalo by se říci feministickým hrám ve světové dramatice, kde se ženské hrdinky stávají významnými hybatelkami děje.
Celá trilogie Opus Andreini má zastřešující téma vášeň. Režisér Petr Hašek k tomu dodává: „V inscenaci V borůvčí zkoumáme, co vášeň s lidmi dělá a jaký je rozdíl mezi vášní a láskou. Celé je to Amorova hra s mileneckými páry, respektive Amorova lekce lidem, kteří na lásku skuhrají, ale ve skutečnosti prožívají spíše sebestřednou vášeň.“
Oblast pohybového divadla zkoumají Geisslers poprvé a tento jazyk nezvolili pro inscenaci V borůvčí náhodou. „Rozhodli jsme se jít cestou němohry a tedy pohybového divadla, protože vášeň se nejvíce projevuje na lidském těle. A zároveň mě jako režiséra zajímá nahota na jevišti, protože ji vnímám problematicky a chtěl jsem pro ni najít v inscenování nějaký hlubší smysl. Hlavní kvalitu pak vnímám v tom, že neperformují tanečníci, ale činoherci,“ říká Hašek.
Do více méně stálého inscenačního týmu – dramaturgie a texty Helena Kebrtová, rešerše a dramaturgická spolupráce Kateřina Bohadlová, scénografie Jitka Nejedlá, hudba David Hlaváč a Petr Šmíd – si režisér a umělecký šéf Petr Hašek přizval mladého choreografa Martina Talagu: „Doposud jsem na žádné činoherní inscenaci nespolupracoval natolik komplexně, vždy se jednalo o dílčí choreografie či taneční scény. Primárně jsem čerpal z herců, z jejich těl, jejich pohybových možností a výrazového slovníku. Do čehož jsem ale samozřejmě vnášel některé principy z mého pohledu vhodné pro dané situace.“
Zdroj: Geisslers Hofcomoedianten, z. s.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 39 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 41 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 42 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 43 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 57 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 59 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?