Soubor New Adventures Matthew Bourna slaví výročí

Příští rok se pro slavný britský soubor New Adventures choreografa Matthew Bourna ponese ve znamení oslav čtvrtstoletí své existence. Bourne a divadlo Sadler's Wells Theatre, kde je stálým spolupracovníkem, toto výročí oslaví celoročním speciálním programem, v jehož rámci budou jednak znovuuvedení jeho starší díla, diváci se však mohou také těšit na premiéru zbrusu nové Spící krasavice, která proběhne o Vánocích 2012.
Soubor New Adventures byl založen v roce 1987 pod názvem Adventures in Motion Pictures a dnes je jedním z nejúspěšnějších světových tanečních uskupení. Jubilejní ročník zahájí sedmitýdenní blok představení Nutcracker! v Sadler’s Wells, mimochodem se jedná již o desátou sezónu, po kterou je toto představení ve zmíněném divadle uváděno. Od své premiéry v roce 1992 přilákalo jen v Londýně do hlediště na 218 000 diváků, na blok v Sadler’s Wells poté naváže turné po Velké Británii.
V květnu 2012 bude opět v Sadler’s Wells uveden program s názvem Early Adventures, což je jakýsi průřez ranou tvorbou Matthew Bourna. Nemůže tak zde chybět například jeho první hit Spitfire z roku 1988, The Infernal Galop z roku následujícího či na cenu Laurence Oliviera nominované Town and Country. V červenci se soubor představí s choreografií Play Without Words, jež uvedenou cenu získala po své premiéře v roce 2002, následně ji bude moci zhlédnout i publikum v Norwichi a Leicesteru.
Jubilejní rok bude zakončen vánočním blokem Spící krasavice na Čajkovského hudbu. Bourne je známý svým radikálním přepracováním klasických baletních titulů a jeho nová verze původního díla z roku 1889 zřejmě nebude v tomto ohledu žádnou výjimkou. Tato novinka s podtitulem "gotická pohádka" začíná křtem princezny Aurory v roce 1890, tedy v roce premiéry původního baletu. Zlá sudička však uvrhne hlavní hrdinku do spánku až v prvním desetiletí 20. století, jež bylo ve Velké Británii dobou vlády Edwarda VII., z tohoto spánku ji poté tvůrce nechá procitnout až v současnosti, tedy roce 2011.
I za cenu toho, že tím nejspíš bude šokovat všechny beznadějné romantiky Bourne také dále prozradil, že idea lásky na první pohled u něj nemá místo. „Myšlenka, že hrdinka usne, z čehož ji probudí polibkem cizinec, do kterého se pak zamiluje a vdá se za něj – to prostě neberu,“ řekl. „Vymyslel jsem způsob, jak vytvořit milostný příběh, který začíná již na počátku inscenace a v jejím průběhu se odvíjí dál. Také se mi zdálo, že po prvním dějství tam chybí nějaký konflikt. Od okamžiku, kdy princezna usne, se toho už vlastně moc neděje. A pro mě jako vypravěče je nutné, aby tam byl začátek, prostřední část a konec, a nějaký konflikt.“
Bourne také přislíbil, že inscenace bude „podněcovat divákovu představivost“. „Můžete očekávat nějaké dějové zvraty a nové postavy, ale pořád mám v úmyslu vyprávět pohádkový příběh. To je pro mne stále hlavní poslání tohoto díla,“ řekl.
Matthew Bourne je považován za nejpopulárnějšího britského choreografa. Jeho Labutí jezero je nejdéle uváděnou baletní inscenací v londýnském West Endu i na Broadwayi a při své premiéře (1995) v čistě pánském obsazení doslova vyvolalo senzaci.

Čerpáno z: www.guardian.co.uk,  www.telegraph.co.uk