Možná také ve skrytu duše doufáte, že po kliknutí na doménu internetového portálu, který před nedávnem ukončil svou činnost, se opět dovíte něco ze světa opery, hudby a tance. Bohužel prozatím se tak neděje.
Je to smutné a připomíná mi to okamžik, kdy skončila činnost Tanečních listů, které jsme spolu s Kateřinou Hanáčkovou připravovaly k vydání několik let. Byly jsme tehdy pyšné, že se nám podařilo vyladit grafickou úpravu, získat pro spolupráci další odborníky z oboru, prosadit přílohu v anglickém jazyce, novinkou byla i barevná obálka. Namísto ocenění redakční práce jsme se však od grantové komise dočkaly odměny v podobě drastického, pro chod redakce zásadního, snížení dotace, takže nebylo možné vydat už ani jedno číslo Tanečních listů…
Stalo se to už před čtrnácti lety, nicméně vzhledem k tomu, co se nyní děje, je jisté, že se hraje stále stejná písnička. Když se totiž v české kotlině někomu daří, bývá naším dobrým zvykem, že ho za to potrestáme (v případě finančních dotací je prostě omezíme), aby si zase tak nevyskakoval.
Aby k tomu nedocházelo, nestačí podpora umělců, čtenářů a vybízení k protestům v duchu proletářského manifestu. Příznivci umění z řad odborné i laické veřejnosti dávají přeci svou přízeň a ocenění médiu najevo svými příspěvky a návštěvností. O tom, že se evidentně prosperujícímu portálu sníží dotace tak, že ohrozí jeho další existenci, rozhoduje grantová komise. Při vší úctě k její práci a pochopení toho, s jak nedostatečnými finančními prostředky disponuje, nakonec na ní leží tíha rozhodnutí, která se mohou stát příčinou strmých pádů…
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?