Festival ImPulsTanz ovládl vídeňská jeviště

Ve čtvrtek 12. července 2012 začal ve Vídni 29. ročník mezinárodního tanečního festivalu ImPulsTanz. Ten si klade za cíl v časovém horizontu jednoho měsíce (tedy do 12.8.) představit jak špičky mezinárodní taneční scény, tak i nejvýraznější osobnosti rakouského tance, nemalý prostor je věnován rovněž začínajícím umělcům.   K vrcholům prvního týdne festivalu bezesporu patřila choreografie Drumming Live z dílny vynikající belgické choreografky Anny Teresy De Keersmaeker a její skupiny Rosas – tato kompozice pro 14 tanečníků, pohybujících se po jevišti v rytmu hypnotické hudby Steve Reicha byla umocněna živým provedením v podání 12 bubeníků skupiny Ictus. Z Belgie také přijel slavný divadelník Jan Fabre, který ve Vídni po více než 25 letech znovu oživí své dnes již legendární kusy The Power of Theatrical Madness a This is theatre like it was to be expected and foreseen – obě inscenace jsou dnes již považovány za novodobou divadelní klasiku. V původním obsazení z roku 1984 se mimojiné objevil i mladý Wim Vandekeybus, pozdější zakladatel ansámblu Ultima Vez, který  od té doby fascinuje taneční publikum po celém světě. Ve své nejnovější práci booty Looting Vandekeybus svébytným způsobem spojuje tanec, film a fotografii – návštěvníci ImPulsTanz se tohoto kusu dočkají v rámci srpnové části programu. Druhý festivalový týden se nese ve znamení Rakouské choreografické platformy CPA*2012, kde své práce představí umělci jako Liquid Loft/Chris Haring, Doris Uhlich, Anne Juren a Philipp Gehmacher, ale také začínající tvůrci z Rakouska – z mnohých jmenujme například An Kaler nebo The Loose Collective. Mezi vrcholy druhého týdne festivalu nepochybně patří i slavnostní galavečer s názvem Manuel Legris a hosté, jenž bude na programu vídeňského Burgtheatru od 24. do 27. července. Étoile baletního souboru Pařížské Opery Aurélie Dupont zahájí tento večer duetem Il faut qu'une porte Jiřího Kyliána, v němž se představí po boku svého bývalého kolegy a dnešního uměleckého šéfa baletu Vídeňské Opery, Manuela Legrise. Dílo Johna Neumeiera, dlouholetého ředitele Hamburského baletu je v programu večera zastoupeno duetem z Třetí symfonie Gustava Mahlera z roku 1975, první části jeho velkého mahlerovského cyklu, zde v podání Silvie Azzoni a Alexandre Riabka. Tamako Akiyama a Dimo Kirilov Milev se představí v choreografii Arcangelo z dílny Nacho Duata. Tento španělský choreograf, jehož pro NDT v 80. letech minulého století objevil již vzpomínaný Jiří Kylián, je nyní uměleckým šéfem baletu Michailovského divadla v Petrohradě. Arcangelo je koncipován jako meditace o nebi a pekle. „Étoiles“ Aurélie Dupont a Manuel Legris budou také tančit v posledním čísle galavečera, duetu z choreografie Le Parc Angelina Preljocaje. Francouz za tuto svou práci, postavenou pro balet Pařížské Opery získal v roce 1995 cenu Benois de la Danse; choreografie samotná pojednává o milostných hrátkách s odkazy k francouzské literatuře 17. a 18. století.   Zdroj: ImPulsTanz Více o festivalu na

www.impulstanz.com