Zemřel mistr tanečního umění Pavel Šmok
zprávy
Kontakty s divadlem navázal Pavel Šmok v mládí jako herec ochotnickém divadle, v Praze po druhé světové válce např. v Divadle mladých pionýrů nebo v Divadle Na Slupi. Významnou zkušenost znamenala herecká spolupráce s Emilem Františkem Burianem; v jeho divadle D vytvořil několik hereckých rolí (1950). Inspirativní podnět Burianova pojetí divadla a režijní práce se později projevilo v choreografickém stylu Pavla Šmoka. Role vytvořené v Burianových inscenacích přinesly Šmokovi hereckou příležitost ve filmu Zítra se bude tančit všude (režie Vladimír Vlček).
Jako tanečník a choreograf působil od 50. Let v mnoha souborech v Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Ostravě i Brně, kromě tvořil také pro zahraniční soubory a pro českou i zahraniční televizi a film.
Důležitým předělem ve Šmokově kariéře se stalo založení souboru Balet Praha (původně Studio Balet Praha) v roce 1964; v něm měl prostor pro uskutečňování novátorských aktivit. Společně s Lubošem Ogounem, kterého se Šmokem pojilo podobné umělecké cítění, koncipovali soubor jako specificky taneční reakci na dobové dění malých studiových divadel. Nepočetný, nezávislý taneční soubor umožňoval oběma choreografům realizovat představy o podobě tanečního umění vyvázaného z područí literárních předloh a celovečerních divadelních forem; v něm mohli pracovat na vytvoření osobitého tanečního tvarosloví, pohybového kánonu, který byl schopen komunikovat jen prostřednictvím vlastních významů, odpovídajících výrazovému rejstříku tanečního média. V prostředí souboru mohli experimentovat se škálou tanečních pohybů a se způsoby jejich vzájemného vázání, hledat osobité vazby pohybem a dalšími fenomény (hudba, výtvarné umění). Pavel Šmok se v roce 1968 po odchodu Luboše Ogouna stal i uměleckým šéfem souboru. Díky převážně zájezdové činnosti doma, ale zejména v zahraničí měli tvůrci možnost dostávat se do bezprostředního kontaktu a konfrontace s mezinárodním tanečním děním a zároveň utvářeli představu o českém uměleckém tanci v mezinárodním kontextu. V letech 1970–73 působil Pavel Šmok jako šéf baletu v Basileji (Švýcarsko). Po návratu do Československa zformoval malou skupinu tanečníků, která byla zpočátku součástí Městských divadel pražských (vystupovali v divadle Rokoko), od roku 1980 působil jako samostatný soubor s názvem Pražský komorní balet. V něm Pavel Šmok navázal na činnost v Baletu Praha a vytvořil z nového souboru jedinečné taneční seskupení, které získalo značné zahraniční renomé. Choreografická tvorba Pavla Šmoka kulminovala kreacemi, které vytvořil pro tento soubor. Inspiraci a oporu nacházel v osobnostech interpretů jako byla Kateřina Franková, Vladimír Kloubek, Jan Klár, Ladislav Rajn, Johana Kavková, později Petr Zuska, Libuše Ovsová, Markéta Plzáková, Kateřina Rejmanová a další. V jeho repertoáru můžeme sledovat linie: díla na hudbu českých skladatelů; komediální tituly; zpracování hudebních partitur neurčených pro tanec, zvláště komorních skladeb Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany; osobité programní choreografie. Ze sumy kreací patřilo výrazné místo např. choreografiím Americký kvartet (Antonín Dvořák, 1977), Záskok na hudbu Franze von Suppé (1977), Pia fraus Karla Odstrčila (1974), kvartet Z mého života Bedřicha Smetany (1983), Musica slovaca Ilji Zeljenky (1983), Zjasněná noc Arnolda Schönberga (1986), Trio g moll Bedřicha Smetany (1991), Holoubek Antonína Dvořáka (1992) a Stabat opět na Dvořákovu hudbu (1995). V roce 2012 získal Cenu Ministerstva kultury za celoživotní umělecké zásluhy v rozvoji tanečního a divadelního umění v ČR a propagaci české hudby a tanečního umění ve světě. Redakce Tanečních aktualit vyjadřuje upřímnou soustrast rodině a přátelům Pavla Šmoka. Poslední rozloučení s Pavlem Šmokem se uskuteční v pondělí 11. dubna 2016 v 11 hodin v obřadní síni v Ústí nad Orlicí. Adresa obřadní síně: Hřbitovní 236, Ústí nad Orlicí, 562 01 Zdroj: Český hudební slovník osob a institucí
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Labutí jezero – Čím víc motivů, tím víc nezdarů
kritiky -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 34 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 36 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 37 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 38 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 52 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 54 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?