Zemřel tanečník a choreograf Jiří Nermut
zprávy
Jiří Nermut patří k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění poválečné éry. Jako pro mnoho jiných i pro tohoto pardubického rodáka vedla jeho cesta k baletu prostřednictvím slavné Psotovy baletní školy. Kromě intenzivního studia baletu, studoval Jiří Nermut rovněž také na varhanickém a dramatickém oddělení Konzervatoře v Brně a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity francouzštinu a tělesnou výchovu. Snaha o maximální rozšiřování svého všestranného vzdělání, úsilí o dokonalý perfekcionalismus, příkladná životospráva – to všechno byly a jsou faktory, které provázely Jiřího Nermuta po celý život a výrazně ovlivnily jeho úspěšnou uměleckou kariéru. Jiří Nermut se stává jedním z pilířů sólistického vynikajícího Psotova souboru po Mistrově návratu z Ameriky. V té době se také soustavně začíná věnovat choreografii. Jako tanečník se mimořádně úspěšně prezentoval především v nejrůznějších lyrických a milovnických partiích jako byli Princové v Čajkovského Labutím jezeře a Prokofjevově Popelce, Václav v Bachčisarajské fontáně a především Romeo v Prokofjevově baletním zpracování slavné Shakespearovy tragédie. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho sugestivní, výrazově i technicky dokonalé sólo Modrého ptáka v poslední Psotově inscenaci, jeho legendární Spící krasavici. Po Psotově smrti se stává Jiří Nermut choreografem a od roku 1955 šéfem baletu. Tuto funkci vykonává do roku 1961. Poprvé se jako choreograf představil brněnskému publiku na jevišti nynějšího Mahenova divadla nastudováním Borodinových Poloveckých tanců v červnu 1952 ve večeru složeném ze tří baletů. Následovala Chačaturjanova Maškaráda, Prokofjevova Popelka a zejména jeho výtečná inscenace Romea a Julie. První Nermutovou inscenací, kterou vytvořil ve funkci šéfa baletního souboru, byly Asafjevovy Plameny Paříže v roce 1956, s nimiž posléze soubor hostoval v Paříži. Do historie brněnského a českého baletu se Jiří Nermut jako choreograf vepsal především svým nastudováním původní premiéry pozoruhodného baletu Jaroslava Doubravy Don Quijote. Z moderního repertoáru uvedl v Brně Brittenova Prince ze země pagod, v němž rovněž ztvárnil titulní roli, Nikotinu a Signorinu Gioventù Vítězslava Nováka či Straussův Ples kadetů. V šedesátých letech odchází do zahraničí. Působil jako choreograf v rakouském Klagenfurtu a francouzském Nantes. Po návratu do Brna působil ještě nějaký čas v baletu zpěvoherního souboru a jako taneční pedagog. Po odchodu z divadla se po léta (až do roku 2011) s mimořádným elánem a aktivitou úspěšně věnuje výuce tance.
Zdroj: Národní divadlo Brno (M. Weimann)
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 15 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 16 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 17 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 31 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 33 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
před 52 dny
Josef Bartoš
Reakce Úřadu vlády České republiky na naši výzvu:Vážený pane doktore,
z pověření Kabinetu předsedy vlády reaguji na…
Taneční aktuality iniciují otevřenou výzvu za manželství pro všechny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí