Zrcadlení
reportáže
Mirka Eliášová, autorka projektu, staví už tradičně své choreografie na intenzivní tvůrčí spolupráci s interprety. Tentokrát volila tři rozdílné osobnosti s rozdílnými tanečními zkušenostmi, ale zároveň s velkou společnou touhou být opravdovou součástí díla, ne jen „figurkou na place“. Nutno podotknout, že to prospělo oběma stranám. Mirka Eliášová obohatila svůj choreografický slovník o nové výrazové prostředky (nebo možná spíš o ty zapomenuté). Novou polohu interpretace musela hledat i Andrea Lamešová. Po několika více abstraktních tanečních rolích za poslední dobu měla možnost uplatnit i konkrétnější formy jevištního vyjadřování. Dokonale se doplňovala se svou ženskou částí „alter ega“ Martinou Lacovou a rozložení pozornosti mezi obě tanečnice jí (ač to zní jako paradox) v jejím úkolu výrazně pomohlo. Martina Lacová, po množství studentských choreografií, ve kterých byla často až zneužívána, v Zrcadlení vykvetla v opravdovou tanečnici vyvinutou nejen po stránce technické, ale i výrazové. Trio, neboli odraz či obraz v zrcadle, doplňoval Jiří Lössl, čímž dal opět o sobě vědět jako tanečník-interpret v jiném než improvizovaném či autorském projektu. Jiří Lössl oplývá silným jevištním charisma, které se choreografce podařilo dokonale rozvinout, spolu s jeho zase o něco jiným pohybovým slovníkem, který osvěžil jinak standardní tanec v Ponci. Ovšem též v harmonii s osobnostmi tanečnic. Mirka Eliášová má velký cit pro jednoduchou krásu jednoduchých věcí. Ať je to čistota tanečního vyjadřování nebo výtvarné řešení scény. O to více však vynikají drobné dramaturgické rezervy. Je to past, kterou tento typ symbolicky abstraktních představení na choreografy klade. Zvlášť pokud interpreti díky své šikovnosti nebo únavě mírně zpohodlní na to, aby udrželi risk jako základní faktor napětí a z něj vyplývající dynamiku představení.
I takové bylo Zrcadlení. S hudbou Jiřího Jakla, která podtrhla zajímavé okamžiky a nechala více emocí v tanci než v notách a zvuku, doplněné světelným designem Vladimíra Buriana, se tak vytvořilo nahlížení za možnosti, která nám dávají naše těžká i lehká rozhodnutí. Premiéře předcházel krátký film též z choreografického pera Mirky Eliášové a v režii Havla Parkána, ve kterém se v kontextu večera vtipně objevily obě tanečnice Martina Lacová i Andrea Lamešová. Druhá jmenovaná byla i interpretkou spolu s Lotte Nouwkens v Knihovně, první choreografii večera od Lenky Bartůňkové. Tato práce, zajímavá po světelné i taneční stránce, ovšem cestou z Duncan Centre, kde byla premiérována, někde něco potratila. A to jakoby cosi z napětí, které je tak specifické právě pro choreografie této autorky. Snad i to bylo důvodem, že pro diváka, který už toto dílo zná, působila Knihovna mírně zdlouhavě. Jako dramaturgický tah divadla Ponec to ale zas tak špatně nevyznělo. Psáno z obou uvedených večerů
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 39 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 41 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 42 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 43 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 57 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 59 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?