Diskuze k tématu:
Léčba diagnózy českého tance


Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké

vložil Hana Polanská

IP: 109.81.215.97
Reaguje na: Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké
Jsem moc ráda za tenhle článek, i když jakožto sloupek z podstaty musí být krátký, a souhlasím s ním. V zásadě souhlasím s oběma - že role teoretiků by měla být větší a že bychom měli být aktivnější. Ale souhlasím s tím, že i humanitní vzdělání tanečníků je tak podceněné,že právě to potom vede k našemu vzájemnému nepochopení. Že skrze kritiku spolu nemůžeme diskutovat, protože složitější text je prostě pro tanečníka zvyklého "myslet" jen tělem nečitelný a nepochopitelný, nemá prostě kód k jeho čtení. Kdyby se alespoň vyučovala mediální gramotnost a každý třeba pochopil, že názorová žurnalistika, jejíž součástí je kritika a recenze, je právě určená k vyjádření názoru. A že když ho vyjadřujeme, tak to není útok na tanečníka nebo choreografa, ale práce. Že když najdeme v díle něco, co nám evokuje koncepty ze sociologie, filosofie, sémiotiky, a napíšeme to, tak to není vytahování se, ale prostě způsob našeho myšlení a vyjadřování. Nepochopení lze překonat jen nadhledem a rozhledem..
České školské systémy výchovávající pedagogy dávají pořád více důraz na praktický trénink pedagogů a uměleckohistorický kontext (myslím hlavně nedávná minulost) zůstává až na výjimky téměř nepovšimnut. To je však velké mínus, jelikož znalost této reflexe umožňuje 1) zabránit nenávistným výpadům zastáncům, když to zjednodušším, klasického a moderního přístupu školení tanečních umělců mezi sebou a obou pak proti konstruktivní kritice, která posouvá obor. Tato nenávist pramení hlavně z neorientovanosti ve vlastního oboru. 2) ukazuje obrovský potenciál v tom, jakými způsoby s tělem a pohybem kvalitně, systematicky a metodologicky pracovat na základě propracovaných myšlenkových systémů vyvinutých našimi předky.

Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké

vložil Lucie Kocourková

IP: 37.188.160.218
Reaguje na: Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké
Jasně chápu, ale myslím si, že volat k zodpovědnosti a změně v dnešní výchově tanečníků nějaké imaginární postavy není řešení. Ti, co učí, vyrůstali také v nějaké době a něco je formovalo. Můžu být naivní, ale z vlastní zkušenosti vím a věřím, že dělají maximum. Spíš bych koukla do řad naší generace, proč neformujeme a nelídrujeme více a nepřicházíme s vizemi a neučíme více. A v tom je právě pro mne zásadní role HAMU, protože z které jiné instituce, by měli vycházet pedagogičtí a vědečtí odborníci zaměření na výzkum, ale i na praxi(produkce a institucionální zastřešení nebo hledání alternativních možností, kritické reflexe oboru, pořádání debat atd) a kvalitně vzdělaní choreografové a teoretici choreografie .

Jsem moc ráda za tenhle článek, i když jakožto sloupek z podstaty musí být krátký, a souhlasím s ním. V zásadě souhlasím s oběma - že role teoretiků by měla být větší a že bychom měli být aktivnější. Ale souhlasím s tím, že i humanitní vzdělání tanečníků je tak podceněné,že právě to potom vede k našemu vzájemnému nepochopení. Že skrze kritiku spolu nemůžeme diskutovat, protože složitější text je prostě pro tanečníka zvyklého "myslet" jen tělem nečitelný a nepochopitelný, nemá prostě kód k jeho čtení. Kdyby se alespoň vyučovala mediální gramotnost a každý třeba pochopil, že názorová žurnalistika, jejíž součástí je kritika a recenze, je právě určená k vyjádření názoru. A že když ho vyjadřujeme, tak to není útok na tanečníka nebo choreografa, ale práce. Že když najdeme v díle něco, co nám evokuje koncepty ze sociologie, filosofie, sémiotiky, a napíšeme to, tak to není vytahování se, ale prostě způsob našeho myšlení a vyjadřování. Nepochopení lze překonat jen nadhledem a rozhledem..

Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké

vložil Hana Polanská

IP: 82.142.97.165
Reaguje na: Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké
Ahoj, mas pravdu, vse je mnohem komplexnejsi a slozitejsi, nez lze pojmout ve formatu sloupku. Chtela jsem jen reagovat na JB, ktera poukazuje na jakousi rozpolcenost oboru, kdy kazde hriste haji sve rytire a je malo tech, kteri vidi, ze kopeme za totez a zakopu neni treba.
Osobne vnimam vyvoj v tomto smeru velmi pozitivne, respekt k jinym tanecnim zanrum se za poslednich dvacet let ohromne zmenil! (jako roste poptavka po vsestrannosti na konkurzech). Samozrejme neocekavam, ze stredni skoly vyplivnou hotove manazery a oborove lidry, ale prala bych si, abych pri prijimackach na choreografii! na Hamu napr. od absolventu prazskeho Duncan centre nemusela slyset, ze na baletu v zivote nebyli, a v Ponci/Alte za posledni rok jednou! To mi prijde velmi smutne. Studenti klasickeho tance chodi aspon na premiery baletnich teles v danem meste.
Vyuka "soucasnych" nebo aspon nedavnych dejin tance je take zatim jen snem... (nejsou osnovy, odbornici, atd.). Ale verim, ze k tomu brzy dospejeme...
Jasně chápu, ale myslím si, že volat k zodpovědnosti a změně v dnešní výchově tanečníků nějaké imaginární postavy není řešení. Ti, co učí, vyrůstali také v nějaké době a něco je formovalo. Můžu být naivní, ale z vlastní zkušenosti vím a věřím, že dělají maximum. Spíš bych koukla do řad naší generace, proč neformujeme a nelídrujeme více a nepřicházíme s vizemi a neučíme více. A v tom je právě pro mne zásadní role HAMU, protože z které jiné instituce, by měli vycházet pedagogičtí a vědečtí odborníci zaměření na výzkum, ale i na praxi(produkce a institucionální zastřešení nebo hledání alternativních možností, kritické reflexe oboru, pořádání debat atd) a kvalitně vzdělaní choreografové a teoretici choreografie .

Re: Diagnostikovat ani léčit není lehké

vložil LH

IP: 220.153.106.211
Reaguje na: Diagnostikovat ani léčit není lehké
V mnohém napsaném v tomto článku souhlasím, ale nejde přeci jen o tanečníky, ale všechny, kteří scénu formují. Tanečníci, pokud jsou hlavně interprety, nemusí být intelektuálové či vizionáři. Spíše bych tyto lidi viděla vycházet z oborů taneční vědy a teorie choreografie na HAMU. Ti mají přeci budovat scénu a formovat ji svým vysoce odborným přístupem a případnými vizemi. O tom se v článku od Lucie opět pro mne symptomaticky mlčí! Máme přeci obory choreografie a teorie choreografie a taneční vědu, dá se studovat i management. Generace dnešních 50+, která zformovala taneční scénu jakou máme dnes z HAMU vyšla. Ale všichni víme, že pokud neposílíme studium a výzkum tance hlavně 2. poloviny 20. a začátku 21. století, který je u nás ne právě úplně rozvinutý a nezačneme se zajímat skutečně do hloubky o změny estetických a kritických paradigmat této doby ve vztahu k umění, estetice a filozofii, které se vepsaly do vývoje tance, nikam se moc neposuneme. Nejde o to jen dění sledovat.
Ahoj, mas pravdu, vse je mnohem komplexnejsi a slozitejsi, nez lze pojmout ve formatu sloupku. Chtela jsem jen reagovat na JB, ktera poukazuje na jakousi rozpolcenost oboru, kdy kazde hriste haji sve rytire a je malo tech, kteri vidi, ze kopeme za totez a zakopu neni treba.
Osobne vnimam vyvoj v tomto smeru velmi pozitivne, respekt k jinym tanecnim zanrum se za poslednich dvacet let ohromne zmenil! (jako roste poptavka po vsestrannosti na konkurzech). Samozrejme neocekavam, ze stredni skoly vyplivnou hotove manazery a oborove lidry, ale prala bych si, abych pri prijimackach na choreografii! na Hamu napr. od absolventu prazskeho Duncan centre nemusela slyset, ze na baletu v zivote nebyli, a v Ponci/Alte za posledni rok jednou! To mi prijde velmi smutne. Studenti klasickeho tance chodi aspon na premiery baletnich teles v danem meste.
Vyuka "soucasnych" nebo aspon nedavnych dejin tance je take zatim jen snem... (nejsou osnovy, odbornici, atd.). Ale verim, ze k tomu brzy dospejeme...

Diagnostikovat ani léčit není lehké

vložil Hana Polanská

IP: 109.81.215.97
Reaguje na:
V mnohém napsaném v tomto článku souhlasím, ale nejde přeci jen o tanečníky, ale všechny, kteří scénu formují. Tanečníci, pokud jsou hlavně interprety, nemusí být intelektuálové či vizionáři. Spíše bych tyto lidi viděla vycházet z oborů taneční vědy a teorie choreografie na HAMU. Ti mají přeci budovat scénu a formovat ji svým vysoce odborným přístupem a případnými vizemi. O tom se v článku od Lucie opět pro mne symptomaticky mlčí! Máme přeci obory choreografie a teorie choreografie a taneční vědu, dá se studovat i management. Generace dnešních 50+, která zformovala taneční scénu jakou máme dnes z HAMU vyšla. Ale všichni víme, že pokud neposílíme studium a výzkum tance hlavně 2. poloviny 20. a začátku 21. století, který je u nás ne právě úplně rozvinutý a nezačneme se zajímat skutečně do hloubky o změny estetických a kritických paradigmat této doby ve vztahu k umění, estetice a filozofii, které se vepsaly do vývoje tance, nikam se moc neposuneme. Nejde o to jen dění sledovat.

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE