Gala 420PEOPLE – Když se oslavuje s vášní

REEN, chor. Václav Kuneš, foto: Tereza Hrubá

REEN, chor. Václav Kuneš, foto: Tereza Hrubá

Čas neuvěřitelně rychle běží a nechce se věřit, že je to už deset let, co se Nataša Novotná a Václav Kuneš navrátili domů a založili vlastní soubor, jehož název odkazuje k předvolbě volání ze zahraničí do České republiky – a k tomuto číslu je přidáno prosté „people“. Své první kulatiny si 420PEOPLE připomenuli a oslavili ve dvou večerech na Nové scéně Národního divadla v Praze, kam také přizvali kolegy, s nimiž spolupracují a jsou s nimi umělecky spřízněni. Nataše Novotné a Václavu Kunešovi se podařilo hned po ukončení studia na konzervatořích (ostravské a pražské) získat angažmá v prestižním Nederlands Dans Theater, jehož umělecký směr tehdy určoval Jiří Kylián. Právě tato profesní zkušenost je dala dohromady, a jak Nataša před oponou zkraje představení zavzpomínala, už tehdy, v roce 1997, s Václavem plánovali, že se na „stará kolena“ vrátí domů a budou předávat to, čemu se v zahraničí naučili a čemu věří. Takže je to v podstatě dvacet let, kdy o svém návratu a působení doma začali přemýšlet.   Interpretační brilance Jejich comeback a vstup do českého tanečního rybníka na přelomu let 2006/2007 rozvířil ještě více jeho zčeřenou hladinu. Ovlivněni Kyliánovou taneční poetikou, 420PEOPLE přitáhli pozornost již v první Kunešově choreografii Small Hour. Jejich nespornou devízou se stala jejich interpretační brilance. Ta přinesla Nataše Novotné ocenění kritiků magazínu Dance Europe za nejlepší taneční výkon i prestižní Cenu Thálie ve zmiňovaném kuse. Tento křehký duet získal též Cenu Sazky a Divadelními novinami byl vyzdvižen jako nejlepší počin tanečního umění v roce 2008. A proto Small Hour také zařadili do narozeninového galaprogramu, kde ji čistě a přesvědčivě zatančili Zuzana Herényiová a Alexandr Volný, kteří ve 420PEOPLE začínali ještě spolu s Milanem Odstrčilem. Jemné předivo taneční textury zaměřené na detail stále vyzařuje zvláštní kouzlo, kterému podlehnete. Kuneš načrtává pohybovou kompozici v dynamických polaritách a proměnách, udržuje vás v napětí a překvapuje. Není pochyb, odkud se bere jeho nazírání na tvorbu pohybu, jak ukázala úvodní choreografie, mužský part Double You od Jiřího Kyliána. Je v něm zřetelný, hluboký ponor do lidského nitra prozařující a prozrazující všechna Kyliánova díla, v nichž nacházíte prostor pro fantazii, s níž lze vstupovat do krásného narativního prázdna, které se před vámi otevírá jako místo pro doznění emocí, vjemů, postřehů a nálad. Kylián vás vtahuje do světa plného váhání, chvění, vibrací a nestálosti. Sólo si zatančil Václav Kuneš, silně koncentrován na prožitek, subtilní energii a přesnost vybroušených detailů, nejenom v okamžicích, kdy se ocitá zády k publiku a „pouze“ jeho trup s pažemi nasává pohybové impulzy. Na horizontu se houpají dvě stříbrné koule jako kyvadla, která měří čas. Není před ním úniku ani před tím, co prochází naší myslí a tělem…   Profesní perfekcionismus I další ukázky z choreografií Kuneše a Novotné prozradily, čím oba prošli. Jsou profesně špičkově vybaveni, pracují s intelektuálním ponorem, se zápalem, bez zábran a předsudků, uplatňují se jako tanečníci a choreografové doma i v zahraničí. Jejich soustředěný přístup, znalost rozličných tanečních technik a interpretační vklad dávají jejich dílům jasný profesionální punc, jak doložily ukázky z Kunešových prací například Wall to Wall, Mirage, Reen a Wind-up, které se mísily s Natašiným sólem z výňatku jejího Sacrebleu a s ukázkami tvorby hostů (duetem Štěpána Pechara a Ondřeje Vinkláta, výstupem na závěsné šále Šárky Bočkové a dalšími). V barevném kaleidoskopu čísel se vyjímalo B/olero Ohada Naharina v podání Novotné a Adi Salant. Původní partitura Maurice Ravela je v některých místech elektronicky rozleptána, čímž se tlumí napětí, které vyvolává repetice hudebního tématu přebíraného dalšími nástroji. Pro Naharina je skladba hříčkou, v níž frázuje pohyb, opakuje a rozvíjí své nápady. Tanečnice od sebe přebírají pohybové fragmenty, aby je spolu po chvíli společně provedly a opět se vrátily samy k sobě. Laškují, koketují s divákem, svádí ho, vtahují do nezávazné hry, která není vyhrocena a jak lehkomyslně začíná, tak i končí. B/olero nám tady připomenulo další aktivity 420PEOPLE, když do Čech díky nim zavítali Abou Lagraa, Crystal Pite, Michael Schumacher, Saburo Teshigawara a Talia Paz. Jestliže se první polovina večera nesla ve vážnějším duchu, v druhé se účinkující více odvázali, došlo i na komický skeč z produkce Cirku La Putyka, rapování Ondřeje Anděry u mixážního pultu (jako připomenutí Máchova Máje, jejž také 420PEOPLE nastudovali) a finále s živým doprovodem kapely Please the Trees, které se rozlévalo coby přílivová vlna plná spontaneity, radosti z bytí a pohybu. A to je asi to, čemu zakladatelé souboru 420PEOPLE věří (což ve své řeči Nataša Novotná neupřesnila) – v nenahraditelnost a autenticitu fyzického prožitku, jemuž se tak vášnivě oddávají. Nataša měla na sobě při svém proslovu červené tričko se srdcem, což se podle ní mohlo někomu zdát lehce infantilní. Ale jak se zmínila, vždyť 420PEOPLE slaví „teprve“ desáté narozeniny. Teď se tedy soubor, jemuž udávají tón jeho zakladatelé, blíží pubertě. To může znamenat jistý vzdor proti všem a všemu, zpochybňování veškerého dosavadního konání, dozrávání osobností. A tak 420PEOPLE přeji, aby se jim dařilo nacházet nová témata, impulzy a měli dostatek tvůrčí imaginace a přesvědčivosti pro svá další umělecká konání. Zlomte vaz!   Psáno z představení 19. ledna 2017, Nová scéna.     Gala 420PEOPLE – slavíme deset let   Celé choreografie
Double You
Choreografie a scéna: Jiří Kylián
Hudba: Johann Sebastian Bach (Allemande – Partita No. 4 D dur – BWV 828)
Kostýmy: Joke Visser
Light design: Jiří Kylián a Joop Caboort
Premiéra: 13. listopadu 1994
  Small Hour
Choreografie: Václav Kuneš
Hudba: Robert a Ronald Lippokové a Matthew Barley (na motivy H. Purcella)
Světla: Loes Schakenbos
Premiéra: 25. května 2007
  B/olero
Choreografie a světla: Ohad Naharin
Hudba: Maurice Ravel (Bolero) a Isao Tomita (syntetizátor)
Kostýmy: Alla Eizenberg
Premiéra: červenec 2008
  Ukázky z repertoáru 420PEOPLE
Máj
Námět: Karel Hynek Mácha
Režie a choreografie: David Prachař a Václav Kuneš
Hudba: Pavel Fajt a Ondřej Anděra
Scéna: Richard Maška
Premiéra: 19. března 2012
  Paradiso
Choreografie: Václav Kuneš
Kostýmy a styling: Olo Křížová
Světelný design: Jan Mlčoch
Zvuková režie: Eva Hamouzová
Scéna: Václav Kuneš a Jana Preková (design stěny)
Premiéra: 14. dubna 2016
  Mirage
Choreografie: Václav Kuneš
Premiéra: 16. října 2013
  Sacrebleu
Choreografie: Nataša Novotná
Hudba: Filip Jelínek
Kostýmy: Eva Brzáková
Světelný design: Pavla Beranová
Premiéra: 15. listopadu 2010
  Reen
Choreografie, kostýmy a scéna: Václav Kuneš
Hudba a interpretace: Amos Ben-Tal
Světelný design: Jackie Shemesh
Premiéra: 15. listopadu 2010
  Wind-up
Choreografie, scénografie a kostýmy: Václav Kuneš
Hudba: Amos Ben-Tal
Světla: Jan Mlčoch
Video: Petr Polák, Jaroslav Bláha – Studio Petrohrad
Premiéra: 13. května 2012
  Ukázky z prací hostů
Křehký vrh /
DekkaDancers
Choreografie: Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát
  Slapstick Sonata / Cirk La Putyka
Koncepce: Cirk La Putyka & Maksim Komaro
  Kolektiv OFFprojects
Koncepce: Milena Twiehaus a Amos Ben-Tal
  Cube – work in progress / Laterna magika
Koncepce: Pavel Knolle, Štěpán Pechar a David Stránský
 

Témata článku

Tanec