Josef Bartoš

Jaká je situace v českých baletních souborech, jsme se dozvěděli v poslední anketě (zde). Mnoho českých tanečníků, pedagogů i choreografů však působí na zahraničních scénách...

Jméno Edwarda Cluga není českému publiku neznámé. Rumunský rodák a současně šéf Mariborského baletu hostoval v České republice již třikrát.

Zprávy posledních dní nejsou zrovna pozitivní. Aktuální situace má ale kromě těch negativních stránek, které se skloňují v médiích dnes a denně, i ty pozitivní.

Po skončení premiér už téměř s železnou pravidelností slýchám ostatní diváky říkat: „Líbilo se mi to, ale mohlo to být o třetinu kratší.“

Předvánoční období je příznačné jistou hysterií spojenou s blížícím se Štědrým dnem. Nákupní centra praskají ve švech...

Na předsevzetí nevěřím. Proč? Mnoho lidí si v novoroční, alkoholem opojené euforii vysní metu dalece přesahující jejich možnosti a následně jí nemohou dosáhnout. 

Když spadne poslední premiérová opona, diváci tleskají zejména úctyhodným uměleckým výkonům. Obdivují odvedenou práci, kterou pak náruživě komentují nad sklenkou šumivého vína.

Milé čtenářky, milí čtenáři,

na našich webových stránkách jsme vydali ve čtvrtek 5. prosince 2019 text s názvem Krize v Baletu Národního divadla. 

Baletní soubor pražského Národního divadla přichystal v listopadu již druhou premiéru.

Zmrtvýchvstání. Tak by se dalo nazvat poslední dění kolem Pražského komorního baletu. Těleso, jehož historie sahá do poloviny šedesátých let minulého století, se těší ze strany české společnosti jistému sentimentu...

Když do redakce dorazila reakce Petera Šavela na recenzi jeho inscenace, měl jsem velkou radost. Znamenalo to, že si text nejenom přečetl, ale také že ho vyprovokoval k reakci. 

Kurátorská pozice českému souboru Tantehorse sluší. Příležitosti pro mladé tvůrce totiž zrovna nerostou jako houby po dešti, a proto lze jejich aktivitu kvitovat s povděkem.