Bon Appétit! – Když se chutě rozplynou

Spojení Laterny magiky a baletního souboru Národního divadla je zvláštní událostí v jejich historii. V minulosti bylo běžné, že tanečníci přecházeli z angažmá Národního divadla do Laterny magiky a naopak, ale v jednom projektu se nikdy nesešli. Pro kvalitu představení to má jistě výhody, ale svým způsobem to považuji pro existenci Laterny magiky jako takové za nebezpečné.

Bon Appétit!  (Kristina Kornová). Foto: Serghei Gherciu.

Bon Appétit! (Kristina Kornová). Foto: Serghei Gherciu.

Již zaběhnutý tvůrčí tým, velmi populární režijní duo Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, choreograf Jan Kodet společně se Simonou Rybákovou a scénografem Jakubem Kopeckým se znovu potkávají při realizaci nové inscenace Bon Appétit. Společně vytvořili balety Čarodějův učeň a Malou mořskou vílu pro baletní soubor Národního divadla a v Laterně stále běží na repertoáru jejich úspěšná inscenace Human Locomotion.

Všichni očekávali, že se bude jednat o životně důležité a zásadní téma a tím je jídlo. Ovšem tvůrci se sice zpočátku jídlem nechali inspirovat, ale dále prozkoumávali další formy a způsoby labužnictví, chutí a dráždění smyslů. S nadsázkou i humorem, ale i vážně a záhadně rozvádějí nejrůznější situace.

Představení začíná velmi slibně. Na scéně stojí v napětí v uzavřeném půlkruhu tanečníci, posléze se celá skupina zřejmě improvizovanými, pomalými pohyby rozpadne. Na zemi leží pomeranč, s kterým si dívka začne hrát jako s míčkem. Obdivuje kulatý tvar, barvu, vůni, strukturu kůry. Pomeranč skrývá neobyčejně typickou chuť, šťavnatý obsah, který je někdy těžko dostupným. Při loupání je potřeba jisté námahy spojené s lepkavě mokrým umazáním. Sólo s pomerančem patří Kristině Kornové, hlavní aktérce celé inscenace. Sledujeme ji rozdychtěnou, plnou energie, hravou a skvěle tančící. Fantastické je, že i po namáhavém tanečním výstupu zpívá živě. Málokterá muzikálová hvězda dokáže tak snadno přejít z pohybu do zpěvu. U klasicky vyškolené tanečnice je to obdivuhodné.

Bon Appétit!  (Kristina Kornová a Jonáš Dolník). Foto: Serghei Gherciu.

Celá scéna je skromná, chladně šedá, horizont i boční stěny jsou vyvěšeny obvyklými lamelami, které jsou používány již od doby slavného scénografa a zakladatele Laterny magiky Josefa Svobody. Skýtají nejrůznější možnosti svícení, jsou promítacími plochami. Interpreti neslyšně a jakoby záhadně mizí a lehce se objevují. Nabízí se samozřejmě vycházení z promítaného obrazu. Filmové smyčky jsou však v celém díle velmi dynamické, i když abstraktní, a rozhodně nás k zvláštním chutím nenutí. Na scéně vzadu stojí bílý krb s promítaným ohněm. Má být snad ohniskem k fantazii?

Kostýmy tanečníků jsou šedavé, dívky mají většinou krátké a lehké šedobílé rovné šatičky, pánové jsou oblečeni do rovných přiléhavých kalhot a trika. Na nohou mají všichni ponožky, jak je to poslední dobou všude obvyklé, které zvláště zblízka moc hezky nevypadají. Je tedy záměrem, že scéna ani kostýmy v Bon Appétit chutě a mámení smyslů nijak nedokreslují. Lépe řečeno, všechno stojí na choreografii, na nápadech a na kvalitní interpretaci.

V různorodém sledu jednotlivých scén se objevuje jakési Zvíře, muž s černou maskou a kuklou zároveň, v sólovém čísle Patrika Čermáka. Jeho pohyb působí tak trochu drsně až těžkopádně, ale tak to má asi být. Přiveze na scénu vozík jako na uklízení. Místo vody teče z malé fontánky nějaký nápoj, zdá se, že tekutá čokoláda. Přiláká celý soubor tanečníků k ochutnávce.

Bon Appétit! Foto: Serghei Gherciu.

Humorné vystoupení předvede dvojice kuchařů, Monsieur a Mademoiselle Palačinka, v podání skvělého tanečníka s výraznými komediálními vlohami Mathiase Deneux a roztomilé Louise Corpechot. Oba pocházejí z Francie, takže se o francouzský recept na crẻpe, tedy českou palačinku, nemusíme bát. Je v dobrých rukou příjemné komiky a dobré francouzštiny. Kuchaři nám předávají v plném nasazení postup k vaření této „bohyně francouzské gastronomie“. K dalšímu povyražení jejich více cirkusového vystoupení přijedou posléze opakovaně nafouknuté velké labutě, bílá a černá.

Není třeba hledat pointu, stejně jako v další scéně s Markem Svobodníkem v bílém kostýmu, který sebral odhozený prázdný kelímek. Doplňuje ho dívka, Mária Dorková, která nese své odpadky na hlavě, zamotané do vysoké paruky. Napadá mě ekologická agitka. Tanečník nabírá a celým tělem posbírá mnoho dalších kelímků a odpadků. Jde o hru, skoro kontaktní improvizaci s odpadky. Zezadu přijede velký stůl, snad znázorňující dort, na něm se objeví znovu čokoládová fontána nebo mousse au chocolat pro mlsné jazýčky tanečnic, které se kolem sdružují jako v cukrárně.

Vrcholným výstupem je objevení japonské dívky, sólistky Ay Watanabe, a jejích družek. Začíná další rituál, obřadné oblékání do kimona z dvou velkých dílů černobílé látky, doprovázený svitem úplňku. Krásné taneční sólo opět na zmíněném stole, na kterém se Miss Origami zjevila. Filigránství detailu jejích pohybů evokuje japonský kolorit. Zblízka vidíme drobnohru jednotlivých svalů, rukou, nohou a prstů, ale i cítíme dech a vůni skvělé tanečnice. Jde jistě o další gusto, tentokrát „po japonsku“ i po výtvarné stránce.

Bon Appétit!  (Aya Watanabe). Foto: Serghei Gherciu.

V několika pasážích tančí celý sbor čtrnácti tanečníků v duetech, např. s velkými rukavicemi, nebo všichni unisono. Není tedy jasné, na co má vlastně tato skupina chuť, ale tancují moc hezky. Nad všemi však vévodí Kristina Kornová, v kostýmu s pomerančovou sukní, vstupující opakovaně do sledu této show.

Množství seskládaných čísel lze přirovnat k baletním divertissements, přehlídce všeho dobrého à la carte. Řada z nich byla vytvořena vybraným tanečníkům na tělo. Choreograf Jan Kodet rozhodně umí vycházet z osobnosti a dispozic tanečníka a má k nim stále velmi blízko. Jeho choreografie jsou na vysoké úrovni s již typickým pohybovým slovníkem. V tvůrčí spolupráci se zkušeným hudebním skladatelem Ivanem Acherem našli společný jazyk. Jedná se však o všehochuť i v hudební rozmanité kompozici včetně zmíněného zpěvu a slovních komentářů.

Výsledek inscenace odpovídá chtěnému záměru: každý si vyberte, na co máte chuť, nebo cokoli chcete. Škoda jen, že přes řadu pěkných nápadů i výkonů neplyne z inscenace žádné východisko ani ponaučení. A divákovy chutě se rozplynou už při odchodu z divadla.

 

Psáno z premiéry 10. září 2020, Nová scéna Národního divadla.

 

Bon Appétit!
Choreografie: Jan Kodet
Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)
Hudba: Ivan Acher
Scéna: Jakub Kopecký
Projekce: Erik Bartoš, Jakub Kopecký
Kostýmy: Simona Rybáková
Premiéra: 10. 9. 2020

Obsazení:
Dívka s pomerančem: Kristina Kornová
Zvíře: Patrik Čermák
Mademoiselle Palačinka: Louise Corpechot
Monsieur Palačinka: Mathias Deneux
Miss Origami: Aya Watanabe
Garbage man: Marek Svobodník
Garbage woman: Mária Dorková
Muž se svícnem: Jonáš Dolník
Dále tančí: Zuzana Herényiová, Pavla Červíčková, Tereza Hloušková, Tereza Kučerová, Viktor Svidró, Alexander Sadirov, Lukáš Nastišin  

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Bon Appétit!Jan KodetLaterna magika

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2020

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: