Ztraceni v abstrakci

Patrně se vám také stalo, že stojíte v galerii či muzeu moderního umění před obrazem a prezentované artefakty představují náhodné stříkance barvy či pojízdný nákupní vozík napěchovaný rozličnými produkty. Hledáte význam, snažíte se klasifikovat emoce, které prožíváte, ale nakonec propadnete úzkosti. Poslední nadějí před pocitem naprostého zmaru z nepoznatelného je popisek díla. Konečně úleva a naděje, že obraz či objekt může být zobrazením…

Lucie Dercsényiová. Foto: Barbora Škrobáková.

Lucie Dercsényiová. Foto: Barbora Škrobáková.

Stejný pocit marnosti někdy zažívám i při návštěvě divadelních produkcí hlásících se k tanci a pohybu v nejširším slova smyslu, kdy v porozumění zhlédnuté performance nenapomůže ani programová brožura, ani ideové střípky na webových stránkách. Proto mě zaujal článek, kde se uvádí, že kanadský psycholog Martin Harry Turpin se svým týmem poukázal na fakt, že umělci mohou jednoduše manipulovat veřejnost tím, že nesmyslným výtvarným dílům dodají popiskem zdánlivě hluboký význam (uvedeno v Lidových novinách, Vědecká lekce, 7. 12. 2019).

Tým psychologů nechal softwarem vygenerovat náhodné barvy a tvary, které vypadaly jako abstraktní malby, byť u jejich zrodu nestál žádný význam. Počítačové náhodě ponechal i popisky, tedy sousloví dávající gramatický smysl, ale jinak smyslu postrádající skupinu slov; třeba „nedefinovatelná jedinečnost bolesti“ nebo „patologický interiér vnějšku“.

Turpin s kolegy pak experimentovali dále a k obrazům přiřazovali vygenerované názvy spolu s popisky, které byly pokusem o deskripci zobrazeného, tedy kupř. „abstraktní prvky“, „mix barev“. Obrazy s textově navádějící „pseudohlubokou hovadinou“ byly však návštěvníky hodnoceny jako s mnohem hlubším významem než obrazy s pragmatickým popiskem či bez popisku. Navíc oslovení respondenti v případě výběru ze dvou možností (vygenerovaného blábolu a suchým vystižením zobrazeného) nedokázali rozeznat autentický popis díla a náhodně vzniklé, nesmyslné sousloví. Výsledky tak ukazují, že umělci mohou pseudofilosofickým prohlášením odbornou i laickou veřejnost opravdu oslnit a vytvořit zdání díla s hlubokým významem a přesahem.

Stejné pochybnosti se někdy vznáší i nad nenarativními tanečně-pohybovými díly vybízejícími k překračování konformity. Té dávají přednost ti, kteří mají v oblibě strukturovaný svět a řád. Jiní zase rádi objevují nové obzory a nejasná abstraktní sdělení je nadchnou. Všichni se však vždy snažíme dopátrat významu uměleckého počinu, jeho absence totiž značně irituje. Kdyby umělec řekl, že jen tak chodí a běhá, příliš nezaujme. Pokud prohlásí, že jde o zobrazení rozporu s matkou, vyvolá úžas.

Ocitáme se ve svízelné situaci. Volba aplausu či pískotu je jen nás, přihlížejících. Na bedrech recenzentů pak spočívá i břímě vynesení hodnocení, které by mělo ošemetnost uměleckých tvrzení odhalovat. Jak vyplývá z výše uvedeného, úkol je to opravdu nelehký.  

 

Další sloupky si můžete přečíst ZDE.

 

 

Témata článku

Martin Harry Turpinsoučasné umění

Tanec

ztraceni v řádu

vložil Kata Zagorski

IP: 89.173.36.212
Reaguje na:
Ale zase s náhodných striekancov barvy takého Jacksona Pollocka by som do úzkosti neprepadala a mohla ju cítiť naopak z naratívnych tanečno-pohybových diel so štruktúrou aj s poriadkom a jasným významom. Každý zároveň tak trochu manipuluje, či už Rupin s vygenerovaným blábolom vo svojom experimente, alebo hocijaký abstraktný či neabstraktný, nadaný či nenadaný umelec. Manipuluje, kradne, klame, zvádza, čaruje, oslňuje, definuje,...

Zobrazit další komentáře 1

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

únor 2020

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: