Guide – iluze sebepoznání


Na začátku prosince hostilo divadlo Ponec nový audiovizuální projekt Věry Ondrašíkové Guide, založený na optické iluzi dosažené světelnou projekcí. A hostitelem bylo adekvátním, ve srovnání s nepřejícným prostorem Nové scény v případě experimentální inscenace stejného týmu Antikódy. Bohužel, netuším, jak nazvat jednotlivé triky a efekty technických vymožeností, jimž tentokrát večer patřil a které jsou jistě odborníkům známé, ačkoli pro mě prostě spadají do dnes oblíbené kategorie „smart“ – každopádně způsobily, že jsem v českém tanci po dlouhé době viděla věci nové, nevšední, zkrátka originální. I v našem umění platí, že nové nápady vyžadují čas pro experiment. I když by se jistě dalo mnoho částí inscenace vybrousit, nový způsob uchopení audiovizuálních technologií znamená pro obor minimálně v českém prostředí velký přínos.

Kde končí realita a začíná svět snů, představ a přání? A není tato hranice pouhou iluzí? Sledujeme dialog muže s proudem světla, které je mu rovnocenným partnerem. Co se skrývá pod jeho hladinou, za jeho zdí? 

Celým snem nás provází muž v nejlepších letech (Jaro Ondruš), jenž se vydává na dlouhou pouť napříč světelnými poli, aby se setkal se svým starším odleskem vlastního já (Miloslav Mejzlík). A diváky bere okamžitě s sebou. Díky projekční technologii se ocitají spolu s ním na jedné vlně, ve stejném tunelu, na stejné straně zdi. Sledují, jak tanečník mizí pod hladinu, prochází stěnou, jak jej světelné paprsky poslouchají a následují. Propadají se do jeho iluze, přihlížejí jeho hledání vlastní podstaty v surreální dimenzi. Jsou svědky dialogu s jeho druhým Já, starším a možná moudřejším, přesto jen stěží hledaným Průvodcem.

Koncepci celého představení určovala práce s „chytrým“ projektorem, který technikou podobnou videomappingu sledoval pohyb interpreta a reagoval na jeho pohybové změny, jimiž ovládal hranice svého prostoru (dirigent médií: DanGregor). Vzniklo tak mnoho zajímavých nápadů a neotřelých efektů, které ještě umocňovala podmanivá hudba (Filip Míšek). Přestože do značné míry choreografku práce s interaktivními médii omezovala, tento způsob použití technologií v divadelním prostředí je určitě zajímavým podnětem k další tvorbě, nejen v současném tanci. Taneční kreace tak byly trochu až v druhém režijním i dramaturgickém plánu, což je v případě talentované Ondrašíkové škoda. Patří jí však velká pochvala za odvahu experimentovat a hledat nové vyjadřovací prostředky, které divákům zajistily nevšední výpravu do světa iluze – a bylo na každém z nás, nakolik se jí nechá oklamat.

 

Guide

Koncept a choreografie: Věra Ondrašíková
Interaktivní média: 
Dan Gregor
Kostýmy: Hana Frišonsová
Produkce: Lucie Špačková
Programming softwaru: Michal Rydlo
Hudba: Filip Míšek
Interpretace: Jaro Ondruš a Miloslav Mejzlík 
Dramaturgie: Marta Ljubková

 

Autor: Lucie Hayashi
 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: