Izraelský večer na Tanci Praha


V rámci Dnů Jeruzaléma v Praze a za podpory izraelského velvyslanectví uvedl festival Tanec Praha 2013 ve čtvrtek 20. června představení tří izraelských tanečníků a choreografů. Během večera mohli diváci zhlédnout dvě různé choreografie: The Room Apartment od tvůrčího dua Niva Sheinfelda a Orena Laora a trio The Hill od Roye Assafa. Přestože tato dvě díla byla velice rozdílná, společná zkušenost života v tak politicky, nábožensky i společensky specifické zemi, jako je Izrael, se zde jasně promítla a znovu potvrdila, že izraelský tanec toho má hodně co říci.

The Room Apartment je remake stejnojmenného díla, které mělo premiéru v roce 1987 a jeho tvůrci byli Liat Dror a Nir Ben Gal. Tanečníci Niv Sheinfeld a Oren Laor se rozhodli oživit toto dílo především proto, že chtěli znovu přitáhnout pozornost diváků ke starším izraelským tvůrcům současného tance, kteří vytvořili velice kvalitní choreografie, v současnosti už o nich ale málokdo ví. Inspirováni evropským trendem v uvádění remaků starších děl si vybrali právě duet Liat Dror a Nir Ben Gala, s jejichž skupinou Niv Sheinfeld pět let tančil. Je zajímavé, že tento počin je vůbec prvním remakem izraelské moderní choreografie. Niv a Oren ovšem nevytvořili pouhou kopii tohoto představení, materiál uchopili po svém a přizpůsobili ho své osobní zkušenosti, některé pasáže předělali či použili jiný hudební doprovod. Už pouhý fakt, že v původní verzi vystupoval pár muže a ženy (kteří byli partnery i v reálném životě) a tentokrát jsou to dva muži, je cíleným záměrem tvůrců a do jisté míry manifestací. Druhým hlavním rozdílem je, že v této verzi se autoři rozhodli posadit diváky okolo prostoru, ve kterém vystupují. Chtěli se tím lidem přiblížit a vytvořit uzavřený, téměř intimní prostor.
Duet je ve výsledku skutečně velice intimním dílem, ve kterém vynikají osobnosti a vztah dvou tanečníků. Formálně připomíná představení spíše každodenní zkoušku ve studiu. Tanečníci přijdou na prázdnou scénu v téměř civilním oblečení (triko, mikina, džíny, polobotky) a pomocí široké bílé lepící pásky si začnou konstruovat onen „dvoupokojový byt“. Každý pak zůstane ve svém vyhrazeném obdélníku, z reproduktorů začne znít pochodová hudba a choreografie se postupně rozjíždí, od počátečního jednoduchého pochodu a několika mechanických gest až po složitější taneční variace, vše v dokonalém unisonu. Dojem civilnosti podtrhuje i fakt, že tanečníci mezi sebou při tanci komunikují, vyrážejí ze sebe jednotlivá slova, která pravděpodobně znamenají změnu v pohybové pasáži. Zlomovým je pro choreografii okamžik, když jeden z tanečníků překročí linii, která jako by dosud byla zdí. Od té chvíle se hranice mezi nimi smazávají a tanec přechází do více kontaktního duetu. Choreografie je o hledání cesty jednoho k druhému, je to příběh intimního vztahu se všemi turbulencemi, které k němu patří. Na rozdíl od původní verze choreografie zde není kladen důraz na erotično, jde tu spíše o citovější rovinu, o vzájemnou důvěru jednoho k druhému, o potřebu být spolu. Výrazným momentem je chvíle, kde se jeden z tanečníků vysvlékne úplně do naha a vyskočí svému partnerovi do náručí, jako by zde hledal útočiště. Paradoxně zde nahota nemá sexuální konotaci, ale čistě metaforickou funkci úplného citového odhalení. Tuto intimní pasáž doprovázela skladba Eltona Johna Goodbye Yellow Brick Road, což byla osobní volba tanečníků. Po této scéně, která je vrcholem představení, se tanečníci postupně vrací k původní pochodové části a nakonec si posbírají svůj ručník a láhev s vodou a prostě odcházejí tudy, dokud přišli.
Jejich tanec byl velice mužný, expresivní a zároveň v něm byla určitá něžnost. Přes záměrnou civilnost pohybu, a nebo možná právě díky ní, tanečníci dokázali vykreslit upřímný a intimní příběh vztahu dvou lidí.

Druhá polovina patřila choreografii The Hill Roye Assafa, který tančil spolu se svými dvěma interprety. Toto dílo mělo být taneční satirou  inspirovanou hebrejskou písní Givat Hatahmoshet, která vypráví o jeruzalémské vojenské základně Ammunition Hill, kde proběhly kruté boje během Šestidenní války v roce 1967. Spíše než na téma válečného konfliktu bylo dílo zaměřeno na pozici muže v armádě, na odlidštění tohoto mechanismu, na nutnost spolehnutí se sama na sebe a zároveň jeden na druhého. Tři muži vstupují na scénu za doprovodu pochodové hudby, která se prolíná celým představením. Strnulá těla v pozoru evokují armádní dril, ten je ale zanedlouho zrušen dětinským poskakováním, citacemi izraelských tanců v kruhu a v řadě či jakousi variací na salsu. I zde je patrný jistý civilní způsob pohybu, choreografie nepoužívá žádnou konkrétní taneční techniku, dílo je to přesto velice taneční, rytmické a pohyb působí přirozeně. O tanečních kvalitách a skvělých fyzických dispozicích tanečníků není pochyb. Komické prvky použité v první části choreografie se pomalu vytrácí a narůstá dojem dusné, zoufalé atmosféry. Tanečníci se prolínají v duetech, tančí všichni spolu v držení za ramena či každý sám. Čím dál tím více roste pocit ovládání, manipulace a závislosti. Tragično prostoupí závěrečný obraz, kdy jeden z tanečníků zůstane ležen bezmocně na scéně, druhý odchází a třetí stojí opodál jako němý svědek.

Po představení následovala již tradičně diskuse moderovaná Janou Návratovou, která byla velice zajímavá. Niv Sheinfeld a Oren Laor zde objasnili nejen motivace a důvody, proč si vybrali k přepracování právě duet Two Room Apartment, ale i to, jak život v Izraeli ovlivňuje jejich dílo. Jak poukazují ve své tvorbě na téma války, ale i na další politicko-sociální problémy, jako je například homosexualita. Zajímavým komentářem k tématu nahoty na jevišti byl postřeh Orena Laora, který poukázal na to, že mnoha lidem je stále nepříjemné vidět nahého člověka na jevišti, když se tam ale odehrává násilí, nikomu to vůbec nevadí.
Roy Assaf tolik výmluvný nebyl, dozvěděli jsme se pouze, že povinná vojenská služba ho ovlivnila hlavně tím, že musel neustále poslouchat vojenské pochody, že choreografická tvorba je pro něj téměř fyzickou potřebou a že svou pravou vášeň stále hledá.

Psáno z představení 20. června 2013 v Divadle Ponec.

Two Room Apartment
Tančí: Niv Sheinfeld a Oren Laor
Hudba: Ori Vidislavski (original), Elton John, Vains of Jenna
Umělecký poradce: Keren Levi
Kostýmy: Niv Sheinfeld a Oren Laor
Světelný design: Netta Koren

The Hill
Choreografie: Roy Assaf
Tančí: Roy Assaf, Ido Batash, Igal Furman
Soundtrack a kostýmy: Roy Assaf
Hudba a střih: Shlomi Biton
Světelný design: Dani Fishof
Umělecký poradce: Ronif Ziv
Text: Amit Kliner

 

Autor: Petra Dotlačilová
 
 

Nahoru

HaroSitarino, 21-11-17 09:27:
Buy Cheap Tamoxifen Citrate Canadian Pharmacuti <a href=http://levitrial.com>levitra without rx in the united states</a> Buy Propecia Information Keflex Sinus
HaroSitarino, 21-11-17 08:13:
Levitra Originale Buy Generic Lasix Online <a href=http://buygenericvia.com>viagra</a> Peut Acheter Kamagra Suisse Doxycycline Online Buy
HaroSitarino, 06-10-17 03:55:
Viagra Effet Secondaire Viagra Vs Cialis Vs Levitra Samples Acheter Propecia Moins Cher <a href=http://levibuyus.com>levitra non prescription</a> Free Levitra Sample Pack

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: