Miss Amerika – Tíživá výpověď rapující Miřenky Čechové


Pokud jste kdesi hluboko uvnitř tajně doufali, že i vy jednou prožijete svůj americký sen, nové představení Miřenky Čechové vás vrátí zpět do kruté reality. Performerka, které se opakovaně podařilo se se svým umem za velkou louží prosadit, poodhaluje prostřednictvím postavy Mckenzie Tomski odvrácenou stranu mince. Její Miss Amerika promlouvá o osamělosti, odstřižení od rodiny, o nemožnosti splynout se zemí, v níž je člověk stále cizincem, o hledání rovnováhy na krkolomné cestě za slávou mezi tím, jaký člověk je, jaký by měl být a jaký být chce. Ukazuje New York jako pulsující, hlučné, zrychlené město, kde se na svůj krysí závod za lepším životem s nadějí vydávají tisíce a tisíce umělců.

Své pocity přetavila Čechová nejen do představení, ale i do stejnojmenné knihy, která vyjde v červenci letošního roku. Zdá se, že je doslova nabitá dojmy a má toho hodně na srdci, zřejmě proto zvolila tentokráte jako primární vyjadřovací prostředek jazyk a pohyb se stává spíše jen doprovodnou složkou. Své myšlenky chrlí v rytmu rapu a slamu, někdy v češtině, někdy v angličtině. Díky intenzivní spolupráci s raperem Martinem Tvrdým, který se jako hudebník podílel i na předchozích inscenacích Spitfire Company (Konec---člověka, Doba z druhé ruky, Constellations II.), se jí podařilo potlačit přesnou dikci vystudované herečky. V hovorové češtině zní přesvědčivě. Je opravdová, ryzí a má opravdu co říct, což je v tomto hudebním stylu zcela zásadní.

Ač zakouší a experimentuje s pro ni netypickými žánry, neváhá zároveň sáhnout po osvědčených prvcích. Stejně jako v sóle S/he is Nancy Joe (2012) ožívá na projektovém plátně komiks a animace, které nyní navíc doplňují snímky velkoměsta z objektivu Vojtěcha Brtnického. Hodinové dění je situováno do newyorského metra. Životní cestu postavy Mckenzie Tomski symbolizuje transport v dopravním prostředku, kde jednotlivé scény a songy odděluje hlášení stanic. Holé jeviště zdobí kovová tyč a křeslo na kolečkách, které znázorňuje sedačku, na niž Čechová opakovaně usedá.

 

Miss Amerika se nese na ponuré vlně

Atmosféra je vzhledem k obsahu sdělení spíše temná a ponurá, byť na začátku zní idylický song z padesátých let There she is, Miss America, který vás může na okamžik ukolébat. Naše Miss Amerika však přichází shrbená, zahalená v mikině, z mikrofonu, který má u úst, zní mužský hlas…Padá na vás tíseň, které se do konce díla nezbavíte. Během chvilky se sžijete s postavou na jevišti a vše prožíváte naplno s ní, jako by se to týkalo přímo vás.

Slamuje, sype ze sebe moudra, propaluje diváky očima, stává se neúprosnou, místy až maskulinní bytostí. Kolikrát je nutno napnout sluch na maximum, aby člověk stačil proudu jejích myšlenek. Ve zpívaných částech ukazuje i lyričtější podobu, hlas doprovází osobitě stylizovanými rapovými pohyby. Ty jsou někdy sekané, jindy vláčné, měkké až tekuté. Partnerem v tanci se jí stává mikrofon, který snad nikdy neodloží. Bere si na paškál přehnané americké sebevědomí, zesměšňuje umělce, kteří jsou pro dosažení slávy schopní čehokoli. „Fake it till you make it,“ rapuje koketa s blonďatou parukou a dává prostor i svým mimickým dovednostem. V momentech, kdy je výpověď performerky nejvíce osobní a intimní, jsou naopak ostatní výrazové prostředky zcela utlumeny. Sedí nehybně na sedačce na zšeřelém jevišti, či promlouvá vleže na zemi.

Kdo je ona Miss Amerika? V závěru se dílo odkazuje ke svému začátku. Místo typických amerických krásek z postaršího videoklipu vidíme fotografie obyčejných žen i mužů z různých etnik, kteří se pyšní šerpou Miss a sní o naplnění svého snu. Mckenzie Tomski v kostýmu americké superhrdinky Wonder Woman sebevědomě nakráčí na scénu a vítězoslavně zapózuje jako novodobá Socha Svobody. Můžeme jen doufat, že se jí skutečně splnil sen a nezdá se jí to jen.

Ač je Miss Amerika sondou do života umělců, cizinců v New Yorku, má co říct i těm, kteří tam nikdy nebyli a nebudou. Hektická doba, požadavky na výkonnost, honba za úspěchem, přetvářka, odcizení a samota patří k univerzálním tématům, která se nás bytostně týkají, ať se nacházíme v podstatě kdekoli. Miřenka Čechová bravurně osedlala žánr, který je spíše doménou mužů, a opět překvapila.

 

Psáno z představení 9. května 2018, Palác Akropolis.

Miss Amerika
Koncept: Miřenka Čechová, Martin Tvrdý
Hudba: Martin Tvrdý
Text, performance: Miřenka Čechová aka Mckenzie Tomski
Fotografie: Vojtěch Brtnický
Animace: Martin Tvrdý
Komiks: Chin Yew
Dramaturgie představení: Petr Boháč
Dramaturgie textové předlohy: Barbora Baronová
Režijní spolupráce: Jacquelyn de Villiers
Světelný design: Karlos Šimek
Premiéra: 7. května 2018


Autor: Daniela Machová
 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: